Martin Hála Martin Hála | Komentáře
26. 5. 2022 21:04

Další bitva o Guadalcanal v Indo-Pacifiku se týká i nás

Zatímco na Ukrajině zuří spektakulární tankové bitvy, odehrává se v Asii a Pacifiku sice subtilnější, ve svých důsledcích ale stejně závažný boj o nové uspořádání světa. A navzdory vší geografické vzdálenosti se bezprostředně dotýká i Česka.
A teď vám řeknu, co si myslíte. Čínský ministr zahraničí Wang I.
A teď vám řeknu, co si myslíte. Čínský ministr zahraničí Wang I. | Foto: ČTK

V pondělí promluvil americký prezident Joe Biden v japonském Tokiu o nové platformě pro regionální ekonomickou spolupráci. Její úřednicky neatraktivní název Indopacifický hospodářský rámec (IPEF) skrývá mimořádně výbušný potenciál.

Foto: Aktuálně.cz

Což připomíná i Bidenova zdánlivě jen tak mimochodem, takto ovšem již potřetí od loňského léta, utroušená poznámka, že Spojené státy jsou v případě napadení Tchaj-wanu připraveny ostrov (na rozdíl od Ukrajiny) bránit vojenskou silou. Peking na to odpověděl nejen už obvyklými verbálními výlevy, ale i společnými čínsko-ruskými leteckými manévry nad spornými ostrovy severně od Japonska a demonstrativním vojenským cvičením v Tchajwanské úžině.

16 + 1 v Pacifiku

Mnohem větší rozruch však vyvolala plánovaná cesta čínského ministra zahraničí Wang Iho po sedmi zemích v jižním Pacifiku. Kromě Papuy Nové Guiney se jedná o drobné ostrovní státy (Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Samoa, Fidži, Tonga a Vanuatu), které nicméně mají zásadní význam coby možné základny čínského vlivu, včetně toho vojenského, ve strategicky důležitém regionu.

Pro ilustraci je dobré připomenout, že jedna z rozhodujících námořních bitev o Guadalcanal se během druhé světové války odehrála na Šalamounových ostrovech. Právě tento ostrovní stát také nedávno s Pekingem podepsal převážně tajnou dohodu o "policejní spolupráci", která zřejmě umožňuje nejen návštěvy, ale potenciálně také základnu čínského vojenského námořnictva PLAN.

Podobnou smlouvu se nyní Peking snaží uzavřít také s deseti dalšími pacifickými ostrovními státy. Z uniklého, předem připraveného "společného" komuniké Wang Ihovy nadcházející cesty je nicméně zřejmé, že čínská iniciativa v Pacifiku klade - na rozdíl od podobných snah ve východní Evropě - mnohem otevřenější důraz na bezpečnostní, ba dokonce vojenskou spolupráci. Případná realizace "společné rozvojové vize", předestřené ve zmiňovaném dokumentu, by znamenala nejen průlom takzvané první ostrovní linie (řetězec ostrovních států podél čínského pobřeží od Japonska po Filipíny a Borneo, který dosud bránil čínskému pronikání do západního Pacifiku), ale také zásadní narušení celé koncepce "svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku", jež tvoří základ "indo-pacifických strategií" řady demokratických států, Českou republiku nevyjímaje.

Svobodné a volné dodavatelské řetězce

Koncept "svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku" formuloval původně bývalý japonský premiér Šinzó Abe jakožto odpověď na čínské územní nároky a vojenské aktivity ve Východočínském a především v Jihočínském moři. Japonsko je jako výrazně exportní ekonomika s omezenými surovinovými zdroji zcela závislé na otevřené námořní dopravě v Indickém a Pacifickém oceánu.

Na volné plavbě v těchto dvou oceánech, jimiž proudí suroviny a energie do výrobních center - a z nich pak hotové výrobky dále do světa -, je ovšem tak či onak závislá řada zemí, včetně těch geograficky vzdálených. Důsledky narušení dodavatelských řetězců v této oblasti ostatně v nedávné době silně pocítila také Česká republika.

Konceptu "svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku" se tak chopila řada dalších zemí. Jedním z prvních stoupenců se stal indický premiér Naréndra Módí. Austrálie operovala s tímto pojmem samostatně ještě před Japonskem. A v roce 2018 se objevil také ve strategii národní bezpečnosti USA, načež se pacifické velení amerického námořnictva následně přejmenovalo na "indo-pacifické" Indopacom.

Pozoruhodné na tom všem je, že zřejmě poprvé od druhé světové války převzaly Spojené státy geostrategický koncept, který formulovala jiná země a v němž ani nehrají nutně první housle. (Zdejší stoupenci "multipolarity", papouškující ruskou a čínskou interpretaci tohoto pojmu, to však sotva docení.)

Přímořská a kontinentální Asie

Z jiného úhlu pohledu vytlačuje pojem Indo-Pacifik dříve běžný koncept Asia-Pacific. Ten v geopolitice dominoval během posledních desetiletí minulého století a v první dekádě toho současného. Po konci studené války byl výrazem akcelerované globalizace a intenzivní hospodářské spolupráce, respektive americké politiky engagementu - "začleňování" - Číny. V letech takzvané "Chimeriky" byl hnacím motorem světové ekonomiky, a do jisté míry i politiky, intenzivní vztah Pekingu a Washingtonu v "Asia-Pacifiku".

Tento přístup k Asii, respektive Číně jako jejímu středobodu, kulminoval v Obamově Transpacifickém partnerství (TPP), zrušeném Donaldem Trumpem hned první den po nástupu do funkce. Jeho nástupce Biden se přes některá očekávání k tomuto konceptu (respektive k jeho pozměněné podobě) nevrátil; místo toho se přiklonil k Indo-Pacifiku. Ten se od Asia-Pacifiku liší hlavně tím, že z Asie zahrnuje její pobřežní část oblévanou dvěma oceány. Nevyslovenou implikací pak je, že nepokrývá "kontinentální" Asii, tedy především Rusko a Čínu, respektive "Eurasii". Volně tak navazuje na klasickou geopolitiku Alfreda Mahana (1840-1914) a Halforda Mackindera (1861-1947) jako na soupeření "námořních" a "kontinentálních" mocností.

Kolektivní obrana v Evropě a v Asii

Z dalšího úhlu pohledu je koncept Indo-Pacifiku analogický pojmu "Euro-Atlantic", tedy euroatlantickému společenství. Podobně jako mělo euroatlantické (nebo přímo severoatlantické) sdružení představovat kolektivní obranu demokratických hodnot proti rozpínavosti Sovětského svazu, má dnes Indo-Pacifik plnit podobnou funkci v Asii vůči Číně (a potažmo Rusku). Peking se proto vůči tomuto pojmu opakovaně vymezuje jako proti "pokusu rozdělit kontinent a vytvořit asijské NATO".

Aliance typu NATO asi v "multipolární" Asii hned tak nevznikne, byť někteří evropští politici volají po rozšíření mandátu Severoatlantické aliance také na Asii. Koncept Indo-Pacifiku nicméně přebírá řada států i nadnárodních uskupení, které také formulují příslušné strategie. V Evropě koncipuje svou indo-pacifickou strategii po Bruselu, Francii, Německu a Nizozemsku také Česko, jež z něj hodlá učinit jednu z priorit svého nadcházejícího unijního předsednictví. To je potěšující zpráva pro stoupence naší - v minulých letech občas zpochybňované - euroatlantické orientace. Poněkud méně povzbudivá je skutečnost, že stávající draft naší indo-pacifické strategie formuloval český národní koordinátor iniciativy 16 + 1. To by naznačovalo pokračující schizofrenii zdejší zahraniční politiky. Nezbývá než čekat, jak bude vypadat finální dokument.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Video: Sebestředná čínská megapole se bouří. Miliony lidí nemají co jíst

Sebestředná čínská megapole se bouří. Miliony lidí nemají, co jíst. | Video: Reuters, Twitter/Jerry4JI/Northrop Gundam/Patrick Madrid/Rodrigo Zeidan/yourannoncentral
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy