Tím více zaslouží ocenit Petr Záhrobský, původní profesí právník, jemuž se minulý víkend splnily ty nejsmělejší představy o sportovním úspěchu své dcery. A to po dlouhých dvaceti letech.

Porod na chalupě

Autodidakt Záhrobský si například z příruček nastudoval, jak se rodí doma, a tak svou dnes medailové zlatou dceru odrodil v chalupě na Benecku. Proč? Protože je i perfekcionista a nebyl spokojen s tím, jak v porodnici přicházel na svět o necelých pět let starší prvorozený syn.

Autodidakt Záhrobský brzy poté ze skript nastudoval metodiku tréninku sjezdového lyžování a ač byl jen rekreační lyžař, pustil se do výchovy svých dětí s tím, že jednou budou vyhrávat závody Světového poháru. Postupně sám ze sebe vychoval trenéra, jenž dnes dostává nabídky k angažmá z ciziny. A jestliže také říká, že není ve světě trenér, který by nyní mohl dát jeho dětem Šárce a Petrovi trenérsky víc než on, pak mu odborníci dávají za pravdu.  

Autodidakt Záhrobský se také musel naučit vycházet se sponzory. První sponzorskou smlouvu vyjednal na dvanáctiletého Petra po slibu, že bude jednou startovat na olympiádě. Slib splnil, ale ještě předtím firma začala pomáhat i Šárce.

Všechno sám 

Autodidakt Záhrobský absolvoval loni kurz mazání lyží v Rakousku, protože profesionální servismami jsou občas flinkové. A tak nyní už nikoho cizího k Šárčiným lyžím nepustí. Kvalita mazání hodně rozhoduje: prvních osm slalomářek na letošním mistrovství světa se srovnalo v jedné vteřině.

A tak bychom mohli pokračovat. Proto byla na místě určitá pompéznost tiskovky po návratu Šárky a jejího týmu (otec, lékař, kondiční trenér, fyzioterapeut, servisman) ze šampionátu. A oslava právě tohoto týmu, jejž dal Záhrobský, jinak řečený Papá či šéf, postupně dohromady. Však si také onu konferenci náležitě vychutnával, když ji sám moderoval. Opět se projevil jako autodidakt a perfekcionista. 

Jistěže se pan Záhrobský může leckomu jevit jako egocentrik a egoista. Vysvětlení je prosté: jde za svým cílem, byť nikoliv na úkor někoho jiného, a je úspěšný. Známé jsou i jeho střety s vedením lyžařského svazu, i když se nyní vztahy zlepšily. Ovšem individualista, jenž kráčí svou cestou, je vždy viditelný. Máme mistryni světa a alpské země jsou v šoku, asi jako bychom byli my, kdyby Rakousko vyhrálo světový šampionát v hokeji. Chleba lacinější nebude, namítne někdo chladně. Jistě, ale tady jde o hlavní poselství příběhu, že úsilí se vyplácí. A pokud zazněly v tisku ojedinělé úvahy o zničeném dětství Šárky a Petra, tak vůbec nejsou na místě. Trávili je na horách, cestovali po světě, učili se jazyky, studují, respektive dostudovali, a poznali, že úspěchy nejsou zadarmo. Pro život po ukončení sportovní kariéry je to víc než hodně.