reklama
 
 

Trump myslí jen o dva tweety napřed: když se to hodí, padají rakety

14. 4. 2018 19:10
Loni nechal Donald Trump po chemickém útoku bombardovat vojenskou základu Šajrát, teď cíle u Damašku a Homsu. Situaci v Sýrii to nepomůže, ale v USA se jásá.

Ještě před dvěma týdny vypadalo všechno jinak. "Sýrii opustíme velmi brzy. Ať se teď starají jiní," říkal Donald Trump v Ohiu. Američtí demokraté byli stále ještě vyděšeni, že prezident hodlá jmenovat bezpečnostním poradcem "čtvrtého knírače Apokalypsy" Johna Boltona. Ten je známý svými jestřábími názory - když sloužil v administrativě George W. Bushe, na dotaz, co si myslí o strategii střídání cukru a biče, odpověděl: "Cukr nepraktikuji." Je známý tím, že by nejraději preventivně bombardoval Severní Koreu i Írán.

V pátek večer Trump nařídil útok více než sto střelami Tomahawk na výzkumné středisko u Damašku a dvě skladiště nedaleko Homsu - jedno z nich mělo skladovat chemické zbraně. Trump útok ohlásil jako odvetu za událost ze 7. dubna na ve městě Dúmá. Režim Bašára Asada je zde podezříván z nasazení chemických zbraní, které si měly vyžádat 70 obětí. Do Sýrie v pátek dorazil tým inspektorů z Organizace pro zákaz chemických zbraní, který měl incident prošetřit. Spojené státy v zádech s Francií a Velkou Británií však na jejich zjištění nečekaly.

Atmosféra v USA se rázem změnila. Stejně jako po loňském zásahu v Šajrátu se Trump dočkal především chvály. Zřejmě nevadilo, že opět obešel Kongres, který mu má podobný zásah povolit. Jakýkoliv pokus o svolení od OSN (i když byl nerealistický) tentokrát nahradila ochota Velké Británie a Francie podílet se na útoku.

Britská premiérka Theresa Mayová v prohlášení k zásahu zmínila, že řešit situaci přes OSN nemá smysl kvůli ruskému vetu v Radě bezpečnosti. Emmanuel Macron alespoň slíbil, že francouzská delegace obnoví snahy o vytvoření mechanismů, které by měly zajistit trest pro pachatele a ideálně do budoucna zabránit podobným incidentům.

"Studená válka je zpátky," řekl už před pátečním zásahem generální tajemník OSN António Guterres. "Ale mechanismy, které v minulosti snižovaly riziko eskalace, tu už nejsou," varoval. Ruské ministerstvo obrany sice prohlásilo, že ruské protiletecké systémy, které jsou v Sýrii nasazené, se páteční zásah nepokoušely zastavit. Moskva ale označila raketový útok za "křiklavé porušení mezinárodního práva". Vladimir Putin oznámil, že Rusko kvůli zásahu svolá nouzové zasedání Bezpečnostní rady OSN.

Už po loňském zásahu v Šajrátu jsem psal, že Trumpovo obejití kongresu je průšvih. Co bude s tímto precedentem Kongres dělat, až se mu vojenský zásah nějakého prezidenta líbit nebude? I když teď to trochu vypadá, že nic takového jako "zásah, který se kongresmanům nelíbí", neexistuje.

Šéf senátních demokratů Chuck Schumer Trumpa pochválil. "Zásah je adekvátní, ale Trumpova administrativa by si měla dávat pozor, aby nás nezatáhla do většího konfliktu v Sýrii," hodnotil. Co ale taky čekat od člověka, který hlasoval pro válku v Iráku a který v roce 2005 lobboval za jmenování Johna Boltona. "Hlas proti Boltonovi je hlasem proti státu Izrael," hřměl tehdy Schmuer.

USA jsou v Sýrii a Iráku od Trumpova nástupu aktivnější než za Obamy. Za rok 2017 zde britský Guardian napočítal přes 10 tisíc koaličních leteckých zásahů, o 50 procent více než za předchozí rok. Civilní oběti údajně stouply za stejnou dobu o 215 procent. Většinu těchto akcí jde přičíst na vrub boji proti Islámskému státu.

Loňský odvetný útok v Šajrátu a páteční zásah jsou jen špičkou ledovce a spojuje je motiv odvety za chemické útoky. Raketový útok na Šajrát ale evidentně používání chemických zbraní nezastavil. Přesto americká politická scéna většinou nad stovkou vystřelených Tomahawků jásá. Trump si vyslouží pochvalu od spojenců, pokrytecký Kreml si bude stěžovat, že pokrytecký Západ také porušuje mezinárodní právo, a krveprolití v Sýrii pojede dál.

Nejde jenom o staré demokratické kádry. 38letý kongresman Joe Kennedy III. se v posledních měsících tváří, že by chtěl být čerstvou krví, která se v prezidentských volbách 2020 pokusí sejmout Donalda Trumpa. "Asad se musí zodpovídat z hrůzných činů a použití chemických zbraní proti vlastnímu lidu. Nevystavujme ale naše jednotky nebezpečí bez jasné strategie. Prezident Trump musí takovou strategii představit našemu národu a kongres o ní musí hlasovat," psal Kennedy na Twitter. Podle Kennedyho je jediná chyba procedurální: Trump opět obchází Kongres. O tom, že Spojené státy mají v Sýrii zasáhnout, zdá se nepochybuje ani mladá generace demokratů.

Proti Trumpovi se vymezil senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Bernie Sanders. "Kongres, a ne prezident má ústavní právo vést válku. Mezinárodní komunita se musí postavit proti používání chemických zbraní, ale není mi jasné, jak tomu pomáhá Trumpův nelegální a neautorizovaný zásah," psal. Ostatní kritici z Kapitolu byli ještě pochmurnější. Konzervativní kongresman Justin Amash upozorňoval na stranické pokrytectví svých kolegů: zatímco proti Obamově použití síly v Sýrii se v roce 2013 vymezovalo 119 republikánů a 21 demokratů, nyní se proti Trumpově ohradilo 15 republikánů a 73 demokratů. "Jen hrstka z nás podepsala obě prohlášení," psal Amash.

Obamova "strategie" v Sýrii nedávala moc smysl. Koncepční vakuum vedlo k absurdním situacím a tahanicím mezi jednotlivými frakcemi národněbezpečnostního aparátu. V jeden moment po sobě v Sýrii stříleli povstalci vyzbrojeni Pentagonem a jiné skupiny, které vybavila CIA. Bylo ale jasné, že se Obama hlavně nechce nechat zatáhnout jestřábími think-tanky do další blízkovýchodní intervence.  Oproti tomu za Trumpovým počínáním se logika hledá jen těžko.

Co se stalo s Trumpovými sliby, že se USA ze Sýrie "velmi brzo" stáhnou? Byl to jenom maskovací manévr hodný šestiletého děcka? Nebo je opravdu Trump tak nesoustředěný, že se každý týden chová jinak? Možná si jen prezident vzpomněl, jak ho obě strany politického spektra chválily po loňském zásahu v Šarjátu a řekl si, že by se mu trocha plácání po zádech hodila? Navíc přece letos nemůže nečině přihlížet, když před rokem bombardoval.

Trump toho má na domácí scéně momentálně hodně na talíři. Právě vyšla k prezidentovi nelichotivá kniha od bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho. Vyšetřování vazeb Trumpovy prezidentské kampaně na Rusko přituhuje - před několika dny provedla FBI v souvislosti s vyšetřováním dokonce razii na kancelář i domov Trumpova právníka. Trochu rozptýlení pomocí pyrotechniky nikdy neuškodilo, obzvlášť když jde v tomto případě proti zájmům Ruska. Reakce většiny demokratů dávají této logice za pravdu.

Co s tím, když většina těch, kteří mají ve Washingtonu opravdovou moc, evidentně nedokážou myslet o víc než tweet nebo dva dopředu? Člověk pak, když věří, že se mezinárodní situace nevymkne kontrole, musí doufat, že Kreml nebude reagovat stejně bezhlavě. A to je myšlenka, která vás opravdu nenaplní jistotou a pocitem bezpečí…

autor: Matěj Schneider | 14. 4. 2018 19:10

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama