Německo má konečně jasno. Souboj o kancléřský post mezi sebou v zářijových volbách svedou šéf CDU Armin Laschet a spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Kancléřské ambice má i současný ministr financí a volební lídr sociální demokracie Olaf Scholz, dlouhodobé průzkumy ale jeho straně nedávají šanci na vítězství.
To Zelení se před dvěma roky poprvé v historii dostali do čela průzkumů volebních nálad, a podle úterního Trendbarometru televize RTL teď vedou nad vládní CDU/CSU v poměru 28:21 (i když ještě před týdnem měli konzervativci náskok čtyř procentních bodů a ostatní průzkumy jim jej zatím stále přisuzují). Každopádně platí, že strana kancléřky Merkelové nejprve nabírala sílu díky ráznému postupu v pandemii (těšila se z podpory 40 %), pak ale doplatila na zmatky v očkování i na netrpělivost Němců s dlouhodobými uzávěrami.
Zejména ovšem nebudí nadšení nový nástupce Angely Merkelové Armin Laschet. Ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska stačil už prohrát dvoje zemské volby a prudce se propadnout v žebříčku popularity. To byl také hlavní důvod, proč se o právo na kancléřskou kandidaturu velmi silně hlásil momentálně nejpopulárnější politik Německa Markus Söder. Muž, který dokáže skvěle komunikovat a využívat moderních marketingových metod.
Svou šanci dlouho držel úspěšně v ruce, dokonce získal i podporu poslanců a významných politiků CDU. Zdálo se tedy, že by nakonec po Franzi Josephu Straussovi a Edmundu Stoiberovi mohl být třetím Bavorem, který bude v poválečné době usilovat o kancléřskou židli. Širší vedení CDU nakonec ale podpořilo dvoutřetinovou většinou jeho konkurenta.
Bavorskému premiérovi tak nestačila ani obrovská popularita, jíž se těší mezi voliči i nevoliči CDU/CSU. Za nevýrazného Lascheta se totiž postavily silné osobnosti. Například současný šéf parlamentu a doyen německé politiky Wolfgang Schäuble, který se nechal slyšet, že "lídrovství, schopnost vést, vyžaduje také, aby se někdy šlo proti průzkumům veřejného mínění."
Söder svou porážku přijal a smířlivě se k věci postavili i jeho domovští křesťanští sociálové: "Markus Söder byla volba srdce, v demokracii ale rozhodují i jiné okolnosti, například většina."
Nemastný, neslaný a charismatická
Nominace Armina Lascheta, spíše nemastného neslaného pokračovatele merkelovské politiky širokého středu, je velkou nadějí pro Zelené. Obratný Söder by pro ně byl mnohem obtížnějším soupeřem. Jejich sebevědomí teď bude prudce růst, a to i díky tomu, že poprvé ve své historii staví kandidáta na kancléře. A jak se očekávalo, stala se jím žena.
Zelení patří roky k těm, kteří usilují o srovnání genderové nerovnosti, jež v Německu co do příjmů opravdu bije do očí. Průměrný rozdíl ve výdělcích mužů a žen (gender pay gap) tam aktuálně činí 22 %. Annalena Baerbocková, současná spolupředsedkyně strany, je tak zcela logickou volbou. Ideově, a nakonec i marketingově.
Dlouhodobě se těší vyšší popularitě než její spolupředsednický kolega Robert Habeck. Je také trpělivější v debatách a ne tak konfliktní, což mohlo při nominaci sehrát svou roli. Pozoruhodné je, že ta proběhla - pro Zelené zcela netradičně - v tichosti a za zavřenými dveřmi. Jako by vzývané transparentní demokratické mechanismy v takto citlivé a možná intimní otázce najednou neexistovaly. Každopádně platí, že Baerbocková je pro Zelené volbou nejen většiny, ale i srdce. Tedy kombinace, jíž konzervativní unie CDU/CSU nebyla schopna.
Přesto má čtyřicetiletá žena v boji o volební vítězství a obsazení kancléřského křesla ve srovnání s Laschetem jednu velkou nevýhodu: Postrádá zkušenosti s vládnutím.
Zatímco její konkurent už čtvrtým rokem vede nejlidnatější spolkovou zemi, Baerbocková řídila sama všeho všudy stranickou zemskou buňku - a nyní tedy v tandemu i celou partaj. Má sice magisterský titul z London School of Economics, osm let intenzivně pracuje ve spolkovém sněmu a organizovala řadu charitativních akcí, ale na exekutivním politickém rozhodování se prakticky nikdy nepodílela. Zkušenosti s provozem a každodenním mocenským rozhodováním, v kancléřském úřadu tak potřebné, jí zkrátka na rozdíl od protivníka chybí. A v kampani jí to budou nepochybně připomínat všichni její soupeři.
Společenská rekultivace
Zelení tuto nevýhodu chtějí překrýt nejen tím, že nominují sebevědomou, charismatickou ženu a matku dvou dětí (deset a šest let), ale hlavně tím, co Annalena Baerbocková reprezentuje: generační změnu a relativně umírněný proud, jenž na první místo všech priorit řadí klimatickou a sociální politiku.
Napomoci by jí ale mohl i fakt, že jako obyvatelka Postupimi dobře rozumí bývalému východnímu Německu, o něž se ve volbách dost hraje. A velmi slušně se vyzná i v zahraniční politice, s níž přišla do kontaktu v Evropském parlamentu.
Prim ale nepochybně bude hrát důraz na touhu po komplexní proměně společnosti. Tedy přesně to, čeho se bojí vyznavači konzervativních hodnot nejen v Německu, ale i ve zbytku Evropy.
Baerbocková ovšem v předvolebních debatách nebude narážet na masové odmítání zelené agendy, ta je v Německu všeobecně sdílená a kandidátka na kancléřku nepatří ve svých názorech k radikálům. Potýkat se bude muset spíše s hospodářskými zájmy, jež hájí největší konkurenti Zelených, vládní unie CDU/CSU. A úplně největší střety lze očekávat v sociálních otázkách, kde na Zelené budou útočit sociální demokraté i silně levicová die Linke.
Boj se změnami klimatu už Němci přijali za svůj, o komplexní sociální reformě ale stále vášnivě debatují. I oni mají "svůj konzumní způsob života", kterého se nechtějí vzdát, a představa rozsáhlé společenské "rekultivace" tak vyvolává značný odpor liberálů i konzervativců, kteří opírají své jistoty o dosavadní model sociálně-tržního hospodářství.
Vracet snílky na zem
Souboj Baerbockové s Laschetem slibuje extrémně zajímavý politický střet. Po šestnácti letech je čas na změnu, říkají Zelení. Dokázali jsme, že to dokážeme, tvrdí CDU/CSU s tím, že zemi je možné modernizovat jen tak, aby ji to hospodářsky nezruinovalo. "Musíme být zároveň sexy i solidní," řekl to za Lascheta Söder i s dodatkem "jsme tu mimo jiné od toho, abychom Zelené usměrňovali a vraceli zpátky na zem."
Laschet takového nadhledu, vtipu a mírné arogance schopen nebude. I proto je teď nějaká radikálnější změna více pravděpodobná, než kdykoliv za dosavadní vlády středových konzervativců byla.
Kdo nakonec zasedne do kancléřského křesla, ale v posledku zas tak důležité není, podstatné je, na jakém půdorysu bude vládnout. A jako jediná koalice s nadějí na silnou většinu se zatím zdá být ta zeleno-černá. Bez ohledu na klima čeká Němce horké léto. A nás s nimi.
Armin Laschet na karnevalu v Cáchách v únoru 2020 (video ze 17. ledna 2021)
