Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 10. 2016 7:30

Zeman si z Peroutky udělal voodoo panenku. Píchá do ní. Ona zastupuje pravdu. Realitu

Bohuslav Sobotka: „Jediné, čemu nerozumím, je smysl toho všeho. Ferdinand Peroutka byl statečný člověk, byl to přesvědčený demokrat...“
Miloš Zeman vystupuje, jakoby žádná objektivní pravda neexistovala. Jen ta jeho.
Miloš Zeman vystupuje, jakoby žádná objektivní pravda neexistovala. Jen ta jeho. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Nekonečný příběh Miloše Zemana s domnělým článkem Ferdinanda Peroutky nazvaným Hitler je gentleman má pokračování. Po devatenácti měsících byl článek objeven. Se Zemanem je to však jako s rádiem Jerevan. Text nebyl publikován v Peroutkově Přítomnosti, ale v Rudém právu 24. února 1937. Nenapsal ho Ferdinand Peroutka. Článek nechválí či neobdivuje Adolfa Hitlera, nýbrž odsuzuje útok pravicového agrárního deníku Venkov proti národním socialistům, s nimiž Peroutka sympatizoval.

Hledaný článek objevil docent Jan Galandauer, přední český historik. Napsalo o tom víkendové Právo. Miloš Zeman, když se na text "rozpomínal", řekl: "Ten Peroutkův článek Hitler je gentleman vyšel vlevo dole. Někdy v roce 1936." Po jerevansku to sedí. Článek vyšel na titulní straně deníku Rudé právo a byl skutečně umístěn vlevo dole.

Pro Miloše Zemana by to mohla být úleva. Článek se našel, jeho paměť tak docela neselhala, skutečně se tam psalo o Hitlerovi-gentlemanovi, skutečně se ocitl na titulce a skutečně figuroval vlevo dole. Mohl by tedy klidně říci: Mýlil jsem se nejen v politice, ale taky v posuzování novináře Peroutky. - Nestalo se.

Mluvčí Jiří Ovčáček k objevenému textu Rudého práva sdělil: "Tento nález je velmi zajímavou indicií, ale nic víc v mém dalším pátrání po článku, o kterém hovořil pan prezident. A ten článek, respektive ten nález, je velmi zajímavý z jednoho hlediska, protože on poukazuje na politiku agrárníků za první republiky a je paradoxem doby, že právě tyto agrárníky Ferdinand Peroutka svými články podporoval."

Omluvit se? Blázníte? Naopak. Další špína na bedra dávno zemřelého Peroutky. Ovčáček naznačuje "další pátrání" po neexistujícím článku v Přítomnosti. Až vás z toho zamrazí. Říkáte si: tohle přece není normální. Tohle dělají buď nemocní, nebo děti.

K neochotě Zemana omluvit se promluvil v Právu premiér Sobotka. Řekl, že prezident využívá právních nástrojů, které má k dispozici. Pokračoval: "Jediné, čemu nerozumím, je smysl toho všeho. Ferdinand Peroutka byl statečný člověk, byl to přesvědčený demokrat a jeden z nejlepších válečných novinářů. Vést proti němu několik desítek let po jeho smrti takovouto kampaň, která se snaží zpochybnit jeho integritu ve vztahu k nacistům, je špatně. Nevím, proč se to děje."

O podstatu, smysl věcí, jde stále méně

To je přesné. Proč se to děje? Proč měl Zeman potřebu uznávaného Peroutku osočit loni v lednu na mezinárodní akci v projevu k výročí osvobození Osvětimi? Proč chtěl posluchačům nabulíkovat, že byl Peroutka důkazem "fascinace intelektuálů zrůdným učením"? Peroutka přece prošel koncentrákem…

Bohuslav Sobotka neví, jaký je smysl toho všeho. Nerozumí tomu, co tady po mnoho měsíců provozuje nejvyšší ústavní činitel, prezident republiky. Proč kydá špínu na Peroutku? Proč na tom pracuje Hrad? Proč se kvůli tomu kancelář prezidenta soudí? Proč se z toho stalo nekonečné téma? To nemáme žádná zásadnější témata? Je jednou z klíčových starostí Hradu špinit slavného českého intelektuála?

