Češi a alkohol jsou spojení jako vítr a plachta, nedílně patří k sobě. Už skoro dva týdny máme za sebou jedenáctý ročník podivuhodné, naprosto výjimečné akce Suchej únor, Sucháč. Mnoho sušičů se s chutí a láskou vrátilo do mokrých kolejí, sleduji to okolo sebe, ale mnozí taky s chutí "suší" dál.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patříme mezi země, kde suverénně nejvíc vzrostla cenová dostupnost alkoholu. OECD to popisuje ve zprávě Trendy a vzorce konzumace alkoholu. Důvodů, proč je u nás chlast tak zoufale lehce dostupný prakticky pro každého, najdeme víc. Nízké danění, jen opatrné zdražování piva, vína i tvrdého. Zná to každý, přijede přítel z Rakouska a odjíždí s basami skvělého, levného piva v kufru. Jdete pro rohlíky - a hele, whisky za 500 najednou stojí 290, no nekupte tu flašku.
Výsledkem takové láce je pak tabulka OECD, jež měří dostupnost alkoholu mezi léty 2000 až 2018, a my víme, že se stav nijak zásadně nezlepšil ani později, dodnes. Nejdostupnější je alkohol na Slovensku, následuje Irsko a pak už jako třetí v pořadí my, Česko. Za osm let se na Slovensku dostupnost zvýšila 2,85krát, v Irsku 2,1krát, u nás 2,06krát. Těsně za námi jsou Litva, Rumunsko, Estonsko.
Ne, nejsme v tom sami. Alkohol se stal dostupnějším ve většině zemí, zejména ve státech východní Evropy. Pouze Island, Řecko a Itálie zaznamenaly v tomto ohledu pokles: konkrétně o 33 procent, 30 procent a čtyři procenta. Důvod tu je ovšem jasný, všechny tři země těžce zasáhla globální finanční krize. Třeba v Řecku vzrostla relativní cena alkoholu, zatímco reálné příjmy od roku 2009 výrazně klesly.
Uvidíme, jak se dostupnost změní mezi roky 2018 a 2026, to zatím nevíme. Česká zkušenost je jasná, na pivo se nesahá, to je jaksi nedotknutelné. O to větší smysl má Suchej únor, míří přímo proti naší naučené a z generace na generaci předávané závislosti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek upozorňuje: "V České republice je stále nadměrná spotřeba alkoholu. Více než 1,5 milionu lidí má nakročeno k jeho rizikové konzumaci a téměř šest procent celkové úmrtnosti v Česku jde na vrub alkoholu".
"Sucháč" si letos, stejně jako loni, vyzkoušelo 13 procent dospělých, celkem asi 900 tisíc lidí. Uvedla to agentura Nielsen, jež prováděla průzkum spolu s agenturou ResSOLUTION Group na reprezentativním vzorku 487 respondentů populace 18+. Na začátku, v roce 2013, se připojila jen dvě procenta dospělých tuzemců. Musíme taky zakalkulovat změněnou situaci, počet zapojených sušících sice oproti loňsku nestoupl, ale žijeme v době války, stresu z cen energií, ve velké nejistotě, jež samozřejmě pití podporuje. Až 11 procent lidí zahání úzkost z aktuální situace alkoholem. Když to započítáme, udržet 13 procent účastníků byl úspěch.
Až bude jednou módní nepít
Bude to znít možná divně, ale ze Suchého února je nutné udělat módu, trend. Odmítání alkoholu by pomohlo, kdyby bylo "in" se pochlubit "hele, měsíc jsem nechlastal, fakt jsem to dal a nebylo to špatný". Protože mnoho let přetrvává móda chlastat a móda chlubit se hrdinskými opileckými historkami od "vypil jsem patnáct panáků a nic, vůbec jsem se nemotal" přes "včera byla u Holečků dost dobrá bitka" až po "byla nalitá, ráno pak zmizela, ani nevím, jak se jmenovala". V Česku panuje obří tolerance k alkoholismu, protože "to jsme přece my" a "pít je normální". Není. Každá dávka alkoholu škodí, říkají odborníci.
Otočit "mokrej" postoj je náročný úkol, proto se jeví jako úspěch, že kampaň Suchej únor zná 84 procent české populace nad 18 let. Opět jde o stejné množství jako v roce 2022. Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen říká: "Faktem je, že jen málokterá kampaň aktivizuje tak velké množství lidí, takže už nyní jsme hodně vysoko. Vzhledem k tomu, jak vysoké je povědomí o kampani i míra sympatií ze strany české veřejnosti, myslím, že potenciál dalšího růstu tady ještě je."
Zajímavý a důležitý je další údaj: každý druhý člověk, který se zapojí do Suchého února, sníží konzumaci alkoholu dlouhodobě. Zřejmě si uvědomí nejen fakt, že pít nepotřebuje, ale že mu dokonce snížená spotřeba vyhovuje, zlepšuje život. Zároveň omezovačům pití zachutná vědomí, že se ovládají, neovládá je návyková látka. V roce 2021 proběhl průzkum mezi 706 účastníky a snížení konzumace alkoholu hlásilo 53 procent z nich ještě čtyři měsíce po kampani. Podle srovnání spotřeby, již měřil adiktologický test Audit C (662 účastníků vyplnilo v roce 2020 i 2021 takzvaný test nezávislosti), po roce od konce kampaně 47 procent sušičů nadále pilo míň.
Vraťme se k cenové dostupnosti alkoholu. Suchej únor svádí sice poměrně úspěšný, ale zároveň hodně nerovný boj. Chlast je prostě strašně snadno k mání. Navíc ho propagují politici všeho druhu. S pivem se samozřejmě nemohl nevyfotit ani nový prezident Petr Pavel, s pivem se fotí politici odleva doprava, demokrati, náckové, všichni. Alkoholik seděl na Hradě. Chlastat je norma, společenská brána. Citelně zdražit chlast si netroufne nikdo, je to chápáno jako politická sebevražda. A tak nás alkohol rozkládá a stát vydává gigantické sumy na hašení následků. Zdražit chlast.
