Ivan Kytka | Komentáře
23. 3. 2007 8:19

Výpadky mezikontinentální paměti

Touha po virtuálním štítu, který ochrání Spojené státy před zkázou mezikontinentálních raket, provází Američany nejméně od konce II. světové války.

Když přebírali správu Německa, odhalili krom jiného plány, podle kterých chystal Hitler útok na americké cíle mezikontinentálními raketami.

Střední a starší generace Evropanů má americký protiraketový štít spojený s opuštěným (a podle některých neúspěšným) projektem Hvězdných válek. Ronald Reagan jím chtěl počátkem 80. let čelit případnému masívnímu útoku sovětských balistických střel s jadernými hlavicemi. Možná ještě větší strach na obou stranách železné opony panoval z raket krátkého a středního doletu odpalovaných z mobilních základen.

Pro věcnost současné debaty je vhodné přípomenout, že současná verze programu americké protiraketové obrany, (počítající s radarem v České republice a se silem s osmi raketami v Polsku) nemá s tehdejší strategickým odstrašováním téměř nic společného. Snad kromě faktu, že peníze na její financování pocházejí ze stejné rozpočtové kapitoly, Řídí ji dosud stejná obranná agentura a projekt využívá poznatků z šedesátiletého kontinuálního výzkumu.

Jedna tvář pro NATO, druhá pro EU

Současnou verzi "syna" Hvězdných válek, který by měl chránit Američany před spíše nahodilými raketami odpálených nepředvídatelnými režimy v Íránu, Severní Koreji (či tehdy ještě Iráku) představil prezident George Bush veřejnosti v roce 2002. Shodou okolností ve stejném roce na summitu v Praze zadaly členské země Aliance studii technologické dostupnosti podobného projektu pro Evropu, přesněji řečno pro evropské území Aliance.

Po čtyřech letech , v červnu 2006, se v estonském hlavním městě Rize činitelé Aliance shodli, že podobný štít, jaký chystají Spojené státy, je na starém kontinentu  myslitelný.

Pomiňme pro tuto chvíli, že zmíněná studie o rozsahu 10.000 stran nebyla nikdy zveřejněna a že tedy nelze kriticky zhodnotit, nakolik její závěry ovlivnily  tlaky zbrojních lobby či nepřesné analýzy zpravodajských služeb.

Faktem je, že představitelé Aliance a mezi nimi i 19 členů EU závěry studie tehdy schválili. A jak uvedl ve svém příspěvku  pro Centrum evropské reformy bezpečnostní expert Tomáš Valášek, pro kteroukoliv členskou zemi EU, která je současně v NATO, by tedy mělo být poněkud obtížné být pro a současně i proti raketovému štítu.

Čeká Američany "těžká srážka s realitou"?

Při pohledu do pomyslného zpětného zrcátka se bezděčně nabízí otázka, proč Evropany, včetně Rusů americké plány na protiraketový štít tolik pobuřují. Kromě ozvěn sporů o  Irák, ji lze vysvětlit možná i tím, že americká administrativa se příliš neobtěžovala tím, jak celý projekt evropskému veřejnému mínění, včetně části politické elity "prodat".

Tak to alespoň ve středečním vydání listu Washington Post tvrdí bývalý polský ministr obrany Radek Sikorski. Na názorové stránce deníku napsal: "Jistý genius  z amerického ministerstva zahraničí zaslal oficiální nótu popisující eventuální rozmístění (protiraketových) zařízení v jedné obálce i s předepsaným návrhem, jak má vypadat odpověď."

"Americký vzor odpovědi obsahovala dlouhý seznam povinností hostitelských zemí a jen pár amerických závazků. Pokud americká administrativa očekává, že ať navrhne Polákům a Čechům cokoliv, začnou skákat radostí, pak ji čeká těžká srážka s realitou," uvedl bývalý polský ministr obrany.

Cvičení pro osvěžení paměti

Sikorského tvrzení z Washington Post na druhé straně Atlantiku stěží někdo popře či naopak podpoří, byť samotná publicita, jíž se jí dostalo svědčí alespoň o americké schopnosti reflexe.

Američané by však mohli Evropanům pomoci s osvěžením jejich vlastní paměti: zpráva brigádního generála Emeryho pro Sněmovnu reprezentantů z 19. března 1997 o mezinárodní spolupráci při vývoji protiraketového štítu obsahuje rozsáhlé pasáže o zapojení Německa i Francie do vojenského výzkumu a experimentů.

V části věnované střední a východní Evropě zmiňuje generál Emery dialog s Polskem a Českou republikou a účast českých vědců na některých "menších projektech".

Hned celé čtyři odstavce citované zrpávy jsou věnovány spolupráci s Ruskem, v roce 1996 se dokonce uskutečnilo společné velitelské cvičení v Colorado Springs. Jak uváděla zpráva generála Emeryho, účelem byla spolupráce na budoucích vojenských operacích, při kterých jsou vojenské síly obou stran rozmístěny proti společnému nepříteli, který disponuje balistickými zbraněmi.

Technologická spolupráce měla zahrnovat porovnání kompatibility dat z  ruských a amerických satelitů.

Z nějakého důvodu je zpráva generála Emeryho pro Sněmovnu reprezentantů z roku 1997 zatím také poslední.

[email protected]

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 7 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy