Na Štěpána jsme už podruhé mohli vyslechnout vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Důvod té řeči nejvyššího ústavního činitele? „Vánoční čas je dobrým časem pro bilancování.“ Štěpán byl první křesťanský mučedník. Ale s křesťanstvím, s hlubším pohledem na naši zemi, na náš měnící se svět, neměla slova hlavy státu nic společného. Jako obvykle, jinak to zřejmě nejde, středem pozornosti byl zase Miloš Zeman.
Co stálo za pozornost? Zeman nepoužil ani jedno sprosté slovo. To je po posledních Hovorech z Lán překvapení. Ke konci své promluvy pravil: „Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se za symbol boje za lidská práva vydávala pornografická skupinka s vulgárním názvem, protože je to urážka skutečných bojovníků za lidská práva.“ Takže do Vánoc narval aspoň pornografii a ruskou punkovou skupinu Pussy Riot.
Tím se vlastně dostal k nejpodstatnější věci, jež by jistě stála za bilanci a za vysvětlení. Mluvím o jeho vztahu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jestli by člověk něco při hodnocení roku čekal, bylo by to rozhodně vysvětlení, proč Zeman stojí jinde než Brusel (EU), jinde než NATO, jinde než Západ. O tom však nepadlo ani slovo. Žádné vysvětlení Zemanova proputinovského postoje, ač ho někteří lidé cítí jako zradu.
Prezident v závěru poselství, které nebylo žádným poselstvím, také sdělil: „...nikdy nebudu brát vážně bývalé antichartisty jako dnešní bojovníky za demokracii“. Odtud bychom se snad mohli odpíchnout. Pokud nebere antichartisty, asi nebere ani estébáky a kágébáky. Putin byl dlouholetý kágébák, to jest jednoznačně antichartista. Ale Zeman ho bere, podporuje. A totéž dělá i v domácí politice.
Na začátku svého poselství vykládal, jak sestavoval vládu. „Dosavadní pravidla předpokládala, že prezident republiky jmenuje navrhované členy vlády na základě lustračního osvědčení. Kdybych toto pravidlo dodržel, vláda by ze známých důvodů nevznikla a mohla by nastat dlouhodobá politická krize.“ Odtud je vidět, že sice vadí antichartista, ale nevadí člověk, který figuruje minimálně v deseti svazcích StB jako agent.
EU jako Varšavská smlouva?
Je důležité naslouchat Zemanovi pozorně. Je přece hlavním reprezentantem státu. Kterého mimochodem nechtějí v USA, tedy v zemi našich klíčových spojenců. (Bustu Václava Havla v Kongresu odhaloval ne Zeman, ale Sobotka.) A když tedy posloucháte pozorně, co říká, zjistíte rychle, že Zeman nemá nejen žádnou vizi, to víme už od loňska, ale ani žádný jasný vnitřní systém, žádná vnitřní pravidla, jichž se sám drží a jichž bychom se i my mohli držet.
Snad jen jedno: jde mu o sebe. Vidí vždycky nejdřív sám sebe. Ve štěpánském povídání nám prozradil: „...nikdy nebudu ustupovat řvoucímu davu. Naposledy se řevem dorozumívali neandrtálci, ale to je poměrně dávno.“ Zřejmě narážel na letošní výročí 17. listopadu a oslavy toho dne. Jak byl na Albertově vypískán. Zeman se začíná podobat Jakešovi. Jednak mluvou („roztočila se kola ekonomiky“). Jednak tím, jak neuznává protest proti sobě.
Zeman pochválil vládu. Řekl: „Tato vláda dala lidem naději.“ (Zajímavé je, že průzkumy veřejného mínění pocit naděje nesdílejí.) Co znamená chvála vlády? Zeman do jisté míry kapituloval. Nemá zatím páky na to, aby odstranil premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD).
Nezapomeňme; právě „řvoucí dav“ 17. listopadu 1989 i ve dnech následujících ukázal komunistům, že skončili. Zeman ovšem letošní řvoucí dav nebere, takže zřejmě nebere ani ten pětadvacet let starý. Poslední dobou to tak vypadá. Nevím, jestli se řevem dorozumívali neandrtálci, ale vím, že protesty proti Zemanovi byly zdrcující většinou velmi kultivované a přesně cílené.
Hlavní Zemanovou doménou je (bohužel) zahraničí. K této oblasti řekl: „V zahraniční politice chci být prezidentem suverénní České republiky, která hájí své národní zájmy tak, jako je hájí všechny ostatní státy, a která nepodléhá vnějším tlakům jako v době, kdy jsme byli členy Varšavské smlouvy nebo Rady vzájemné hospodářské pomoci.“
Tak na tuhle záhadnou pasáž bychom potřebovali buď vědmu, nebo psychoanalytika. O čem to prezident hovořil? Nejsme snad suverénní stát? Ohrožuje někdo naši suverenitu, naše „národní zájmy“? Podléháme nesuverénně nějakým vnějším tlakům? A kdo? Vláda? Zeman? A co ono vyvolávání Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci?
Velmi nejasné, troufám si říci, velmi riskantní místo onoho pseudoposelství. Protože jediné, co si můžeme za ty celky dosadit, je Evropská unie a její postoj k Rusku. Je to hádání, věštění, ale nic jiného vás nenapadne. Nemůže napadnout. Zeman zřejmě znovu táhne Česko pryč od EU a Západu. To je jeho tajný, ale na povrch se stále deroucí program. Komu se to bude líbit? Jistě Václavu Klausovi. Mimochodem, celý prezidentův projev nejvíc ocenil Tomio Okamura.
Zpět domů. Zeman pochválil vládu. Řekl: „Tato vláda dala lidem naději.“ (Zajímavé je, že průzkumy veřejného mínění pocit naděje nesdílejí.) Co znamená chvála vlády? Zeman do jisté míry kapituloval. Nemá zatím páky na to, aby odstranil premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Který stojí úplně jinde než prezident. Sice ne moc pevně, ale přece.
