Jakých chyb se dopustila, zjistíme, když na ně přiložíme standardní evropská měřítka. Rada pro ČT dokonce přes evidentní nedostatky ve zpravodajství svou televizi pochválila a tím opět zpochybnila svou současnou existenci. Nezabývala se kritickým rozborem, analýzou, neprojevila se jako nezávislá, ale nepřišla-li stížnost od ODS a ČSSD, úkol byl splněn dobře.
Namísto voleb Letopisy Narnie
Začněme tedy u ní. Česká televize jakožto veřejnoprávní instituce (která žije z našich poplatků, tedy nepřímé daně, a které zákon předepisuje způsob veřejné služby) na sebe v době ukončení voleb strhla největší pozornost. Ovšem na ČT1 ne díky volebnímu vysílání, ale filmům pro milovníky ságy Okouzlení a Film o filmu Letopisy Narnie (odpoledne se na ně dívalo 87,5 procent domácností a ve 21 hodin 1 777 000 diváků); volby v nejexponovanějším čase po zavření volebních místností jako téma zmizely z obrazovek. Jako první sice ihned po zavření volebních lokálů v sobotu po obědě ČT zveřejnila odhady výsledků (exit polls), ale bohužel velice nepřesné. Odhady připravila agentura SC a C, která se dotazovala před vybranými volebními místnostmi lidí, kteří již odvolili.
První problém těchto odhadů v České republice spočíval v tom, že z dotázaných respondentů podle mluvčího televize Martina Krafla asi 40 procent odmítlo se sběrači dat komunikovat. Statistická chyba v takovém případě je evidentně velká hlavně proto, že je známo, že hlavně levicoví voliči se za svůj hlas pro své favority většinou stydí, a už i proto musel být výsledek neobjektivní. Přes tuto skutečnost ČT výsledky odhadů vysílala. První odhady mluvily o tom, že ODS získala 38 procent a ČSSD 30 procent hlasů. Výmluva mluvčího, že ČT zdůrazňovala, že se výsledky mohou lišit o dvě procenta a že to ČT dodržela s výjimkou ODS, kde odchylka byla o jedno procento vyšší, neobstojí, protože při těsném výsledku, který se všeobecně očekával, je zkreslení i v těch řádech zásadně rozhodující, což volby jen potvrdily. ODS získala, jak víme, 35,38 a ČSSD 32,32 procent hlasů.
Ostudná chyba ČT
Původní nepřesné odhady Česká televize vysílala i později, to znamená v době, kdy už byly k dispozici výsledky průběžného sčítání ze statistického úřadu. Jak se ukázalo, činila tak i v okamžiku, kdy podle statistického úřadu vedla dokonce chvíli ČSSD. Moderátorka Marcela Augustová musela opakovat odhady, v nichž suverénně vítězila ODS. Důvod: Televize si nezajistila přímé napojení se statistickým úřadem, kterému v té době kolaboval server, takže nemohla korigovat odhady s průběžnými výsledky. S padáním počítačové sítě statistického úřadu ale měl podnik, jako je ČT, počítat předem, takovou chybu nelze rovněž omluvit.
Na pováženou u veřejnoprávní televize byl i konečný duel pouze panů Paroubka a Topolánka, jak na to upozornil třeba v Hospodářských novinách 13. 6. sociolog Ivan Gabal. ČT vyloučila ze hry další tři pravděpodobné parlamentní strany, a tím de facto nerespektovala, že náš volební systém je poměrný a ne většinový. Podle Ivana Gabala dokonce právě tento přístup médií značně napomohl současné patové situaci.
V zahraničí, třeba ve Francii, tomu bývá proto tak, že bezprostředně po zavření volebních místností se zveřejňují jen odhady volební účasti, aby nedošlo k matení veřejnosti, a první odhady voleb se zveřejňují až s větším zpožděním, kdy je možné kombinovat průběžné součty statistických úřadů a odhady, které se ale dělají také dvojím způsobem: jednak na nějakém předem připraveném vzorku, jako to dělala agentura pro ČT (ochota respondentů odpovídat bývá ale většinou výrazně vyšší, takže chyba nebývá zpravidla až tak vysoká), a pak se tyto výsledky kombinují s průzkumem v městečku, o kterém se desítky let ví, že tam vždy dopadnou volby stejně jako v celé zemi. Tamní obyvatelé jsou na tuto tradici hrdí a tazatelům před místnostmi rádi a správně odpovídají. Jasně deklarovanou zdrženlivostí a kombinací dvou odhadů s průběžnými výsledky je možné chyby minimalizovat. To se u nás také nestalo.
Zdrženlivost neprokázaly ani deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, které připravily mimořádná vydání s uzávěrkou okolo 15 hodiny, v nichž přinesly v 17 hodin Pražanům nákladem 10 000 výtisků nepřesná čísla, která uvedla Česká televize. Mladá fronta Dnes měla titulek 38 : 30 a pod tím: Ve volbách vítězí ODS, Lidové noviny dokonce palcovým titulkem zvolaly Triumf ODS. Dopustily se tedy matení veřejnosti v době, kdy už (kolem páté hodiny) bylo jasné, že to není v žádném případě pravda a noviny mohly hodit do stoupy.
Důvěryhodnost, nebo reklama?
Ze všech zjištění vyplývá, že vydavatelé zvolili tu nejsnazší cestu. Do neděle dle šéfredaktorů vydání nepřesunuli hlavně proto, že distribuce by byla příliš složitá a když se šéfredaktora MF Dnes Roberta Čásenského zeptal Týden, jestli má smysl vůbec takové vydání v době internetu dělat, odpověděl: "Pro nás je to hlavně propagace. Noviny byly vidět i při záběrech, jak si je čtou politici." Že šlo evidentně o negativní reklamu, protože výsledky byly hrubě zkreslené, nikoho nezajímalo, a to je zřejmě ta nejhorší zpráva, kterou nám tímto způsobem zpravodajství z letošních voleb tyto sdělovací prostředky poslaly: Za obsah již neručí. Důvěryhodnost je pro ně menší hodnota než reklama.
Jediné veřejnoprávní médium, které obstálo, byl Český rozhlas 1 Radiožurnál (Jan Pokorný a Petr Nováček), který přinesl první průběžné výsledky po tři čtvrtě na čtyři a své posluchače nemátl. Zdrženlivost se mu vyplatila. Z deníků se před volbami i po nich nejzdrženlivěji chovaly jen Hospodářské noviny, které dokonce ani v následujících dvou týdnech zásadně netiskly různé spekulace o složení vlády, protože si byly dobře vědomy, že platnost takových informací často nevydrží ani 24 hodin.
Autor je novinář a spisovatel
