Jaroslav Šonka Jaroslav Šonka | Komentáře
9. 11. 2016 14:05

V den výročí pádu Berlínské zdi Německo řeší, co si počít s vítězem Trumpem

Je to předzvěst úspěchu populistické AfD ve spolkových volbách? I ta přece vytváří kulisy ochránců „mlčící většiny“, jako v kampani Donald Trump.
Angela Merkelová ve chvíli porozumění s Barackem Obamou. Donald Trump kancléřku v kampani použil jako strašáka.
Angela Merkelová ve chvíli porozumění s Barackem Obamou. Donald Trump kancléřku v kampani použil jako strašáka. | Foto: Reuters

Výsledek amerických prezidentských voleb shodou okolností vstoupil do německé debaty v den, na který připadá několik významných výročí. Vedle několika středověkých událostí se připomíná vyhlášení republiky v roce 1918, na druhé straně také Hitlerův pokus o puč v Mnichově v roce 1923, odstranění pomníku Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku nacisty v roce 1936 či „Křišťálová noc“ – protižidovský pogrom v roce 1938. Vzpomíná se ovšem také na důležitý projev berlínského starosty Ernsta Reutera během blokády Berlína a na pád Berlínské zdi roku 1989.

Nejméně poslední dvě zmíněné události mají důležité souvislosti se zahraniční politikou Spojených států a v tomto kontextu se také připomínají. Amerika stimulovala poválečný rozvoj demokracie v západním Německu a obzvláště vzdušný most v letech 1948 a 1949 zachránil západní orientaci Západního Berlína. Roku 1987 Ronald Reagan přednesl u Braniborské brány svou slavnou výzvu Michailu Gorbačovovi: Strhněte tu zeď!

Pád Berlínské zdi město, jehož svoboda (v západní části) stála na solidaritě projevované Spojenými státy, osvobodil v celku. Dodnes se v Berlíně slaví jednou za rok německo-americký vztah lidovými slavnostmi. A poznámky německých politiků k volbě Donalda Trumpa novináři sbírají většinou během shromáždění k 9. listopadu, výročí pádu zdi.

Transatlantické vztahy

Volbou nového prezidenta najednou přestává být tradice západního spojenectví hlavní linií v zahraničně-politickém uvažování Spojených států. Německá média si všímají pozitivního poměru Donalda Trumpa k ruskému prezidentovi. Norbert Röttgen, předseda zahraničně-politického výboru Spolkového sněmu, hovořil o šoku, který Trumpova volba pro Německo a Evropu znamená. Ministryně obrany Ursula von der Leyenová počítá s důraznějšími požadavky USA na podíl na obranné politice, hlavně na rozpočtovém plánování, které již delší dobu z HDP řady zemí a hlavně také Německa vyčleňuje jen nedostatečné prostředky. To je pro Trumpa argumentem, který podle něj umožňuje zpochybnit solidaritu v obranném společenství.

Bývalý spolkový ministr a politik bavorské CSU Hans Peter Friedrich se vyjádřil s humorem: Pomalu prý začínají němečtí novináři chápat, že neurčují, kdo se stane americkým prezidentem. Média diskutují také o tom, jak se kancléřce Merkelové a novému americkému prezidentovi podaří překonat komunikační šum, kterým se Trump snažil budovat svou pozici v předvolebním boji. Trump nejprve označil Angelu Merkelovou za největší političku ve světovém kontextu. Pak prohlásil, že se Clintonová Merkelovou – která prý podle něj svou uprchlickou politikou ruinuje Německo – snaží napodobovat. Vlastně použil Merkelovou jako strašáka před imigrační hrozbou.

Povede se to?

Trhy ovšem hovoří jasnou řečí. Ve světovém měřítku i podle pohybu kurzů na úrovni německé burzy je důvěra v hospodářské schopnosti nového amerického prezidenta mizivá. Objevují se také analýzy, které se zabývají masovou psychologií pohybu voličů k postavám typu Donalda Trumpa. Cituje se spěch, se kterým Marine Le Penová, francouzská populistická politička, Trumpovi gratulovala. Novináři se také intenzivně zabývají souvislostí s možným úspěchem populistické AfD (Aliance pro Německo) ve spolkových volbách příští rok. Tato strana vlastně nemá politické schopnosti a snaží se o hlasy voličů vytvářením kulisy „ochránců mlčící většiny“, což silně připomíná některé aspekty politické debaty v České republice, ale i Trumpův volební boj.

Podle převážné většiny komentářů je jasné, že Trump nemá na to, své reformní představy realizovat, a to již proto, že vlastně zatím nenavrhl nic konkrétního. Politici z evropských kruhů, ať předseda Evropského parlamentu, sociální demokrat Martin Schulz, nebo jeho liberální místopředseda Alexander hrabě Lambsdorff, vypočítávají úkoly, které stojí před Evropskou unií a je nutné se jimi zabývat. Pochybují o pokračování jednání o transatlantické obchodní dohodě TTIP a poukazují na to, že je nutné vůči izolacionistickému novému americkému prezidentovi postavit jasné evropské pozice. Místokancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel hovoří o nové šovinistické internacionále… V této perspektivě se německá debata silně liší od debaty české, kde se řada politiků do takové internacionály spíše snaží zapojit.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy