Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
25. 9. 2020 11:11

Trumpova kampaň má nové poselství. Slíbil jsem vám konzervativní soud? Máte jej mít!

Obsazení uvolněného místa v Nejvyšším soudu USA vše přebíjí. I epidemie koronaviru je pro Trumpa a jeho příznivce už jen "šumem na pozadí".
Za každých deset lidí vlajka. Dobrovolnické sdružení zapíchalo tento týden na washingtonském Mallu 20 tisíc vlaječek na památku 200 tisíc obětí pandemie.
Za každých deset lidí vlajka. Dobrovolnické sdružení zapíchalo tento týden na washingtonském Mallu 20 tisíc vlaječek na památku 200 tisíc obětí pandemie. | Foto: Reuters

Ve středu se sešly v amerických médiích dvě zprávy. Jedna pro Donalda Trumpa velmi dobrá. Republikánský senátor Mitt Romney oznámil, že podporuje prezidentův záměr co nejdříve doplnit Nejvyšší soud USA o člověka, který by nahradil minulý pátek zesnulou Ruth Bader Ginsburgovou.

Foto: Aktuálně.cz

O Romneym se pochybovalo, občas je odbojný. Například v lednu jako jediný republikán v Senátu hlasoval při impeachmentu pro Trumpovo odvolání z funkce. Tentokrát ovšem stojí pevně ve stranickém šiku. Jeho souhlas znamená, že republikáni budou mít v Senátu dost hlasů, aby Trumpovu novou soudkyni (protože prezident už oznámil, že to bude žena) potvrdili ještě do listopadových prezidentských voleb.

Já na soudkyni, soudkyně zpět na mě

Pro Trumpa je to dar z nebes. Těsně před volbami dostal možnost, aby poté, co už jmenoval dva soudce - Neila Gorsucha v roce 2017 a Bretta Kavanaugha v roce 2018 - teď definitivně v devítičlenném Nejvyšším soudu USA zabetonoval konzervativní většinu. Přinejmenším v poměru 5:4, a v řadě otázek spíše ještě luxusněji 6:3.

Pro republikánské voliče, zejména sociální konzervativce a ze všeho nejvíce pro hluboce věřící voliče, je to samozřejmě obrovská věc. Na desítky let dopředu se tu předurčuje pohled soudu na zásadní společensko-kulturní témata USA - interrupce, zbraně, sexuální menšiny, pozitivní diskriminace, roli náboženství ve veřejném životě, vztah státu a jednotlivce, imigrace… - nebo také například na "Obamacare".

Tedy na reformu zdravotnictví, kterou Barack Obama prosadil v roce 2010, která je ovšem od té doby opakovaně napadána. Zrušení reformy bylo před čtyřmi roky také jedním z Trumpových předvolebních slibů, zatím se mu to ale nepodařilo. Další z žalob proti reformě ovšem bude Nejvyšší soud projednávat ještě teď na podzim, týden po volbách, a s novou Trumpovou soudkyní se názor už může převážit kýženým směrem.

A přidejme ještě jeden, sice také hypotetický, ale rovněž docela zajímavý scénář. Představme si, že by Nejvyšší soud i tentokrát nakonec musel rozhodnout - jako se stalo v roce 2000 -, o výsledku prezidentských voleb. Například rozetnout spor, zda se mají ověřovat všechny hlasy zaslané poštou, u kterých bude pochyba o identitě voliče. Bude na tom viset výsledek voleb, demokrat Joe Biden bude požadovat, aby se ověřil každý jeden hlas, Donald Trump bude proti. A verdikt bude mít v rukou právě i soudkyně, kterou jen několik týdnů předtím nominoval republikánský prezident a do funkce potvrdili republikáni v Senátu.

Oběti coby měřítko úspěchu

Ale abychom přes všechno to Trumpovo štěstí nezapomněli na tu druhou avizovanou zprávu.

Počet lidí, kteří v USA zemřeli v důsledku epidemie koronaviru, překročil ve středu hranici 200 tisíc. A to je i podle měřítka, které si stanovil sám Donald Trump, špatný výkon. "Když se nám to podaří udržet mezi 100 až 200 tisíci, tak jsme všichni odvedli velmi dobrou práci," vytyčil prezident na konci března hranici obětí "zvládnuté epidemie".

Je to samozřejmě jeden z jeho výroků, které nelze brát obsahově moc vážně. Trump to číslo vyhodil do větru jako relativní vůči některým odhadům, jež tehdy varovaly až před možnými dvěma miliony mrtvých. Zároveň to ovšem názorně dokládá, že jako prezident a krizový manažer během epidemie v mnohém opravdu selhal.

Jeho prohlášení a rozhodnutí létala ode zdi ke zdi, často byla vedena více politickými než odbornými, zdravotními důvody. Podle průzkumů to tak vidí i většina Američanů, a pro Trumpova demokratického vyzyvatele Joea Bidena to je i nejsilnější argument v kampani.

Ten se navíc zatím zdál být i pádnější než Trumpův hlavní dosavadní protiútok - hrozba bezpečnostním chaosem a rozpadem amerického práva i pořádku, kdyby se prezidentem stal Biden.

Trump touto taktikou sice zaznamenal dílčí úspěchy, třeba už jen tím, že Biden musel na tyto ataky reagovat a na chvíli opustit svoji vlastní agendu. Ale ze zpětného pohledu je nyní už také patrné, že setrvalý trend to nijak výrazně nezměnilo - Biden už od poloviny léta v průzkumech poměrně přesvědčivě vede. Zdálo se tedy, že na přehlušení epidemie, z jejíchž drtivých dopadů veřejnost Trumpa částečně viní, to prezidentovi stačit nebude. 

Smrt ve správnou chvíli

Až teď přišel - pro stávajícího prezidenta v pravý čas -, skon soudkyně Ginsburgové. Pokud se vám zdá být takové konstatování cynické, pak věřte, že americká společenská a politická scéna pár týdnů před volbami nijakou zvláštní útlocitností netrpí. Stačí si přečíst vzkaz Roberta Jeffresse, známého evangelického pastora z Dallasu.

"Uvolněné místo u soudu po Ginsburgové nemohlo pro prezidenta přijít ve vhodnější chvíli. Covid a Woodward najednou nejsou ničím víc, než jen šumem na pozadí," napsal pastor Jeffress na Twitter.

"Woodwardem" je míněna čerstvě vydaná kniha Hněv, v které známý washingtonský novinář Bob Woodward kromě jiného píše, že Trump od začátku věděl o nebezpečném potenciálu epidemie, americké veřejnosti to však neřekl, neboť nechtěl vyvolávat paniku. Ale pokud Robert Jeffress, který je velkým Trumpovým zastáncem a podporovatelem, s lehkým srdcem odmávne i "covid", má tím skutečně na mysli i oběti epidemie?

Asi ne doslova, ale tohle typicky zkratkovité vyjádření pro Twitter zároveň výmluvně ilustruje, jak to Donald Trump bude ve zbývajících týdnech do voleb hrát. Slíbil jsem vám konzervativní Nejvyšší soud? Máte jej mít! Nic jiného není tak důležité, na nic jiného nehleďte, jděte a volte mě! Všechno ostatní je jen šum, kterým se nenechte rozptylovat.

"Teď jsem šťastný," oznámil prezident Trump svým příznivcům na shromáždění v Pensylvánii, když se dozvěděl, že senátor Mitt Romney podpoří jeho soudkyni. Zatímco tam "na pozadí" se počet obětí epidemie právě někdy v té chvíli převalil přes 200 tisíc.

Už i Trumpovi zakryla ústa rouška | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 23 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy