Končí duben, v lednu 2023 budeme volit prezidenta, zbývá už jen osm měsíců, přesto o kandidátech není příliš jasno. Andrej Babiš, který vede průzkumy, stále ještě neřekl závazné ano, i když je to zjevně jen taktika, napínání voličů. Zajímavé bude rozhodnutí koalice Spolu, případně celé vládní koalice. Spolu stále nemá vybraného kandidáta. Řeší zřejmě příliš mnoho akutních problémů, navíc ani pro ODS, lidovce a TOP 09 není jednoduché se dohodnout.
Zajímavá je i dnešní realita, najednou se totiž ukazuje, jak málo prezidenta potřebujeme. Miloš Zeman skoro jako by neexistoval, a pokud už existuje, vyvolávají jeho kroky děs. Na mysli mám skandální milost pro odsouzeného Miloše Baláka, podřízeného kancléře Vratislava Mynáře. Nemáme u nás prezidentský systém, prezident je relikt, přežitek, bez něj by to šlo úplně bez potíží. Jenomže si nikdo netroufne ani zrušit přímou volbu, ani ten přežitý institut.
Zároveň si politické strany a hnutí uvědomují, že prezident představuje riziko. Dobře to ví mimochodem i ANO, Babiš by mohl vyprávět, jaké to bylo vládnout pod Zemanem, pod jeho náladami, pod jeho vzhlížením k Putinovi a Si Ťin-pchingovi, Babiš i Sobotka by mohli vyprávět, jaký vliv měl Hrad, jak se pletl do zahraniční politiky, do justice, do oblasti bezpečnosti, jak Zeman nenáviděl BIS.
Pro politické strany je vlastně volba prezidenta důležitější než pro občany, na jejichž život nemá prakticky žádný dopad. Velký význam pro občany měl Václav Havel, protože nás dovedl do NATO a EU, protože nám za pomoci Karla Schwarzenberga otevřel svět. Po Havlovi se to otočilo, Klaus se stal pro vlády problémem a Zeman na Hradě se proměnil doslova v obří problém, zátěž, překážku. Pokusil se otočit naše směřování ze Západu na Východ, otevřel stavidla nenávisti.
Pro pětikoalici je tedy velmi důležité, kdo bude na Hrad v přímé volbě, jež se do našeho systému nehodí, byla tam násilně napasována, zvolen. Vládě půjde o jedinou zásadní věc, aby nepřekážel či nepřekážela, pokud to bude žena. Aby vládu pokud možno podporovala či podporoval.
Oč by mělo jít voličům? Jak už jsem napsal, význam prezidenta pro občany je zanedbatelný. Představuje sice jakýsi vrchol ústavního systému, ale nás se neskonale víc týká parlament a vláda, premiér a jeho ministři. Bylo by pěkné, kdyby se našel prezident, který by - jako to dělal Havel - podporoval občanskou společnost. Kdyby vyzdvihoval význam a svobodu občana v systému, nebo dokonce občas proti systému. Kdyby obracel pozornost občanů ke klíčovým hodnotám jako je solidarita, péče o nejslabší, o lidi v ghettech a na okraji. Kdyby byl zvolen nějaký Antiklaus či Antizeman.
Havel či Sokol dnes už ne
Rýsuje se snad někdo takový? Popravdě o ní či o něm, o někom takovém nevím. Lidé pracující u nás pro slabé, budující občanskou společnost, nemají peníze na kampaň, pro firmy z nich nic nekouká, tak je nepodpoří. Najdeme u nás mnoho skvělých potenciálních prezidentů, někteří jsou světoznámí, jiné venku neznají, ale nikdo z nich se do hradní mlejnice nežene. Je to už jiný svět a přímá volba to ještě zhoršila. Člověka typu Jana Sokola (v roce 2003 byl kandidátem tehdejší vládní koalice složené z ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL, loni zemřel) nevidím. Ostatně ani tehdy neuspěl.
A tak jde o to zvolit někoho, kdo nebude škodit, jako škodil a škodí dál Miloš Zeman, prakticky o nic víc. Tento zájem spojuje jak vládu, tak občany. Hledá se Neklaus, Nezeman, nezlobič, někdo, kdo nebude překážet. Absurdní výsledek téhle "nejvyšší ústavní funkce".
Na volebním sjezdu KDU-ČSL v Ostravě o volbě hlavy státu mluvil premiér a šéf ODS Petr Fiala. Byl by rád, kdyby koalice Spolu společně podpořila jednoho kandidáta. Příznačné je, že už nemluví o společném kandidátovi pětikoalice. Chce, "aby na Hrad usedl prezident, pro kterého budou hlavní pilíře moderní demokratické politiky nepřekročitelné; myslím tím svobodu, demokracii, příslušnost k Západu, silnou moderní ekonomiku, ale musí to být člověk, který bude ctít ústavu a její tradice, nebude rozdělovat společnost a bude důstojnou hlavou státu," popsal Fiala vizi ideálního prezidenta pro Spolu.
To vymezení je svým způsobem tristní, protože ukazuje, že ten předchozí hradní pán nic z toho nesplňoval, stal se pravým opakem Fialova ideálu. Ničičem, škodičem, rozdělovačem. Máme na Hradě antivzor. A Zemanův předchůdce Klaus jako by s ním dnes soutěžil, kdo bude horší, ničivější, více rozdělující.
Jurečka: Přemýšlíme nad jinými jmény, než je Petr Pavel
Koalice Spolu se zjevně zatím na nikom neshodla. Když se podíváte na složení Fialovy vlády, u části ministrů vám dojde hned: nejsou lidi. Tedy lidé, kteří stojí o vysoké posty. Obecně uznávané elity přestaly být elitami. Je vlastně absurdní, že vláda nemá dva tři čtyři exkluzivní kandidáty na Hrad, že si nemůže vybírat. Svědčí to o interiéru stran, ale hlavně o tom, jak hnutí a strany skutečné elity odpuzují.
Novinky.cz se ptaly ministra Mariana Jurečky, jestli by byl pro Spolu přijatelným kandidátem generál Petr Pavel. Odpověděl vyhýbavě: "Je to ještě daleko. Nechci teď hodnotit, jestli bychom byli ochotni podpořit generála Pavla. Přemýšlíme nad jinými jmény, než je Petr Pavel." A ze zákulisí přicházejí zprávy, že je generál pro ODS a KDU-ČSL rovnou nepřijatelný, protože byl kdysi za minulého režimu členem KSČ. Část ODS mu zase nemůže zapomenout, že se postavil proti Trumpovi.
Absurdní? Typicky české. Že byl Petr Pavel dvojka v NATO, že by se do válečné doby velmi hodil, že si své rudé mládí odpracoval, že Fialovy podmínky splňuje, to je fuk. Fuk je zřejmě i to, že jedině Petr Pavel je dnes s to Babiše porazit. Ale buďme v klidu, neuspěje ani Michael Kocáb, který v KSČ nebyl, vypadá moc nezávisle, zřejmě ani senátor Pavel Fischer, ten zas občas zlobí v horní komoře a je "trochu moc katolík". Zřejmě se hledá někdo dostatečně bezkrevný, bezbarvý, bez chuti a bez zápachu. O silnou osobnost strany nestojí, silná pozitivní osobnost by se ostatně stala okamžitě terčem hnojometů a voliči by ji nejspíš odmítli.
O společném koaličním kandidátovi na prezidenta má být podle Jurečky jasno nejpozději v září. Absurdní, pozdě. Měl by si sehnat 50 tisíc podpisů, neměl by spoléhat na hlasy poslanců či senátorů. Na kampaň bude mít necelé tři měsíce, zatímco Babiš už dávno kampaňuje. Pokud by měl spolukandidát uspět, muselo by jít o notoricky známého člověka. Pokud by to nebyl generál Pavel, budou si vzájemně užírat hlasy.
Asi nemá smysl pokračovat. Obžalovaný Babiš, Babiš ex-KSČ a ex-StB, se směje. A může se smát i někdo jiný, třeba odborový předák Josef Středula, který dnes mluví o generální stávce či blokádě Prahy kvůli vysokým cenám. Zchudnutí země mu může docela slušně nahrát, to se pak bude koalice Spolu divit, litovat, že nesáhla po generálovi, s nímž by se bavil celý západní svět.
Jedna méně korektní úvaha. Na příkladu Ukrajiny vidíme, jak důležitou roli hraje prezident v krizích. Volodymyr Zelenský je bývalý komik. V tom případě se nám jako ideál nabízí Miloš Knor, komik a moderátor. Nepochybuju, že by byl řádově lepší než Zeman a byla by sranda.
