reklama
 
 

Zeman v Číně opět zradil českou demokracii a Evropskou unii

3. 9. 2015
Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman se na Tchien-an-men klaněl čínským tankům a komunistům. Je mu úplně fuk, že jsou v Číně stále dál pošlapávána lidská práva, nyní s větší silou.

Miloš Zeman se při probíhající státní návštěvě Číny ve čtvrtek osobně zúčastnil vojenské přehlídky v Pekingu na náměstí Nebeského klidu. Byl nejvyšším představitelem Evropské unie i Západu na této zřetelně militární akci. Poté se setkal, letos podruhé, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Vojenská paráda byla oficiálně oslavou 70. výročí konce druhé světové války. Už letos v květnu Zeman odjel do Moskvy, aby i tam slavil konec války. Tehdy podlehl tlaku veřejnosti i politiků a na přehlídku, jež byla, stejně jako v Pekingu, demonstrací síly, nešel. Zřejmě to později vyhodnotil jako slabost a ve čtvrtek se pompézní akce Číňanů účastnil.

Co vadilo evropským politikům v Moskvě, víme. Rusové vojensky podporují válku na Ukrajině. Proto špičkoví evropští státníci na ruskou přehlídku demonstrativně neletěli. V Pekingu je to podobné, panují obavy, že Čína ukazuje svaly Japonsku, se kterým vede územní spory.

Zeman se na Hradě projevuje jako rusofil a čínofil. Je s podivem, jak dobré má vztahy s Putinem a jak nadbíhá čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Oba viděl v poslední době dvakrát, zatímco třeba s prezidentem USA Barackem Obamou se nesetkal ani jednou. Zemanova orientace je prokazatelně východní, nezápadní. Tahá nás k autoritářským režimům. Proč? To není jasné. Každopádně mění trend, který po listopadu 1989 nastolil Václav Havel.

Přítomnost prezidenta Zemana na přehlídce, jež se odehrála na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men Kuang-čchang), nám škodí v Evropské unii. Tamní pozorovatelé považují Zemanův postoj za „sobecký“. Pravidelně a záměrně nabourává společné postoje Unie. Viz přehlídky v Moskvě a Pekingu, ale i jeho styky s putinovci na ostrově Rhodos, výroky na summitu NATO atd.

Jenomže nejde jen o Evropskou unii, nýbrž také o Čínu, kde vládne komunistický, diktátorský režim. V roce 1989 čínská armáda krvavě potlačila protivládní demonstrace na Tchien-an-men. Tehdy tam demonstrovali hlavně studenti toužící po svobodě a reformách. Dodnes nevíme, kolik obětí pekingský masakr stál. Podle čínské vlády bylo zabito mezi 200 a 300 civilisty; sedm až deset tisíc jich mělo být zraněno. Podle vyjádření studentské organizace a Čínského červeného kříže zemřely dva až tři tisíce demonstrantů. A na tomto místě Zeman sleduje přehlídku čínské armády.

Test pro prezidenta Si

Dodnes nebyly rodiny odškodněny. Prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny v jedné osobě Si Ťin-pching mluví o „vládě zákona“. Ve skutečnosti podle znalců pouze posiluje svoji pozici uvnitř Komunistické strany Číny a potlačuje občanské iniciativy.

Co se dnes děje v Číně? V jaké zemi se Zeman chce učit „stabilizaci společnosti“, jak pravil při minulé návštěvě? Loni si aktivisté chtěli připomenout události na Tchien-an-men. Stovky lidí byly zadrženy, skončily v domácím vězení nebo na policejním výslechu. Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International, tehdy řekl: „Dvacáté páté výročí Tchien-an-men byl rozhodující test pro prezidenta Si, který o sobě tvrdí, že přináší do čínské společnosti otevřenost. Prezident Si však místo reformy zvolil represi.“

Pětadvacet let po pekingském masakru komunistická vláda využila veškeré represivní prostředky, aby zabránila čínským občanům vyjadřovat své názory. Na základě lživých a vykonstruovaných obvinění věznila aktivisty a užívala násilí proti komukoli, kdo usiluje o ochranu lidských práv ve stávajícím systému.