Podstata věci nám uniká. Jsme na to zvyklí. O "podstatu", o "smysl" věcí jde čím dál méně. Celá ta prezidentská blamáž s Peroutkou je umanutým tažením proti realitě, proti pravdě. Je dokonalým příkladem masivní, propracované relativizace. Peroutka to nenapsal. Tečka. Hitlera neobdivoval. Tečka. Ale nevadí, najdeme na něj něco jiného a předneseme to soudu, který nám bude naslouchat.

Takže ono nejde o Peroutku? Ne. Ve skutečnosti jde o pravdu. Je to podobné jako s uprchlíky, kteří teď přicházejí do Evropy: člověk, který utíká před řáděním Islámského státu, je v klidu zaměňován s teroristou, s džihádistou, s krutým šílencem, který mu usiluje o život. Když jde Peroutka vězněný v koncentráku zaměnit za obdivovatele Hitlera, proč ne uprchlík za svého pronásledovatele?

Živý Peroutka by se bránil

Potíž s pravdou je, že mi nepatří. Nepatří ani Zemanovi. Pravda má univerzální, nevlastnitelný rozměr. Proto ji Zeman tak zběsile, umanutě relativizuje. Je to jako s Krymem. Když jsem Čech a zažil jsem okupaci Československa v roce 1968, těžko mohu kývnout na nedávnou ruskou okupaci Krymu. Jenomže pokud podporuji Putina a jeho režim, pak se mi obsazení Krymu nehodí. Abych Putina dál podporoval, musím se přiklonit ke lži, že "Krym byl vždycky Rusů".

Premiér Sobotka ke kauze dodal: "Rozumím tomu, že se Peroutku snažili zdiskreditovat po roce 1945 Gottwaldovi komunisté, protože vystupoval proti nim. Už tehdy tvrdili, že kolaboroval s nacisty, což je absurdní, protože Peroutka strávil většinu okupace v koncentračních táborech a nacistických věznicích. Prezident něco takového nemá zapotřebí."

V tom posledním se Sobotka mýlí. Zeman to má zapotřebí. Ferdinand Peroutka mu slouží jako voodoo panenka, která nezastupuje jen jednu jinou, nenáviděnou osobu, když do ní vráží jehly, nýbrž celou skupinu osob. Intelektuály, kteří se nespojili s Milošem Zemanem, kteří ho neobdivují, kteří k němu nevzhlížejí, neklanějí se mu.

Proč ale skoro čtyřicet let mrtvý Peroutka (zemřel 20. dubna 1978 v New Yorku)? Proč ne nějaký žijící "intoš"? Třeba Tomáš Halík? Nebo desítky jiných? Jakmile by Zeman udělal voodoo panenku z živého soupeře, musel by mu taky čelit. A to by nešlo tak snadno. Mrtvý "voodoo Peroutka" se nebrání.

Můžeme se dohadovat, že existuje ještě jiný důvod. Zeman o sobě vysoko smýšlí. A měl by možná pocit, že živého soupeře staví "na svou úroveň". Připustil by, že je s někým srovnatelný, on, který v přímé volbě v druhém kole získal 55 procent hlasů voličů.

Zeman neprávem kope do mrtvého českého velikána. Ale ještě horší je, že kope do pravdy, protože ta voodoo panenka symbolizuje pravdu, kterou on relativizuje. Vystupuje, jako by žádná objektivní pravda neexistovala. Jen ta jeho. Tím postojem dokáže mnohé své následovníky snadno nakazit. A ten postoj je pro "duši národa", nebo aspoň pro společenský pocit, nesmírně zhoubný.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy