Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
14. 11. 2015 9:24

Paříž: Rozpoutalo se peklo a Bůh si zakryl tvář. Nenechme se strhnout k nenávisti

Útok v Paříži byl rozsáhlý a koordinovaný. Zdá se těžko pochopitelné, jak mohl uniknout tajným službám.
Teroristé vyvolávají chaos. A chtějí, abychom uvažovali jako oni.
Teroristé vyvolávají chaos. A chtějí, abychom uvažovali jako oni. | Foto: ČTK

Zvěrstvo, barbarství, těžko se hledají slova pro to, co se odehrála v Paříži v pátek 13. listopadu. Brutální teroristický útok, jeden z nejhorších za poslední roky. Francouzský prezident François Hollande vyhlásil výjimečný stav, který platí po celém území Francie. V hlavním městě byla zavedena mimořádná bezpečnostní opatření. Na hranicích zpřísněné kontroly.

Vrazi útočili na šesti nebo sedmi místech, stříleli z útočných pušek, z kalašnikovů, popravovali lidi. Nejhorší byl atak v koncertní síni Bataclan, kde mělo zůstat až 87 mrtvých. Celkově bylo do rána napočítáno víc jako sto obětí, přes dvě stě bylo zraněno, osmdesát těžce. Rozpoutalo se peklo a Bůh si zakryl tvář.

Podle svědků z Bataclanu teroristé stříleli ze samopalů do davu a do toho křičeli: „Alláhu Akbar“ (Bůh je veliký). Jeden z těch, kteří přežili, moderátor Peter Janaszak, řekl agentuře AFP: „Jasně jsem slyšel, jak říká rukojmím: 'Je to chyba Hollanda, je to chyba vašeho prezidenta, nemá co zasahovat v Sýrii'. Také mluvili o Iráku.“

Nevíme v tuto chvíli, nejsme s to určit, kdo tento organizovaný, předem připravený, gerilový útok provedl. Ale podle dostupných informací můžeme odhadnout, že to zřejmě byli lidé spojení s Islámským státem. (Později to potvrdil i prezident Hollande.) Že to spáchali džihádističtí teroristé.

Reakce na pařížský masakr jsou na českých sociálních sítích různé. Od vyjádření soucitu a solidarity s Francouzi, s Pařížany, se zraněnými a rodinami obětí, až po paušální označení viníků: mohou za to muslimové, islám, který do Evropy nepatří. Můžeme čekat, že se útok obrátí proti uprchlíkům z muslimských zemí. Což mohl být jeden z jeho cílů.

To zabíjení bylo nesmírně nenávistné, nelidské. Je velmi těžké se vžít do uvažování teroristů. Neměli žádný konkrétní cíl, jako tomu bylo na počátku roku, když zmasakrovali pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo. Vraždili masově, pálili do davu. Nešlo o cílenou mstu, vendetu, nýbrž o likvidaci kohokoli.

Jaký to má smysl? Zastrašit a vyděsit. Cílem je Francie, kde žije 4,7 milionu muslimů. Cílem je Západ s jeho představami o životě, o svobodě, o demokracii a rovnosti, s veškerými jeho hodnotami. A je tu ještě jiný cíl: válka. Tohle je válka, řádění teroristů se dá přirovnat k náletu na Paříž. Chtějí vyvolat chaos, chtějí vyvolat nenávist.

Milí Francouzi, nenecháme se přemoci

Mimochodem, po útocích spáchaných v noci na sobotu v Paříži byl založen požár v uprchlickém táboře u Calais na severu Francie, který je nazýván Džungle a kde žijí tisíce běženců z Afriky a Blízkého východu v naprosto nevyhovujících hygienických podmínkách. Nevíme, kdo požár založil. Ale může to být reakce na Paříž.

Nenávist je stejně nebezpečná jako teror. Vede k paušálnímu odsuzování lidí. V Evropské unii žije 507 milionů občanů (údaj z ledna 2014), z toho asi 4 procenta tvoří muslimové. Kdyby byli všichni džihádisté a teroristé, vypadalo by to v EU poněkud jinak. Házet muslimy do jednoho pytle s teroristy je šílené, nespravedlivé, nebezpečné, hazard.

Připomeňme, že nemalá část utečenců, kteří teď houfně přicházejí do Evropy, prchá právě před řáděním Islámského státu. Platí taky, že v pátek teroristé v Paříži masakrovali své oběti bez rozdílu, nejspíš jsou mezi mrtvými i muslimové.

Jiným aspektem útoku je bezpečnost. Odehrál se současně na několika místech Paříže. Teroristé byli ozbrojeni automatickými puškami, samopaly, měli na sobě výbušniny. Šlo nepochybně o předem připravený, koordinovaný útok, který symbolicky přišel v pátek třináctého. Proč o tak rozsáhlé akci nevěděly tajné služby? (A nemyslím jen francouzské tajné agenty, ale i další.)

Těžko to vnímat jinak než jako selhání zpravodajské ochrany země. Něco jiného je jeden útok jednoho nebo dvou lidí, ale tady se útočilo na více místech. Zabito bylo osm teroristů a další zřejmě utekli. Akce byla rozsáhlá, plánovaná. Neměla bezpečnostním složkám, tajným službám a policii, uniknout.

Prezident Hollande po útoku řekl: „Milí Francouzi, milé Francouzky, nenecháme se přemoci. Mějte důvěru v to, co dokážeme udělat pro ochranu našeho národa před teroristy. Ať žije republika, ať žije Francie.“ Ale ta důvěra byla vražděním otřesena. Nezapomeňme, že ani ne před rokem v Paříži teroristé napadli Charlie Hebdo. I tehdy se mluvilo selhání ochrany státu.

Po tom krutém, černém pátku však stále dál platí: nenechme se strhnout ke stejnému pohledu na svět, jaký mají džihádisté, teroristé, nepodlehněme nenávisti. Braňme se těm mezi námi, kteří ji rozněcují. Nenávist vede ke smrti.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy