Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 12. 2020 11:30

V Česku mizí aleje u silnic. Nechceme zpomalit, myslíme plechově

Stromy potřebujeme všude, taky podél cest a silnic. Bez stromů jsme „méně lidmi“ a na silnicích se stáváme „více auty“ než lidskými bytostmi.
Aleje mají své kouzlo. Zpomalují nás, volají na nás, zvou nás jinam.
Aleje mají své kouzlo. Zpomalují nás, volají na nás, zvou nás jinam. | Foto: http://www.alejroku.cz

Náš svět se neustále mění, často to vlastně ani nevnímáme. Nezisková organizace Arnika upozornila, že v Česku ubývá alejí. V loňském roce silničáři nechali pokácet 19 214 stromů ze stromořadí podél cest, nahradilo je však jen 12 085 nově vysazených. Celkem mezi lety 2003 a 2019 silničáři vykáceli přes 270 tisíc stromů, které nahradilo zhruba 165 tisíc nových. Stromů u silnic postupně ubývá.

A jako takřka všude, i zde najdeme dva tábory, které stojí proti sobě. Jeden, řekněme "inženýrský", technokratický, podle něhož stromy podél silnic představují nebezpečí (loni u nás při srážkách s nimi zahynulo 93 lidí), a ekologický, podle něhož kácení ohrožuje ekosystém. Dodám, že ohrožuje nejen ekosystém, ale i naše vnímání světa, přírody, života.

Nemění se ani tak "svět", ale naše chování, návyky, způsob života. Zvykli jsme si likvidovat všecko, co jaksi na první pohled, bez hlubšího zamyšlení, překáží. A stromořadí u silnic řidičům prostě překážejí, mají z nich dokonce často podvědomý strach.

Nejde však jen o řidiče. Po silnicích už se dávno prakticky vůbec nechodí, chodec na silnici přece "nepatří", chodec popravdě už skoro nikam nepatří, leda snad do nemnohých "pěších zón" či do rezervací. Po silnicích se u nás taky moc nejezdí na kole, protože je to nebezpečné, cyklisti mají v Česku tvrdý chlebíček. A tak se stalo, že stromy překážejí podobně jako kolaři nebo zvěř, když přebíhá přes cestu. Zvláštní, podivně nově "přirozené".

V posledních letech, v době, kdy už jsme si velmi neradi a velmi neochotně přiznali, že probíhá klimatická změna, že se otepluje, že vysycháme a že nás sucho, prudký úbytek podzemní vody, do hloubky ohrožuje, začíná nevelká část tuzemské společnosti přece jen myslet jinak. Pomalu si uvědomujeme, že stromy jsou naši přátelé, že to není jen "dřevo", "metry", že porazit strom znamená během pár minut zničit fascinující proces, který trval desítky i více let a který, pokud má být nahrazen, bude trvat zase desítky roků.

Když se dozvídáme, že silničáři vykáceli přes 270 tisíc stromů a vysazeno bylo asi 165 tisíc nových, neznamená to, že máme 165 tisíc vzrostlých stromů. Část z nově vysazených nepřežije, a z těch, které vydrží, budou stromy tak za třicet let, dá-li Bůh a bude-li vláha.

David s motorovkou složil Goliáše

Kácení samo pak patří k jakémusi mužskému atavismu, strom bývá obr, chlap se pod ním ztrácí, ale popadne řvoucí motorovou pilu (něco jako kulovnici na jelena nebo medvěda), zakousne se nebojácně do kmenu a toho obra složí. Když padne, zaplaví pak muže takový dobyvatelský, vladařský pocit, vjem vítěze. David složil Goliáše. Kterého ale neumí stejně rychle znovu stvořit - a v tom je ten problém.

Veliká škoda, že už alejemi pravidelně, často nechodíme. Kdybychom se víc pohybovali pěšky nebo na kole, nikoli autem nebo autobusem, byli bychom se stromům a stromořadím tolik neodcizili. Vážili bychom si v létě jejich blahodárného stínu a v zimě jejich ochrany před vichrem. Mohli bychom se dotýkat jejich kůry, vzhlížet do vysokých korun a pozorovat, jak tam sedí ptáci, jak si z nich dravci vyhlížejí kořist.

Pocit mnohého moderního řidiče jedoucího alejí je přesně opačný. Naučil se stromy vlastně nevidět, vnímá je jako ohrožení, intenzivně vnímá nikoli kmeny, větve a koruny, ale pomníčky podél silnic. Představuje si zmačkanou kapotu a sanitku nebo pohřebák. Stromy se mu proměnily v nepřátele, kteří jej ohrožují na životě, které nechce, kteří (podle něj) loni přece "zavinili" smrt skoro stovky lidí v autech. Samozřejmě že zbytečnou smrt.

