Úterý ve sněmovně patřilo Šumavě. Poslanci jednali o změnách, které navrhl Senát v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Znamenaly by ne záchraně divočiny, ano obcím, lovu, developerským projektům, ano "zásahovosti" na úkor "bezzásahovosti", tedy stavu, kdy člověk důvěřuje, že si les umí pomoci sám, když ho napadne kůrovec. Jednání navštívil Miloš Zeman, pronesl filipiku proti bezzásahovosti.
Překvapivé: z toho množství zákonů, které sněmovna projednává, přijde hlava státu přesvědčovat poslance zrovna u zákona o přírodě. Co mu na tom stojí za námahu?
Zeman vystihl, že novela, jež se týká ochrany přírodních parků, v sobě skrývá zásadní dělicí linii české společnosti. Rozděluje lidi podobně jako "uprchlíci" nebo "politická korektnost". Tady jde do hloubky o nás, o střet modernity a zamrzlých představ o životě, společnosti, státu.
Nebo aktuálněji: spor o novelu rozděluje lidi podobně jako Facebook. I tam bojují dva odlišné postoje. Jeden tvrdí "můžu si dělat, co chci, nemusím se omezovat". Druhý je pokornější, ani síť, internet mi neslouží k tomu, abych druhé urážel, abych jimi manipuloval (jako po léta manipulujeme přírodou, Šumavou, Krkonošemi).
U zákona o ochraně přírody vidíme na jedné straně "betonáře", podnikavce, kteří krajinu berou jako projekt, "možnost vydělat", vnímají ji jako věc, se kterou si mohou dělat, co jim libo, páni tvorstva, za nimiž se táhne spoušť.
Šumava pro ně neznamená "divočinu", zbytky skutečné přírody, ale prostě "to moje", co má sloužit k zábavě a konzumu, přičemž musí být splněna podmínka maximálního pohodlí: silnice, hotely a penziony, fitka, sjezdovky s lanovkami, akvaparky, lákadla pro masu a pro cizince. Jako zboží pak všude navozit turisty, lopatit prachy.
Budoucnost je ve skromnosti
Na opačné straně se shlukují jiní lidé, moderní, se "zeleným myšlením" v širokém slova smyslu. Tuší, že skromnost má smysl, exploatace nemusí být k užitku, divočinu, i když je nepohodlná, potřebujeme, tuší, že člověk by se měl trochu stáhnout, ovládnout, uskromnit. Zeleně myslící si uvědomují, co všechno jsme okolo sebe z pohodlnosti a slepoty zničili a že už to neumíme napravit.
Myslíme si, že panujeme, zjišťujeme však, že neovládáme oteplování, přírodní procesy, jichž jsme součástí, překvapuje nás sucho, když jsme narovnali potoky a říčky a vykáceli lesy.
Zeman vnímá tyto dvě odlišné skupiny. Sice rád vykládá, jak "objímá stromy", ale to nic nemění na faktu, že se hlásí k "zasahovačům" proti bezzásahovosti. V jeho úterním projevu ve sněmovně jasně znělo: věří na to, že s kůrovcem si poradí lépe lesník, postřik, kácení než sám les.
Slovo "věří" zde sedí, jde o víru, nikoli o vědecká zkoumání. Ta po létech studií zjistila, že si les (kupříkladu na Šumavě) pomůže sám, pokud má vhodné podmínky (nestojí vedle něj chemička). Těch studií existuje řada nejen u nás. Proto vědci podporují na Šumavě bezzásahovost.
Jiný příklad, podobný: někdo své tělo zhuntuje, že sotva chodí, celý život pije, kouří, cpe se, nehýbe a je na něj pak smutný pohled. Takto nakládáme desítky let s naší přírodou.
Bez sebereflexe zanikneme
Ten zákon je zásadní, střetávají se nad ním naprosto odlišné pohledy na budoucnost Česka, jestli "vyschneme" a ztratíme svůj charakter, jestli všude nastavíme bytovky a mezinárodní velkosklady, jestli všude pustíme auta a budeme vedle nich za mlhy lapat po dechu, jestli z nás bude "montovna", nebo spíš "myslivna". Jestli přibrzdíme, uskrovníme se, omezíme, aby něco zbylo taky pro budoucí generace.
Zákon o ochraně přírody je zákonem o sebereflexi. Bez ní jsme odsouzeni k nevýznamnosti, možná i k zániku.
Zeman ve sněmovně sledoval i jiné zájmy, méně krajino-etické. Je známo, jakou roli v jeho návratu do politiky a zvolení na Hrad hrál bývalý velitel slánské tankové divize, plukovník v záloze Zdeněk Zbytek, který za revoluce 1989 podporoval Husákův tlející režim. Horuje za zásahovost. Má velkolepé plány, jimž zákon o ochraně přírody překáží.
Zbytek chce, aby se bývalé českobudějovické armádní letiště proměnilo v místo, kam dosednou velká letadla třeba z Ruska, se kterým Zbytek obchoduje. Plán zní: dovalit zahraniční turisty na Šumavu. Zeman před poslanci jako by Zbytka citoval, jako by z něj plukovník promlouval, lobboval za své představy.
Bavorský les: Tři čtvrtiny bez zásahů
Jak shrnout prezidentův projev? Citát z jeho řeči: "Pokud se budou zvětšovat bezzásahové zóny, budeme se setkávat s tím, že uschne i ten zbytek Šumavy." Vědci tvrdí opak a dokládají to mnohaletým výzkumem. Jenomže Zeman jim nenaslouchá, poslouchá plukovníka Zbytka.
Podívejme se do německého Bavorského lesa. V jeho plánu péče stojí, že "má Národní park Bavorský les v první řadě chránit přirozenou dynamiku přírodních společenstev (ochrana přírodních procesů). To znamená, že se lesy národního parku mají na nejméně třech čtvrtinách plochy dlouhodobě vyvíjet bez lidských zásahů. Pouze v okrajové části národního parku je kvůli ochraně lesů sousedících s národním parkem a v oblasti zařízení pro návštěvníky (např. areál zvířecích výběhů) zasahováno do přirozeného vývoje lesa."
Střet o divočinu na Šumavě je střetem občanské společnosti s developery, kteří mají svoje politiky a přes ně lobbují za svoje projekty. Typické: Zeman ve sněmovně občanské společnosti spílal, o exministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi pravil, že by měl skončit v blázinci.
Zemanův projev byla jedna z fake news, převracení reality na hlavu: "Dámy a pánové, byli jsme svědky zločinu. Byla vytvořena fiktivní divočina, nikoli přírodní divočina. Byla vytvořena poušť," hlásal. Ano, poušť vyrábíme velmi pilně, ale zákon o ochraně přírody, ještě než ho začal překopávat Senát, usiloval o opak.
Poslanci v úterý večer jednání neskončili. Teprve budou hlasovat. Doufejme, že nevyhrají projekty tankisty a jeho politika, ale vize zeleně myslících lidí, kteří se chtějí uskrovnit a udělat místo divočině.
