Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v úterý oznámil, že poletí na Tchaj-wan. Když sledujete celou situaci, uvědomíte si, že k tomu byl vlastně dohnán Čínou. Chová se jako svobodomyslný člověk - čím víc na něj tlačíte, tím je tvrdší a neoblomnější. Jeho úterní tiskovka v Senátu a jeho vystoupení v neděli v ČT24 zněly jak z jiného světa, z jiné, 30 let staré doby. Už jsme v Česku zapomněli, že by vysoko postavený politik dokázal mluvit jako svébytná, nezávislá bytost. Ilustruje to, do jaké temnoty jsme se propadli.
Šéf Senátu nabídl dva hlavní důvody ke své cestě na Tchaj-wan. První je praktický: "Jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska rozvoje ekonomického, rozvoje vědy, vzdělání i kultury. Z hlediska toho, že bychom měli spolupracovat s těmi, kdo chtějí být našimi partnery."
Druhý důvod je podle něj vnitrostátní a týká se našich hodnot: "Do Česka se vrací hodnotový střet, který jsme v roce 1989 vítězně vybojovali. Střet mezi základními hodnotami a principy, na kterých fungujeme, jako jsou vláda práva, svoboda, suverenita či demokracie, a něčím, co jsem nazval počítáním grošů. Pokud pojedu na Tchaj-wan, tak se tím hlásím k těmto principům a ne k počítání grošů."
Skoro nevěříte, že tak mluví druhý nejvyšší ústavní činitel (a svá slova provází skutkem, to je důležité, nejsou to jen řeči) a že tak mluví místopředseda ODS. Vystrčil odmítá podřízené postavení vůči Číně. V této souvislosti zmínil jednání nejvyšších ústavních představitelů 11. března: "Bylo to děsivé a zatím jsem o tom nemluvil. Setkání se odehrálo na začátku koronavirové krize a bylo na něm evidentní, že jsem svědkem bezmoci mocných." Ukázalo se, že premiér a ministr vnitra byli zcela závislí na tom, co udělá nedemokratická Čína; když budeme zlobit, neprodá nám ochranné pomůcky. "Reálně existovala možnost, že se jich nedočkáme, protože se nechováme tak, jak Velký bratr chce."
Vystrčil je výjimečný i v tom, že zdůrazňuje lidská práva a jejich českého obhájce Václava Havla. Jasná byla parafráze Moci bezmocných, tedy "bezmoc mocných", kterou sledoval při jednání nejvyšších ústavních činitelů. Nutno si přitom uvědomit, jak nenáviděný byl Havel v ODS celé roky. Nejen po opoziční smlouvě, ale už před ní.
Co Vondráček nepochopí
V neděli v ČT24 Vystrčil uštědřil lekci předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Sdělil mu, co je nejdůležitější pro prosperitu: "Hodnoty, které nejsou hmotné, a to vám, bohužel, vůbec, ale vůbec nedochází. A jestli se v tomto směru nedokážeme vrátit k tomu, co prosazoval Václav Havel - tedy že jsme zemí, která si uvědomuje, jak je těžké dosáhnout svobody, jak je těžké být suverénní, nežít pod někým, aby nám něco přikazoval, a nebudeme to schopni dávat dál -, tak skončíme. A vám to vůbec nedochází, je vám to jedno a počítáte nějaké groše, které v důsledku nebudou znamenat nic jiného, než že na tom všichni zásadním způsobem proděláme."
Vondráček ihned doložil, že nic nechápe. Na lekci ze základů slušné politiky Vystrčilovi medovým hlasem řekl: "A neměl byste si to vyříkat teda s Čínou? Proč nejdete do Číny. Běžte jim to tam říct." Uvažování vazala.
Na tiskové konferenci Vystrčil mluvil o tom, že je potřeba stále hlídat směřování státu. Horní komora parlamentu to podle něj dělá: "Senát je nejsvobodnější, nejdemokratičtější a nejméně manipulovatelná skupina lidí, která má stále na mysli blaho země. Přebráním funkce jsem zdědil i úkoly a sliby, včetně cesty na Tchaj-wan. Radil jsem se s lidmi, o kterých si myslím, že zahraniční politice rozumí."
To je další zásadní moment "vystrčilování" - rehabilituje Senát. Horní komora byla trnem v oku Václavu Klausovi, napadá ji často Miloš Zeman i Andrej Babiš, často je vydávána za zbytečnou - právě proto, že je jednou z pojistek české demokracie a mocichtivým překáží. Vícekrát ukázala, že má hlubší, nepovrchní smysl, chrání nás před populismem a sklony k autoritářství. (Mimochodem v ní již nesedí komunisté.)
V posledních letech se od hodnot typu "občanská společnost", "obhajoba lidských práv" a "Česko jako zásadová země, která se před silnými neohýbá" vzdalujeme. Jako by to byl jen balast, který nemá význam. Česká společnost využila ekonomického růstu, zapojení do Evropské unie a žije si většinou lépe. (Přitom však nechává menší část sebe samé, aby se potácela ve srabu.) Masy voličů vyměnily hodnoty za obdiv k populistům, nebo, jak říká Vystrčil, za "groše".
Když přichází s tím, že si nemůžeme nechat Čínou kálet na hlavu, zarazí vás to; už jste shora takový hlas ani nečekali. Jsem zvědav, kdy ho onálepkují coby neomarxistu a Senát coby levičácké hnízdo. (Protože se postavil komunistické Číně.)
Proč to Vystrčil dělá? Proč se staví na zadní nejen proti Babišovi a Zemanovi, ale i ve vlastní straně? (Jak se asi na jeho vystoupení dívá kupříkladu eurosposlanec Jan Zahradil?) Ozývá se, že Vystrčil možná bude kandidovat na Hrad. Málokdo připustí, že pro něj hodnoty prostě mají smysl. Ale když pozorujete jeho profesní a politickou dráhu, když posloucháte, jak mluví, jak se vrací k tématu nezávislosti, k hodnotám (dnes u nás pomalu sprosté slovo), vidíte, že to není vykalkulovaný postoj. Jde to z něj. Občas se prostě i v politice, i v ODS, objeví takový člověk. Bylo by fajn, kdyby kandidoval na Hrad. Ale hlavně je fajn, že se vrací k hodnotám listopadu 1989.