To samé letos. V červenci 2015 se rozpoutala nová vlna represí. Od nástupu prezidenta Si do úřadu považují pozorovatelé rozsah represí za bezprecedentní. Maya Wang z organizace Human Rights Watch řekla: „Vláda prohlásila občanský aktivismus za ilegální. Nevládní organizace teď zřejmě pro jistotu výrazně omezí aktivitu. Výsledkem bude krotší občanská společnost.“

Podle organizace China Human Rights Lawyers Consern Group v červenci probíhaly zátahy v Pekingu, Šanghaji, Kantonu. Lidé mizeli, byli mučeni. Napadena byla kupříkladu právnická firma Feng-žuej (Fengrui), která hájí disidenty. Mezi její klienty patří umělec Aj Wej-wej nebo ujgurský profesor ekonomie Ilham Tohti, který byl loni odsouzen na doživotí za údajnou propagaci separatismu. Čínský Lidový deník označil Feng-žuej za „významnou zločineckou organizaci“, která si „nelegálně najímala demonstranty a ovlivňovala soudní rozhodnutí“. Potíže mají organizátoři petic či aktivisté působící na sociálních sítích.

Škodlivá čínománie

To je svět, který propaguje Miloš Zeman. A s ním ostatně i premiér Sobotka a ministr zahraničí Zaorálek. I ti, zřejmě z obav před prezidentem, veřejně podlehli čínománii.

O čínském režimu svědčí i další věci. Hlavní akciové indexy čínské burzy od června padaly. Reakce čínských úřadů? Zatkly okolo dvou set lidí, kteří podle nich propad způsobili, neboť zveřejňovali „nepotvrzené informace“ po internetu. Ekonomický novinář Wang Siao-lu se pak ve státní televizi „přiznal“, že vyvolal „paniku a chaos“ na burze.

Ministerstvo veřejné bezpečnosti ohlásilo, že v rámci policejní kampaně proti internetovým fámám bylo uzavřeno 165 webových účtů. Důvod? Provozovatelé „vyvolávali paniku, klamali veřejnost a působili chaos na akciových trzích i ve společnosti“. To je, panečku, ukázkový svobodný přístup k informacím! Zemanovi se to zřejmě zamlouvá.

Věci pro demokratický stát nepřijatelné se odehrávaly i v souvislosti s vojenskou přehlídkou. Z ulic byla vyhnána auta. Aby se omezil pekingský smog, byly uzavřeny továrny stovky kilometrů daleko (Potěmkinovy vesnice v nové eko-podobě). Bezpečnost hlídalo osm set padesát tisíc policistů a dobrovolníků. Kdo bydlí podél trasy přehlídky, ten se nesměl dívat z okna. Propaganda jela naplno. Tohle všecko svou přítomností na přehlídce, na Tchien-an-men, Zeman podpořil. Ne za sebe, to by nám mohlo být lhostejné, ale za Českou republiku. Pro čínské vedení (nikoli pro EU) to potvrdil i za Evropu. Ostudné.

Jak Hrad vysvětluje, že šel náš prezident na přehlídku? Zeman to vydává „za výraz uznání sedmnácti milionům čínských občanů, kteří padli ve druhé světové válce“. Hynek Kmoníček, Zemanova pravá zahraniční ruka, řekl, že Česko prý musí mít přidanou hodnotu oproti ostatním členským státům EU. „Ve chvíli, kdy jim v zásadě budeme nabízet desetimilionový český trh, musíme mít nějaké speciality, musíme být v něčem jiní než zbytek EU.“

Tou specialitou tedy je, že Zeman zavírá oči před potlačováním lidských práv v Číně a dělá, že jde jen o kšeft. Je to ubohé, nízké. Škodí nám. Sem patří i setkání s Putinem v Pekingu. Jednali o Islámském státu a o obchodu mezi Českem a Ruskem. Podstatné je to, o čem nejednali: o ruské agresi na Ukrajině. Zeman v Číně poněkolikáté zradil českou demokracii i Evropskou unii.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama