Česko se zas jednou ocitlo v situaci, kdy pravda/lež vypadá skoro stejně. Co je to první a co to druhé, nyní závisí na víře, nikoli rozumu. Konkrétně jde o zdravotní stav Miloše Zemana. Máme tu dva „důkazy“ o tom, jak na tom prezident nyní, po měsíci na oddělení té nejintenzivnější možné péče, je. A oba mohou být nahlíženy odlišně.
Kdo měl zájem, mohl si nejprve vyslechnout prezidentův rozhovor pro Frekvenci 1. Až poté dostal k dispozici zprávu o pátečním jednání jeho lékařského konzilia, kterou zveřejnil Tomáš Zima, dosluhující rektor Univerzity Karlovy.
Pohříchu to působí, jako by Zemanovo okolí chtělo, aby se interview na Frekvenci dostalo do éteru dřív, než se vysloví lékaři. Každopádně měl rozhovor doložit, že je Zeman fit a může vykonávat funkci. Nevíme ovšem, co rozhovoru předcházelo. Byl na něj prezident nějakým způsobem lékařsky posílen? Pokud ano, jak moc? Nebo jinak: Je kdykoli schopen vystoupit alespoň takto?
Zeman v rozhovoru řekl (a to zřejmě má být hlavní zpráva pro veřejnost): „Ale já se cítím naprosto normálně, a dokonce, protože nejsem přetížený, tak lépe než obvykle. Představte si, že například už měsíc nekouřím. Neříkám, že mně to vydrží, ale měsíc, to už je docela dlouhá doba.“ - Je pěkné, že se prezident po měsíci na KARIM cítí „lépe než obvykle“ a že po měsíci na přístrojích nekouří…
Velmi odlišně vyzněl zveřejněný závěr konzilia: „Prezidentův stav nadále vyžaduje hospitalizační péči. A v tento moment mu neumožňuje věnovat se naplno pracovním povinnostem. Stanovit prognózu dalšího vývoje zdravotního stavu je i nadále velmi obtížné.“
Dozvěděli jsme se také následující: „Charakter i manifestace základního onemocnění jsou jistě velmi závažné. Upřesňování prognózy bude záviset na vývoji onemocnění, které je samo obtížně léčebně ovlivnitelné. Nezbytná je aktivní spolupráce pacienta.“
To je v dost příkrém rozporu s prezidentovým tvrzením, že se cítí normálně, dokonce lépe než obvykle. Nadále musí být ve špitále, nadále je obtížné říct, jak se bude nemoc vyvíjet. Minule Ústřední vojenská nemocnice sdělila předsedovi Senátu Vystrčilovi, že prognóza prezidentova zdravotního stavu je „krajně nejistá“. To se tedy nemění. - Shrnuto, Zeman není schopen věnovat se naplno pracovním povinnostem a nevíme, jak se to s ním bude vyvíjet. Nepřehlédněme ani jiný moment, totiž onu nezbytnou „aktivní spolupráci pacienta“.
A máme nové "vlevo dole"
Co to znamená? Za prvé to, že se Miloš Zeman musí léčbě věnovat (a my mu přejeme, aby se uzdravil). Nakolik je to ale možné, má-li také plnit své povinnosti? Za druhé to, že jde zřejmě o víc. Pokud totiž Zemanovy potíže způsobil silný alkoholismus (nemocnice to stále neřekla, ale část odborníků na závislosti se na tom shoduje), pak ho může čekat velmi těžké odvykací období, během kterého by se na výkon svých pravomocí mohl plně soustředit jen těžko.
Kdo slyšel rozhovor na Frekvenci 1, zaznamenal, že prezident je schopen odpovídat. Zároveň nemohl neslyšet, že to není ten starý Zeman (to už není dlouho), že věci plete. Příklad: „Překvapil mě neúspěch Pirátů, který byl extrémnější, než jsem čekal. Ale právě na tomto neúspěchu se můžete přesvědčit, jak prolhaná jsou česká média. Ale dokonce i průzkumy veřejného mínění, neboť v obou případech byli Piráti favorizováni, a to do té míry, že pan Bartoš už byl nahlížen jako budoucí ministerský předseda.“
Průzkumy i média favorizovaly jako vítěze Andreje Babiše, jako dvojku v závěru kampaně Petra Fialu. Naopak bylo jasné, že Piráti masivně ztrácejí. Média nelhala. Průzkumy taky ne.
To byl lapsus politický. Teď jeden osobní. Zeman řekl, že „lidská nenávist je téměř nekonečná, alespoň u některých osob. Například veřejně prohlásil katolický kněz, páter Halík, Tomáš Halík, že bych neměl žít, že by bylo lépe, kdybych nežil. Inu typický katolický kněz“.
Zrodilo se další „vlevo dole“, ten výrok je nedohledatelný. Držitel Templetonovy ceny se navíc ohradil: „Slova, která mi Miloš Zeman připsal, jsem nikdy nepoužil, prezident mne zcela lživě obvinil a pokusil se poškodit mou čest stejně jako v případě útoku na Ferdinanda Peroutku. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nyní nezvažuji podání žaloby.“
Miloš Zeman dál šíří nenávist, ani ta pekelná zkušenost, kdy zřejmě v nemocnici bojoval doslova o život, ho nezměnila. Zjevně chce za každou cenu zůstat prezidentem až do konce, zřejmě to chce za každou cenu i jeho okolí. To ale neznamená, že je schopen úřad opravdu plnohodnotně vykonávat. Viz závěry konzilia.
