V uplynulých dnech to ostře nasvítila návštěva Joea Bidena v Kyjevě a ve Varšavě. Biden ve svých projevech mluvil o uplynulém válečném roce, zároveň už ovšem narýsoval, jak za sebe vidí budoucnost. "Rozhodnutí, která učiníme v příštích zhruba pěti letech, určí a budou formovat naše životy na desetiletí dopředu," potvrdil ve Varšavě, že nechce být prezidentem jednoho období, že bude znovu kandidovat a chce být jako lídr svobodného světa u toho, až Ukrajina zvítězí.
"Připomněli jste nám, že svoboda je neocenitelná, že má cenu za ni bojovat tak dlouho, jak je třeba. A tak dlouho budeme s vámi. Tak dlouho, jak bude třeba," ubezpečil Biden přímo v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho spoluobčany. V ukrajinské metropoli Biden oznámil další vojenskou pomoc za 500 milionů dolarů a avizoval, že na cestě je ještě mnohem větší finanční balík. "Díky nadstranické podpoře v Kongresu ještě tento týden doručíme miliardy přímých rozpočtových dotací, které vláda (Ukrajiny) může okamžitě použít na zabezpečení základních služeb svým občanům," uvedl Biden.
Nebyl to jediný moment, kdy akcentoval, že Američané, voliči a politici, jsou ohledně dosavadní i příští pomoci pro Ukrajinu zajedno. Zdůraznil to opakovaně, také ve Varšavě: "Američané jsou jednotní. Napříč mojí zemí, ve velkoměstech i městečkách, vlají na amerických domech ukrajinské vlajky. Demokraté a republikáni v našem Kongresu se semkli za svobodu."
Biden po své zemi teď nejvíce cestuje letadlem a vrtulníkem. Možná to shora nevidí, ale s ukrajinskými vlajkami to není tak, jak říká. Ve velkých městech, ve Washingtonu či ve Filadelfii, je vidíte. Ale na venkově už jen velmi výjimečně. V Pensylvánii tam před loňskými listopadovými kongresovými a guvernérskými volbami bylo zdaleka více (odhadem 100:1) vlajek s nápisem Trump 2024.
Tedy vlajek podporujících republikánského exprezidenta, který se hodlá vrátit do Bílého domu a jasně avizuje (jak zde už bylo popsáno), že ohledně amerického angažmá na Ukrajině je a bude "hrdličkou" mezi "jestřáby". Pro potvrzení svých slov si teď nenechal ujít ani Bidenovu návštěvu v Kyjevě.
Nová pomoc ve starém balení
"Třetí světová válka nebyla nikdy blíže," varoval Trump a řekl, že "když sledujete Bidena a rozumíte jeho krokům na Ukrajině, tak nás systematicky, i když možná nevědomě, do války tlačí". Za sebe Trump slibuje, že jako prezident by "vyčistil dům od válečných štváčů a globalistů uvnitř starých struktur (Deep State), Pentagonu a celého národně-bezpečnostního průmyslového komplexu, pro které je Amerika na posledním místě".
A pokud Biden mluvil v Kyjevě o nadstranické jednotě v Kongresu a dokládal to novou zbraňovou a finanční pomocí, tak ani to bohužel neodpovídá realitě. Veškerá současná "nová" podpora, ať zbraňová, či finanční, je kryta a čerpána z balíků, které už loni schválil ještě předchozí Kongres, ve kterém měli demokraté většinu. Dohromady je to ohromující suma, 113 miliard dolarů, a přinejmenším, co se týče zbraní, má Ukrajina předplaceno přibližně na rok dopředu.
Ale zároveň je zřejmé (a už jsme o tom zde také psali), že v současném republikánském Kongresu si ani Bílý dům, ani Kyjev už nemohou být ničím jisty. Každé příští hlasování o možné pomoci bude složitější, pomalejší nebo může pro Ukrajinu dopadnout i špatně. Republikánští poslanci budou hledět přes rameno směrem k souboji jejich kandidátů o prezidentskou nominaci, a také to pro ně bude vodítkem, jak se rozhodnou.
Donald Trump nebyl jediný, kdo z potvrzených či pravděpodobných prezidentských kandidátů komentoval Bidenovu návštěvu v Kyjevě a jeho ukrajinskou politiku. Nově se přidal floridský guvernér Ron DeSantis, který má - v tuto chvíli jako jediný - šanci Trumpa v primárkách porazit. K válce na Ukrajině se ovšem guvernér dosud příliš nevyjadřoval.
Jak DeSantis procitl
To se teď však změnilo, a to hned dvakrát. DeSantis si nejen řekl své, ale především je to jinak, než bychom mohli vyvodit z jeho dosavadní profesní dráhy, politických postojů a veřejných prohlášení. "Nemyslím, že je v našem zájmu, abychom se dostávali do zástupné války s Čínou, abychom se nechali zatáhnout do věcí, jako jsou nějaká pohraniční území, nebo kvůli Krymu," přešel guvernér v rozhovoru pro FOX News otevřeně na stranu těch, podle nichž ukrajinský boj proti ruské agresi není věcí vyžadující americké angažmá.
Bidenův postup na Ukrajině kritizuje jako "politiku bianco šeku bez strategických cílů" a nebezpečí ze strany Ruska je podle DeSantise zveličováno. "Strach, že by Rusko vyrazilo proti zemím NATO, a všechno to okolo, k tomu není ani trochu blízko," míní guvernér. Amerika má podle něj dost svých vlastních problémů, než aby ji měly zajímat cizí potíže kdesi v zámoří. Biden se podle DeSantise "stará o hranice na druhém konci světa, ale nedělá vůbec nic, aby zabezpečil naše hranice tady doma".
Ještě jako republikánský kongresman DeSantis v roce 2014 přitom patřil k těm, kteří po ruské anexi Krymu nazývali věci pravým jménem. Varoval, že Putinovo zdůvodnění, podle něhož je Krym etnicky většinově ruský, může být příště zneužito proti dalším zemím, proti Lotyšsku nebo Estonsku. Tehdejšího prezidenta Obamu kritizoval, že Ukrajině nechce poskytnout "ani obranné, ani útočné zbraně". "Kdybychom měli silovou politiku Reaganova stylu, myslím, že lidé jako Putin by si nic netroufli," prohlašoval tehdy DeSantis.
A ještě v roce 2018 viděl v ruském prezidentovi nebezpečného politika, který "chce obnovit ruské impérium". Varoval, že Putina je třeba včas zastavit: "Když Putin vidí, že může získat jeden palec (inch), tak má hned chuť na celou míli. Když ho Amerika nezatlačí, tak bude pokračovat, bude se snažit rozšiřovat ruský vliv."
Nyní, nedlouho před tím, než pravděpodobně oznámí kandidaturu, a necelý rok před startem republikánských primárek, je všechno jinak. Je to překvapivé, ale vysvětlitelné. DeSantis nejspíše zcela vědomě vsadil na to, že republikánští voliči většinově souhlasí s Trumpovou politikou "America First". A že i pro něho tak bude politicky rozumnější na tomto poli s exprezidentem neválčit, ale naopak se přihlásit k jeho populismu.
Jakou cenu má svoboda?
Už před týdnem jsme na tomto místě v souvislosti s prezidentskou kandidaturou bývalé republikánské guvernérky Jižní Karolíny Nikki Haleyové psali, že nadcházející republikánský souboj bude velkým dobrodružstvím. Teď ovšem dodejme, že nejen pro samotnou Ameriku, jak to bylo myšleno, ale drama to bude také pro spojence USA.
Koho republikáni za sebe vyšlou do finálního duelu s demokratem, kterým nejspíše bude Joe Biden? Trumpa, DeSantise nebo třeba právě Haleyovou? "Není to válka o Ukrajinu, je to válka za svobodu," prohlásila bývalá guvernérka před týdnem na shromáždění s voliči v New Hampshire. "Když si Rusko vezme Ukrajinu, další na řadě bude Polsko a Pobaltí," stojí Haleyová v tuto chvíli na druhé straně republikánského příkopu.
Ale vydrží jí to? A mají "jestřábi" u republikánských voličů v současnosti vůbec šanci? Co když jí budou průzkumy stále přisuzovat, jak je to nyní, jen jednotky procent v hlubokém závěsu za favorizovanou dvojicí Trump - DeSantis? Nekapituluje paní Nikki a nepřestoupí také do tábora populistických "hrdliček"?
Samé otázky, žádné odpovědi. I když jedna věc je i tentokrát jasná. Jak to platí vždy, v nadcházející americké prezidentské kampani bude prvořadá domácí politika. Ekonomika, imigrace či kulturní témata. Zahraniční politika, zkoncentrovaně promítnutá do války na Ukrajině, bude ovšem také mít tentokrát mimořádnou váhu.
Půjde o příští vztah USA k Rusku, k Číně, o postavení a roli Ameriky v současném světě. A půjde o to, jak Američané chápou a vnímají Bidenova slova z jeho varšavského projevu: "Svoboda. Není sladšího slova než svoboda. Není vznešenějšího cíle, než je svoboda. Není vyššího úsilí, než je svoboda."
Ve Varšavě po těch slovech zazněl mohutný potlesk. Jak to bude za Atlantikem? Máme věřit v nejlepší, ale připravit se na nejhorší? V tuto chvíli, stejně jako před týdnem na tomto místě, můžeme jen konstatovat, že to bude - a to nejen pro Američany - zajímavé, napínavé a mimořádně důležité.
