Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
18. 6. 2021 7:00

Tresty za minikrádeže mají být chytré, moderní. Česká vězení nesmyslně přetékají

Musí se změnit myšlení soudců u bagatelních deliktů. Stát by se měl víc věnovat sociální práci. Nejdřív se ale musí změnit naše myšlení, myšlení společnosti.
Věznice v Česku přetékají, zavíráme zbytečně, neefektivně moc lidí.
Věznice v Česku přetékají, zavíráme zbytečně, neefektivně moc lidí. | Foto: ČTK/AP

Někdy se ledy hnou a lidé začnou uvažovat jinak, nově, inteligentněji, výhodněji pro celou společnost. Snad se tak stane i v případech, kdy u nás byli recidivisté odsuzováni do vězení na dlouhou dobu (déle než rok) za naprosto bagatelní krádeže jen proto, že se odehrály v době nouzového stavu. Přitom ukradené jídlo či jiné předměty neměly s covidovou pandemií lautr nic společného, nešlo o respirátory, léky, vakcíny, ochranné prostředky či co.

Ve středu se Nejvyšší soud (NS) zastal dvou mužů odsouzených za krádeže v době pandemie. Jedním z nich byl "slavný" zloděj pěti housek Lukáš K. Oba zloději byli odsouzeni podle přísnější, "nouzostavové" sazby, ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala v jejich prospěch stížnost pro porušení zákona. Jiný opravný prostředek už nebyl k dispozici. V obou případech NS porušení zákona skutečně potvrdil.

Že se ledy hnuly, ukazují nejen stížnosti ministryně (díky za ně), nejen vlna odsuzujících článků v médiích, ale i cenná studie, kterou po loňské jarní první vlně epidemie koronaviru a také po první vlně přísnějšího odsuzování bagatelních krádeží vypracovali Jakub Drápal (výzkumný pracovník katedry národního hospodářství na Právnické fakultě UK a Ústavu státu a práva AVČR) a Libor Dušek (docent ekonomie a vedoucí katedry národního hospodářství na Právnické fakultě UK) z Legal Data Hubu na Právnické fakultě UK.

Aby se věci skutečně měnily, na to je, jak vidíme, potřeba hned několika souběžných okolností. V dané situaci bylo na prvním místě jisté pohoršení citlivější části veřejnosti nad tím, že někdo, třeba bezdomovec, trpí (v době pandemie) hladem, ukradne jídlo za minimální obnos, je chycen, a protože jde o recidivistu, je odsouzen na 1,5 roku za mřížemi. Podobné tresty padaly za čokoládu, oříšky, vibrátor.

Najednou i naprostý laik vidí, že něco není v pořádku, že stát nefunguje ani lidsky (a lidskost je i u souzení strašně důležitá), ani logicky. Občan si najednou mohl uvědomit ten ošklivý paradox, že za znásilnění padají většinou podmíněné tresty, pokud vůbec nějaké, dále že "velké ryby" nebývají odsouzeny vůbec, vesele si užívají nakradených či podvodně získaných milionů, zatímco chudák, který nemá co jíst, jde sedět za úplnou blbost, za "bagatelní krádež", tedy za škodu někde mezi 500 a 2500 korunami.

Důležitou roli může sehrát (doufejme, že sehraje) studie Jakuba Drápala a Libora Duška. Ona totiž ukazuje ještě další rozměr věci. Nejen to nepříjemné vědomí, že se stát nechová spravedlivě, tedy že někteří spravedlnosti roky, občas celý život unikají, kdežto jiní jsou za blbost tvrdě, neadekvátně napáleni. Oba výzkumníci ukázali, že se stát navíc chová hloupě a neekonomicky, že to odsuzování nedává vlastně buď vůbec žádný, nebo jen minimální smysl.

Odrazení nefunguje

Sedět rok a půl za pět housek (ano, je to extrémní příklad, ne všechny byly takové) je prostě nonsens nejen pro pozorovatele, ale i pro odsouzeného. Staví ho proti státu, proti společnosti. Bude fungovat jako "odrazení", varování, aby to jiní, další zloději nedělali? Upřímně, když kradete z hladu nebo abyste si vydělali na drogu, na níž jste závislí (až už jde o alkohol, či jiné návykové látky), neodradí vás nic. Ostatně i Libor Dušek pochybuje, že by tvrdý trest odradil třeba deset dalších potenciálních pachatelů, prý spíš tak jednoho až dva (1,1-1,8 pachatele).

V DVTV Dušek mluvil o tom, že za rok věznění jednoho člověka stát zaplatí okolo 400 tisíc korun. Za bagatelní krádeže v době nouzových stavů bylo (zřejmě nesprávně) odsouzeno 1000 až 1500 lidí natvrdo. Když to spočítáme, udělá to, jak říká Dušek, "jednu středně velkou věznici", za rok to daňové poplatníky přijde na 400 až 600 milionů korun.

Tím ovšem nekončíme. Ukazuje se čím dál víc, že české souzení bagatelních věcí je přehnaně (přinejmenším neekonomicky) přísné nejen v pandemii, ale i mimo nouzový stav. Jinými slovy stát vyhazuje peníze zcela neúčinně, neproduktivně. Lidi v hluboké nouzi či závislé, sebe neovládající, od krádeží stejně neodradí. Měl by použít nějaká jiná řešení, jiné, chytřejší cesty ke zlepšení, k nápravě věcí. Použít, nikoli hledat. Jiné cesty totiž u nás existují již dnes.

Dušek v DVTV mluvil třeba o naprosto minimálním používání zákonem zavedených elektronických náramků pro odsouzené - trest si pak odpykávají v domácím vězení, stát je nemusí věznit a šetří. To je samozřejmě způsob nevhodný pro bezdomovce. Jinou možností je lepší sociální práce nejen s lidmi bez domova a intenzivnější práce s lidmi na drogách. Mělo by to rozhodně větší smysl než lidi prostě poslat za katr na rok na dva. Dost možná by pomohlo i přiblížení českých vězení standardům v severských zemích (ale to je asi opravdu hudba budoucnosti).

Bylo by dobré, kdyby se právě toto stalo agendou ministryně spravedlnosti Benešové. Podala dvě stížnosti pro porušení zákona, skvělé, cenné. Když se tři čtvrtiny odsouzených za bagatelní činy v době nouzového stavu neodvolaly proti příliš tvrdému rozsudku (jde o lidi zjevně rezignované), je to jediná zákonná cesta. Ale Benešová - nebo ten, kdo přijde po ní - by měla veřejnosti vysvětlit, že za přehnané tresty platíme my, státu se nevyplatí a postrádají pozitivní efekt.

Protože - i to je kus naší reality - lidé jsou na druhé velmi rádi přísní, "jen ho osolte", "zavřete ho, až zčerná", mají rádi přísné tresty, pokud se ovšem netýkají jich. Nevědí, že je to kontraproduktivní, že by se dalo jít úplně jinudy, chovat se lidštěji a chytřeji. Aby se změnilo myšlení soudců, trestání, aby se stát víc věnoval sociální práci (kterou tak často nechává na nenáviděných neziskových organizacích), na to se musí změnit i naše myšlení, myšlení společnosti. Ruce za krádeže přece už taky nesekáme.

V nouzovém stavu padaly nesprávné tresty. Bude nás to stát stovky milionů, říká Dušek (video DVTV z 28. května 2021) 

Rok si teď budeme platit slušně velkou věznici plnou lidí jenom proto, že dostali trest, který dostat neměli, říká ekonom z Právnické fakulty UK. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy