Jaroslav Šonka Jaroslav Šonka | Komentáře
9. 11. 2016 14:05

V den výročí pádu Berlínské zdi Německo řeší, co si počít s vítězem Trumpem

Je to předzvěst úspěchu populistické AfD ve spolkových volbách? I ta přece vytváří kulisy ochránců „mlčící většiny“, jako v kampani Donald Trump.
Angela Merkelová ve chvíli porozumění s Barackem Obamou. Donald Trump kancléřku v kampani použil jako strašáka.
Angela Merkelová ve chvíli porozumění s Barackem Obamou. Donald Trump kancléřku v kampani použil jako strašáka. | Foto: Reuters

Výsledek amerických prezidentských voleb shodou okolností vstoupil do německé debaty v den, na který připadá několik významných výročí. Vedle několika středověkých událostí se připomíná vyhlášení republiky v roce 1918, na druhé straně také Hitlerův pokus o puč v Mnichově v roce 1923, odstranění pomníku Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku nacisty v roce 1936 či „Křišťálová noc“ – protižidovský pogrom v roce 1938. Vzpomíná se ovšem také na důležitý projev berlínského starosty Ernsta Reutera během blokády Berlína a na pád Berlínské zdi roku 1989.

Nejméně poslední dvě zmíněné události mají důležité souvislosti se zahraniční politikou Spojených států a v tomto kontextu se také připomínají. Amerika stimulovala poválečný rozvoj demokracie v západním Německu a obzvláště vzdušný most v letech 1948 a 1949 zachránil západní orientaci Západního Berlína. Roku 1987 Ronald Reagan přednesl u Braniborské brány svou slavnou výzvu Michailu Gorbačovovi: Strhněte tu zeď!

Pád Berlínské zdi město, jehož svoboda (v západní části) stála na solidaritě projevované Spojenými státy, osvobodil v celku. Dodnes se v Berlíně slaví jednou za rok německo-americký vztah lidovými slavnostmi. A poznámky německých politiků k volbě Donalda Trumpa novináři sbírají většinou během shromáždění k 9. listopadu, výročí pádu zdi.

Transatlantické vztahy

Volbou nového prezidenta najednou přestává být tradice západního spojenectví hlavní linií v zahraničně-politickém uvažování Spojených států. Německá média si všímají pozitivního poměru Donalda Trumpa k ruskému prezidentovi. Norbert Röttgen, předseda zahraničně-politického výboru Spolkového sněmu, hovořil o šoku, který Trumpova volba pro Německo a Evropu znamená. Ministryně obrany Ursula von der Leyenová počítá s důraznějšími požadavky USA na podíl na obranné politice, hlavně na rozpočtovém plánování, které již delší dobu z HDP řady zemí a hlavně také Německa vyčleňuje jen nedostatečné prostředky. To je pro Trumpa argumentem, který podle něj umožňuje zpochybnit solidaritu v obranném společenství.

Bývalý spolkový ministr a politik bavorské CSU Hans Peter Friedrich se vyjádřil s humorem: Pomalu prý začínají němečtí novináři chápat, že neurčují, kdo se stane americkým prezidentem. Média diskutují také o tom, jak se kancléřce Merkelové a novému americkému prezidentovi podaří překonat komunikační šum, kterým se Trump snažil budovat svou pozici v předvolebním boji. Trump nejprve označil Angelu Merkelovou za největší političku ve světovém kontextu. Pak prohlásil, že se Clintonová Merkelovou – která prý podle něj svou uprchlickou politikou ruinuje Německo – snaží napodobovat. Vlastně použil Merkelovou jako strašáka před imigrační hrozbou.

Povede se to?

Trhy ovšem hovoří jasnou řečí. Ve světovém měřítku i podle pohybu kurzů na úrovni německé burzy je důvěra v hospodářské schopnosti nového amerického prezidenta mizivá. Objevují se také analýzy, které se zabývají masovou psychologií pohybu voličů k postavám typu Donalda Trumpa. Cituje se spěch, se kterým Marine Le Penová, francouzská populistická politička, Trumpovi gratulovala. Novináři se také intenzivně zabývají souvislostí s možným úspěchem populistické AfD (Aliance pro Německo) ve spolkových volbách příští rok. Tato strana vlastně nemá politické schopnosti a snaží se o hlasy voličů vytvářením kulisy „ochránců mlčící většiny“, což silně připomíná některé aspekty politické debaty v České republice, ale i Trumpův volební boj.

Podle převážné většiny komentářů je jasné, že Trump nemá na to, své reformní představy realizovat, a to již proto, že vlastně zatím nenavrhl nic konkrétního. Politici z evropských kruhů, ať předseda Evropského parlamentu, sociální demokrat Martin Schulz, nebo jeho liberální místopředseda Alexander hrabě Lambsdorff, vypočítávají úkoly, které stojí před Evropskou unií a je nutné se jimi zabývat. Pochybují o pokračování jednání o transatlantické obchodní dohodě TTIP a poukazují na to, že je nutné vůči izolacionistickému novému americkému prezidentovi postavit jasné evropské pozice. Místokancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel hovoří o nové šovinistické internacionále… V této perspektivě se německá debata silně liší od debaty české, kde se řada politiků do takové internacionály spíše snaží zapojit.

 

Právě se děje

Další zprávy