Ještě jeden moment hraje roli. Řidič má svůj cíl, jede do cíle, na ten se soustředí, ne na stromy. Často spěchá, jsme zajatci rychlosti a zajatci aut, která nám tu rychlost bez problémů, bez námahy, umožňují. Má před sebou krátkodobý horizont, ne ten delší, životní, natožpak generační. Nemá čas zpomalit a říct si: Ta alej je krásná, stromy okolo mě jsou živé bytosti. Kdyby šel pěšky, kdyby jel na kole, vnímal by je jinak, nemíjel by je, stromořadí se nedá "minout", oslovuje vás, "komunikuje", jak dnes rádi říkáme.  

Němci myslí jinak

Byl jsem teď v létě dva roky za sebou v německém Brandenburgu, v městečku Menz (Stechlin), v krajině stromů a jezer. Nemůžete tam přehlédnout, v čem se ten kraj zásadně liší od Česka: všude podél silnic zůstaly aleje, všude.

Jistě, i v Německu jsou "nebezpečné", proto v nich snižují rychlost na sedmdesátku a kolem stromů, které samozřejmě rostou těsně u silnic, jak to má ve stromořadí být, bývají ochrany, kdyby někdo boural. Zákazy předjíždění jsou tam velmi časté. Sedmdesát kilometrů v hodině je stále hodně, ale přece jen stromy vnímáte víc než ve stovce. Taky vnímáte, že si Němci stromů váží, to nemůžete přehlédnout.

Čeští policisté přemýšlejí jinak, "plechově", "auťácky", řidičsky. "Stromy podél pozemních komunikací jsou nejvíce zastoupenou skupinou pevných překážek a skutečně se podílí nejvyšší měrou na počtu smrtelných dopravních nehod při vyjetí ze silnice," sdělil Aktuálně.cz mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Přidal, že snížení jejich počtu by bezesporu pomohlo. (Vykácet aleje.) "Chyby řidiče nesmí být zaplaceny smrtí, návrhové parametry komunikace mají umožnit řidiči chybu napravit či alespoň minimalizovat následky," doplnil mluvčí.

Zajímavé je, že se u nás neuvažuje o snížení rychlosti v alejích, jako by to zřejmě vůbec nebyla alternativa. Plechové, benzinové myšlení. Mimochodem, velmi podobný je přístup k cyklistům. Prosadit povinný odstup předjíždějícího auta na 1,5 metru (bezpečná vzdálenost) se u nás zdá téměř nemožné. Pokud to projde, bude to nový český zázrak.

Lesů v Česku přibývá, namítl mi jeden známý, když jsme se bavili o kácení alejí. Ano, to je skvělé, stejně jako fakt, že v lesích přibývá listnáčů, které lépe snášejí sucho. Ale není to argument pro kácení alejí. Stromy potřebujeme všude, i podél cest a silnic. Bez stromů jsme "méně lidmi" a na silnicích "více auty".

Historické záběry na hradeckou alej Kaštanka (video z 21. ledna 2017)

Spolek Kaštanka zveřejnil na YouTube historické záběry hradecké kaštanové aleje, v níž si hrálo a jezdilo na kole několik generací dětí. | Video: kastanka-hk.cz
 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě během pátku zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva podle Lavrova zveřejní seznam osmi amerických činitelů, proti kterým hodlá zavést odvetné sankce. Bude se jednat o jedince, "kteří reprezentují vládnoucí struktury washingtonské administrativy," dodal ruský ministr zahraničí.

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Basketbalistky USK i potřetí pokořily Hradec Králové a mají rekordní 15. titul

Basketbalistky ZVVZ USK Praha získaly rekordní 15. titul v samostatné české lize a překonaly Žabiny Brno. Svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové ve třetím finálovém utkání vyhrály doma nad Hradcem Králové 105:66 a ovládly sérii 3:0 na zápasy. V soutěži triumfovaly pojedenácté v řadě, Žabinám se to povedlo třináctkrát za sebou. V součtu s federální ligou se USK vyrovnal s 23 triumfy dalšímu pražskému celku Spartě.

USK drží v domácí soutěži neporazitelnost už 213 utkání a přemožitelky nepoznaly osmou celou sezonu v řadě. Naposledy prohrály ve 3. utkání finále v roce 2013 s Žabinami (tehdy IMOS Brno). Hradecký Sokol vyrovnal stříbrem své největší úspěchy z let 2015 a 2017.

Zdroj: ČTK
Další zprávy