Pokud neudělaly Andreji Babišovi radost krajské volby, pak ho zcela jistě ještě méně potěšily volby do Senátu. Do soubojů nejsilnější české hnutí ANO poslalo jen 17 vlastních kandidátů a sedm dalších podpořilo. Typické bylo, že v Praze (tedy v obvodech Praha 1, Praha 5, Praha 9) ANO vůbec nepostavilo vlastního zástupce. Asi aby neprohrálo. Babiš to tam radši předem zabalil. Zjevně i v hlavním městě (kde přitom žije nejvíc lidí) platí, že šéf ANO nedokáže sehnat silné, přitažlivé, důvěryhodné osobnosti.
Celkový výsledek prvního senátního kola je pro premiérovo hnutí vysloveně bídný: tři první místa a pět druhých, jen osm postupujících. Babišova nechuť k Senátu dál poroste, je to pro něj semeniště opozice a symbol neúspěchu.
K tomu poznámka. Píše se a mluví o tom, že premiér (a jeho nový ministr zdravotnictví Roman Prymula, ten to ale skoro jistě nechtěl) odsunul nouzový stav tak, aby platil až "po volbách". Je to však jen polovina pravdy, protože druhé kolo do 26 obvodů Senátu (v jednom už vyhrál Zbyněk Linhart kandidující za STAN + SLK) se koná až o týden později. I když se ANO v horní komoře nedaří, jsou to také volby, dokonce pro českou demokracii velmi, velmi důležité. Ale až za toto volení Babiš "nouzák" neposune, o to mu nejde.
Stejně negativní pohled na horní komoru má už dlouho i prezident Miloš Zeman. V neděli v televizi Prima (mimochodem tentokrát vypadal výjimečně dobře) do ní šil, jak mohl. Působilo to zaprvé trapně, neboť je známo, že Senát není Zemanovi a jeho obdivu k Putinovi a Si Ťin-pchingovi nakloněn. Zadruhé to působilo vysoce nedůstojně a nestátnicky; podrývat zásadní část parlamentu je opravdu strašné.
Zeman bez obalu a nikoliv poprvé prohlásil, že má k Senátu "totálně záporný vztah", dokonce ho popsal jako "od panstva odložené šatstvo", což dvakrát zopakoval a vysvětil: "Jsou tam často lidé, kteří neuspěli v jiném typu voleb, a proto mě to nezajímá." (Jako by neuspět v nějaké volbě byla snad nemoc či charakterová vada.)
Ani ho nenapadlo lidi vyzvat "volte si, koho chcete, ale zdvihněte sak*a ty zadky, i když budete mít roušku", jak to udělal 27. září na Frekvenci 1. Naopak, sám bohorovně oznámil, že volit nepůjde, neboť v prvním kole neuspěl jeho kandidát za ČSSD (ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík), jehož porazil Michael Žantovský i Václav Láska. Dodejme, že Zeman byl, jak známo, zastáncem povinné účasti ve volbách…
Vzpoura méně schopných? Ne. Umění schopných
Je to smutné, Zeman tak často dává špatný příklad a rozděluje nejen národ, ale také parlament. Nedokáže velkoryse skousnout, že mu horní komora není nakloněna.
V prvním kole voleb do Senátu byla účast jen o maličko nižší než v krajských volbách. Účastnilo se ho necelých 37 procent voličů. A výsledky jsou hodně zajímavé. Starostům a nezávislým postoupilo osm kandidátů, z toho šest z prvního místa. V koalici ODS, STAN a TOP 09 postoupili tři lidé, v koalici STAN a SLK ještě dva (jeden už vyhrál), v koalici STAN, Piráti a TOP 09 jeden. Celkem 14 úspěšných. A to jsou Starostové a nezávislí opravdu malá strana (Zeman se takovým uskupením na Primě posmíval a nazval je "trpaslíky"). Jeden ten trpaslík tedy porazil v prvním kole Goliáše Babiše. Proč? Umí oslovit zajímavé, přitažlivé osobnosti.
Druhé kolo senátních voleb je pak výsostnou ukázkou toho, jaký má který kandidát širší volební potenciál, tedy nejen "své" přímé voliče, ale také ty ženy a muže, kteří ho uznávají, i když ho v prvním kole nevolili. Tahle hra je velmi náročná pro strany, jako je ANO. Babišovo hnutí to zažívá nejen v senátním klání, ale i po krajských volbách. Nedokáže sestavit koalici, a i když třeba v kraji vyhrálo, tak vlastně nevyhrálo, protože s ním jiné strany často odmítají kraj řídit.
Miloš Zeman to na Primě popsal takto: "Bohužel v české politické realitě, a to už jsme viděli minule, je taková vzpoura, a já neřeknu vzpoura neschopných, ale méně schopných, nebo, chcete-li to nazvat jinak, tedy vzpoura poražených. Tyto poražené strany pak vytvoří proti vítězi voleb vlastní splácanou koalici, což není sportovní." Jako podobně "nesportovní" by asi viděl volit proti třem kandidátům ANO do Senátu, kteří skončili na prvním místě.
Piráti zatím Senát neumějí
Nic "nesportovního" na tom není. Smysl politiky, ač to u nás části společnosti v posledních letech uniká, není rozdělovat, nýbrž spojovat, dohodnout se, najít styčné body. A samozřejmě i dohody mají meze. Proto se demokratické strany většinou odmítají spojit s hnutím, které vede trestně stíhaný bývalý agent StB. Proto jeho vládu doplněnou sociálními demokraty dnes podporují komunisté (a nabízela se SPD). - Když se na druhé kolo senátních voleb díváte touto optikou, pak není divu, že od pondělí platí nouzový stav a že Zeman na Senát plive, kdykoliv o něm veřejně mluví.
ANO v prvním kole volby do Senátu tedy skončilo druhé za "trpaslíkem", který se umí dohodnout (a nemá v čele estébáka s policií na krku). Kdyby za týden náhodou uspělo ve všech osmi obvodech, byl by to doslova zázrak.
ODS vybojovala pět postupujících sama a osm v koalicích, také se umí dohodnout, v čemž se skrývá její současná i budoucí síla. Piráti do Senátu příliš nebodují, za ně postoupili dva kandidáti, jedna žena na prvním a jeden muž na druhém místě, v koalici pak ještě jeden.
V celostátní politice jsou poslední dobou jasně druzí za ANO, nyní chystají (jednají o) koalici se STAN (tedy s těmi, kteří se umějí asi nejlépe dohodnout a mají nejvřelejší koaliční náruč). Z krajských voleb Piráti vyšli dvacetkrát silnější než v roce 2016, prostě jedou. Ale Senát zatím moc neumějí. Proč? Možná proto, že do něj nevolí tolik mladých lidí? Nebo ještě nemají garnituru zkušených politiků v jednotlivých obvodech?
Za menší strany ovládající umění dohodnout se ještě uspěli lidovci. Opět ukazují, že koalice mají smysl, není to žádný podvod na voličích, ale ukázka toho, co obnáší skutečná, normální politika - hledání konsenzu, dohody, schopnost občas ustoupit ze svých představ (nikoliv zásad). A ještě něco: volit do Senátu v druhém kole má smysl, dokazuje čím dál častěji, že je pojistkou demokracie.
