Katarský princ Hámid bin Abdal Sání byl v České republice spatřen naposledy před deseti lety. Na jeho fotografii z té doby není ovšem vidět nic víc než velký list papíru, kterým si u Obvodního soudu pro Prahu 2 pečlivě zakrýval tvář.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Ve čtvrtek 9. října 2015 česká justice doklopýtala ke zřejmě definitivnímu završení celé kauzy. Když se za obráběním spravedlnosti ohlédneme, vidíme marnost nad marnost.
Hlavní líčení se Sáním začalo 25. dubna 2005, ve stejný den, kdy skončila Grossova vláda, což spolu samozřejmě nesouvisí, ale dobře to poslouží jako ilustrace, že to bylo opravdu dávno.
Stejně jako tehdy, i po desetiletí byl princ uznán vinným. Z pohlavního zneužívání, kuplířství, ohrožování mravní výchovy mládeže a svádění k pohlavnímu styku, což se mělo dít v Praze od roku 2000 až do jeho zatčení v září 2004, po kterém strávil 340 dní ve vazební věznici. A přesně podle toho byl teď vyměřen i nový trest: 11 měsíců a 8 dní (již odpykaného) odnětí svobody. Rozhodnutí se dá právem označit za šalamounské.
Spokojeni jsou zřejmě všichni: obžaloba (i když žádala více) i obhajoba (i když navrhovala osvobození). Princ Sání je pravděpodobně spokojen už od roku 2005, kdy byl vydán do rukou katarské justice, která ho podle očekávání nechala na svobodě. Česká vazba prý byla i tak dostatečným trestem.
Zbývá tedy jediné, zrušit mezinárodní zatykač, vydaný pražským soudem před čtyřmi lety, když se český soud marně pokoušel doručit Sánímu do Kataru úřední vyrozumění. Prince už není proč zatýkat, může bez obav cestovat.
K případu stojí za to poznamenat:
1. Skutky, kterých se Sání dopustil, jsou vážné. Sex s nezletilými dívkami za úplatu. Obhajoba se je snažila poměrně nevkusně bagatelizovat („Děvčata kolektivně využívala příležitosti. Chodila za úplatu, aby měla finanční prostředky. Je otázkou, co dělají nyní. Dívky pocházely z takových poměrů, že si myslím, že jejich rodiny byly rády, že si vydělaly.") Je naprosto správné, že se české soudy pokoušely být důsledné a hledaly spravedlnost i potom, co jim byl obžalovaný odebrán. Nezahrály to do autu, nedaly se otrávit.
2. Nakonec ale soud vlastně jen potvrdil to, co říkali Katařané – vazba byla trestem. Můžeme tomu říkat přiznání porážky, poznaná nutnost, smysl pro realitu (dostat sem Sáního, aby si odpykal dejme tomu ještě rok vězení, se stejně zdálo nemožné). Jak chcete.
3. Vyměřovat délku trestu na chlup podle doby strávené ve vazbě je zvláštní a svým způsobem nebezpečné. Vazba nemá (a nesmí) být trestem, ten následuje po rozsudku a obě dvě věci se z podstaty věci nemají míchat. Vazba není spravedlnost. K čemu by pak byl samotný soud, kdyby stačilo obžalovanému napařit půldruhého roku vazby (a pak tomu přizpůsobit skutečný soudní verdikt)?
4. To, že se případ prince Sáního tak ukrutně vlekl, samozřejmě souvisí hlavně s jeho kontroverzním vydáním do vlasti, které prosadil ministr spravedlnosti Pavel Němec. Když advokát Josef Lžičař v roce 2015 říká, že „vyvozovat společenskou škodlivost skutků po 11 letech pokládám za zcela nenormální,“ může to přičíst na vrub také tomu, že jeho klient dělal mrtvého brouka. A že tempo katarské justiční mašinerie se zdá ještě volnější než to české: vždyť Sáního stíhání bylo v Kataru zastaveno v roce 2007, a do Česka dorazilo oficiální vyrozumění až v roce 2009. Mezitím Městský soud v Praze původní rozsudek zrušil a vrátil případ obvodnímu soudu, ten se ale bez Sáního nemohl hnout z místa. Až letos v létě dostal zprávu, že princ souhlasí, aby byla věc napodruhé projednána v jeho nepřítomnosti.
5. Kapitolou sama pro sebe je amnestie prezidenta Klause (2013), po které muselo být v případu zastaveno trestní stíhání šesti z patnácti skutků, protože už trvalo víc než osm let. Ještě jednou: samozřejmě by to šlo rychleji, kdyby Sání mezitím neodjel do Kataru a justiční štrapáce se omezily na Českou republiku.
6. Případ je přesvědčivým důkazem, že politici (čeští, katarští, jacíkoli) by do zjednávání spravedlnosti měli mluvit jen naprosto výjimečně. Že jde o VIP obžalované jako v tomto případě, nehraje roli.
7. Celá neblahá záležitost dlouhodobě nijak nezatíží česko-katarské vztahy, což se projeví i v roce 2022 při mistrovství světa ve fotbale. Miroslavu Peltovi se ulevilo – do emirátu bude moci odcestovat bez toho, aby musel do čestné lóže doručit soudní obsílku.
