Na Škaredou středu si Rada ÚSTR vybrala nového ředitele. Už dříve z užšího výběru vyřadila historika Adriana Portmanna. Ve středu šest radních nevybralo ani Muriel Blaive. Čtyři radní dali přednost dosavadnímu prvnímu náměstkovi ředitelky Pavly Foglové Zdeňku Hazdrovi.
Výběr byl fantaskní, i na české poměry mimořádně bizarní a zpackaný. Loni v září byla soutěž o vůdce ÚSTR vyhlášena, ale pravidla pro soutěžící byla dána až letos v lednu. Utajováni byli kandidáti, utajována byla komise, která měla pro Radu předvybrat nejvhodnější kandidáty. Jako by se hledal šéf FSB (ruské vnitřní tajné služby).
V předvýběrové komisi zasedli lidé, kteří byli osobně spojeni s některými kandidáty. Střet zájmů. Komise byla v průběhu výběru měněna. Kandidáti netušili, že vedení ústavu usiluje o jeho zásadní obsahovou změnu. Vítěz Hazdra byl podle některých soutěžících ve výhodě, neboť věděl o změnách, které se chystají (delimitace), a přizpůsobil jim svoji koncepci.
Tomuto pánovi neuškodil ani fakt, že opisuje sám sebe. Když porovnáte Hazdrovu diplomovou práci z roku 2007 s disertační prací z roku 2013 (Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta), zjistíte, že 41 procent diplomové práce je doslova obsaženo v disertační práci. Tu pak z jedné třetiny tvoří opsaný text z diplomky. Tu přitom neuvedl jako zdroj v seznamu použité literatury, ani v poznámkovém aparátu.
Proč právě Hazdra? Odpověď hledejme v dějích, které se v ústavu odehrály během posledních dvanácti měsíců.
Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí Rady se v uplynulých týdnech ohradili dva neúspěšní kandidáti. Adrian Portmann zřejmě na Radu podá žalobu. Konfederace politických vězňů ČR výběr označila za podvodně zorganizovaný. Je to opravdu nepěkný tanec.
Čistka
Proč právě Hazdra? Odpověď hledejme v dějích, které se v ústavu odehrály během posledních dvanácti měsíců. Digitalizace (převádění svazků do elektronické podoby) podle výročních zpráv prudce zpomalila. O více než polovinu méně souborů bylo digitalizováno. Ústav se po odvolání bývalého ředitele Daniela Hermana a dalších vedoucích dostal do války se zaměstnanci. Nešlape. Kulhá.
Proběhla personální čistka. Vedení se pod vedením Rady pokusilo změnit strukturu ústavu, která je ovšem dána zákonem. Hlavní cíle byly dva: vyhodit Hermana za každou cenu (i za cenu nezákonného odvolání). Herman, dnes ministr kultury za KDU-ČSL, se s ústavem soudí, že jeho odvolání bylo neplatné, nezákonné. S velkou pravděpodobností soud vyhraje. Jiný soud již uznal za neplatnou výpověď historika Eduarda Stehlíka, Hermanova prvního náměstka v ÚSTR, kterého loni po puči v ústavu odvolala nová ředitelka Foglová. Stehlík se stane znovu zaměstnancem ústavu, který mu musí nabídnout odpovídající pracovní pozici. Megamalér.
Čistka tedy proběhla v některých případech nezákonně. Ovoce toho procesu začne ústav konzumovat už nyní. Co s Eduardem Stehlíkem? A za chvíli bude řešit co s Danielem Hermanem. Jaké odškodné ti lidé vysoudí?
Na všech nově obsazených místech sedí lidé, kteří neprošli výběrovým řízením: oba náměstci ředitele (nyní tedy jen jeden, Jakub Stránský, ale ředitel Hazdra již oznámil, že si přivede svého náměstka, historika Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex, tedy opět obsazení funkce bez konkurzu). Stejně tak neprošla výběrem ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková, jež vystřídala z neznámých důvodů loni odvolanou Zlatuši Kukánovou. Obdobně proběhly další změny v ABS. Jde o více než desítku funkcí.
Udržet „foglovskou“ kontinuitu
Nepřekážejí jen „šéfové“, ale také nepohodlní zaměstnanci, třeba historik Petr Blažek. Stál proti „prošustrovanému“ vedení a jeho kouskům. Používá dnešní prostředky – Facebook. Založil skupinu Volba ředitele/ředitelky Ústavu pro studium totalitních režimů, kam dává veškeré dostupné informace nejen o skandálním průběhu volby, ale i o dění v ústavu. Blažek, uznávaný historik, dostal důtku a vedení se ho snaží zuby nehty zbavit. Stejně i dalších rebelů.
Proč byl vybrán Hazdra? Je přece jasně spoluodpovědný za to, v jakém stavu se ÚSTR ocitl. Odpověď zní: Rada nutně potřebuje udržet kontinuitu s vedením končící jednoroční ředitelky Foglové. Zakonzervovat nejistotu, kterou vedení tak pracně celý rok „budovalo“. Rada by jistě také ráda dotáhla do konce započaté změny.
Foglová plus Hazdra se tvrdohlavě pokoušeli, zákon nezákon, změnit strukturu ústavu. Osekat ho, zbavit digitalizace, která je v něm ovšem vtělena ze zákona. Při delimitaci by se vedení zřejmě pokusilo zbavit jádra ústavních nespokojenců, nesehnutých zaměstnanců.
Letos 14. ledna se ředitelka Foglová obrátila dopisem na ministerstvo financí (MF). Poslala tam „žádost o provedení rozpočtového opatření“ v rámci ÚSTR. Chtěla převést digitalizaci pod ABS, tedy pod jinou složku, kam digitalizace ze zákona nenáleží. MF žádost 7. února podle očekávání jednoznačně odmítlo.
Foglová to obratem zkusila u premiéra Bohuslava Sobotky. Postěžovala si mu hned 12. února na MF, že si dovolilo vykládat zákon 181/2007 Sb. Napsala také toto: „Dovoluji si Vás, vážený pane premiére, požádat o osobní setkání v nejbližším možném termínu, na němž bychom Vám mohly lépe osvětlit celou situaci a požádat Vás, např. prostřednictvím Legislativní rady vlády ČR, o doporučení postupu, jak tuto situaci řešit. Možným řešením by snad bylo, aby o delimitaci bylo rozhodnuto formou nařízení vlády.“ (Mluvila za sebe a Emilii Benešovou, předsedkyni Rady.) Navrhla, aby „gestorem“ zákona o ÚSTR byl ministr pro lidská práva, tedy Jiří Dienstbier junior.
Logika Hazdrovy volby
To stojí za povšimnutí. Andrej Babiš, ministerstvo financí, žádost s jasnými argumenty odmítl. Foglová se tedy rozhodla věc zpolitizovat a využít jednoho ze dvou konstruktérů loňského puče v ÚSTR Jiřího Dienstbiera.
Odpověď premiéra ze 17. března byla odmítavá: jakékoli podobné změny (delimitace digitalizace) jsou možné „jen na základně příslušné změny zákona“. Jinými slovy podobné přesuny by byly nezákonné a MF je správně odmítlo. Sobotka také neprojevil sebemenší chuť vyrábět nějakého „gestora“ zákona o ÚSTR. Říká se tomu studená sprcha.
Zdeněk Hazdra byl až dosud náměstkem Foglové a toto vše je jejich společné dílo. A zase jde o akce, které vyžadují onu kýženou kontinuitu vedení. Tu by neposkytla ani Muriel Blaive, ani Adrian Portmann.
Po tak zpatlaném roce nemohl nastoupit ředitel, který se bude od minulého vedení distancovat. Který by snad zkoumal, co předchozí ředitelka napáchala. Byla jediná cesta, jak to udělat, zvolit někoho z „foglovců“, či přesněji „šustrovců“. A tím je Zdeněk Hazdra. Že se z ÚSTR stala páchnoucí ÚSTŘice, to nevadí, to byl záměr. Výsledek? Válka se zaměstnanci bude pokračovat. Také válka s odmítnutými kandidáty. Už nejde o totalitní minulost, o pohled na ni, ale jen a jen o ovládnutí jedné instituce. Se vším, co k tomu patří.
