Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 9. 2015 12:10

Zeman v Číně opět zradil českou demokracii a Evropskou unii

Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman se na Tchien-an-men klaněl čínským tankům a komunistům. Je mu úplně fuk, že jsou v Číně stále dál pošlapávána lidská práva, nyní s větší silou.
Vojáci na náměstí Tchien-an-men v Pekingu.
Vojáci na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. | Foto: Reuters

Miloš Zeman se při probíhající státní návštěvě Číny ve čtvrtek osobně zúčastnil vojenské přehlídky v Pekingu na náměstí Nebeského klidu. Byl nejvyšším představitelem Evropské unie i Západu na této zřetelně militární akci. Poté se setkal, letos podruhé, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Vojenská paráda byla oficiálně oslavou 70. výročí konce druhé světové války. Už letos v květnu Zeman odjel do Moskvy, aby i tam slavil konec války. Tehdy podlehl tlaku veřejnosti i politiků a na přehlídku, jež byla, stejně jako v Pekingu, demonstrací síly, nešel. Zřejmě to později vyhodnotil jako slabost a ve čtvrtek se pompézní akce Číňanů účastnil.

Co vadilo evropským politikům v Moskvě, víme. Rusové vojensky podporují válku na Ukrajině. Proto špičkoví evropští státníci na ruskou přehlídku demonstrativně neletěli. V Pekingu je to podobné, panují obavy, že Čína ukazuje svaly Japonsku, se kterým vede územní spory.

Zeman se na Hradě projevuje jako rusofil a čínofil. Je s podivem, jak dobré má vztahy s Putinem a jak nadbíhá čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Oba viděl v poslední době dvakrát, zatímco třeba s prezidentem USA Barackem Obamou se nesetkal ani jednou. Zemanova orientace je prokazatelně východní, nezápadní. Tahá nás k autoritářským režimům. Proč? To není jasné. Každopádně mění trend, který po listopadu 1989 nastolil Václav Havel.

Přítomnost prezidenta Zemana na přehlídce, jež se odehrála na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men Kuang-čchang), nám škodí v Evropské unii. Tamní pozorovatelé považují Zemanův postoj za „sobecký“. Pravidelně a záměrně nabourává společné postoje Unie. Viz přehlídky v Moskvě a Pekingu, ale i jeho styky s putinovci na ostrově Rhodos, výroky na summitu NATO atd.

Jenomže nejde jen o Evropskou unii, nýbrž také o Čínu, kde vládne komunistický, diktátorský režim. V roce 1989 čínská armáda krvavě potlačila protivládní demonstrace na Tchien-an-men. Tehdy tam demonstrovali hlavně studenti toužící po svobodě a reformách. Dodnes nevíme, kolik obětí pekingský masakr stál. Podle čínské vlády bylo zabito mezi 200 a 300 civilisty; sedm až deset tisíc jich mělo být zraněno. Podle vyjádření studentské organizace a Čínského červeného kříže zemřely dva až tři tisíce demonstrantů. A na tomto místě Zeman sleduje přehlídku čínské armády.

Test pro prezidenta Si

Dodnes nebyly rodiny odškodněny. Prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny v jedné osobě Si Ťin-pching mluví o „vládě zákona“. Ve skutečnosti podle znalců pouze posiluje svoji pozici uvnitř Komunistické strany Číny a potlačuje občanské iniciativy.

Co se dnes děje v Číně? V jaké zemi se Zeman chce učit „stabilizaci společnosti“, jak pravil při minulé návštěvě? Loni si aktivisté chtěli připomenout události na Tchien-an-men. Stovky lidí byly zadrženy, skončily v domácím vězení nebo na policejním výslechu. Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International, tehdy řekl: „Dvacáté páté výročí Tchien-an-men byl rozhodující test pro prezidenta Si, který o sobě tvrdí, že přináší do čínské společnosti otevřenost. Prezident Si však místo reformy zvolil represi.“

Pětadvacet let po pekingském masakru komunistická vláda využila veškeré represivní prostředky, aby zabránila čínským občanům vyjadřovat své názory. Na základě lživých a vykonstruovaných obvinění věznila aktivisty a užívala násilí proti komukoli, kdo usiluje o ochranu lidských práv ve stávajícím systému.

To samé letos. V červenci 2015 se rozpoutala nová vlna represí. Od nástupu prezidenta Si do úřadu považují pozorovatelé rozsah represí za bezprecedentní. Maya Wang z organizace Human Rights Watch řekla: „Vláda prohlásila občanský aktivismus za ilegální. Nevládní organizace teď zřejmě pro jistotu výrazně omezí aktivitu. Výsledkem bude krotší občanská společnost.“

Podle organizace China Human Rights Lawyers Consern Group v červenci probíhaly zátahy v Pekingu, Šanghaji, Kantonu. Lidé mizeli, byli mučeni. Napadena byla kupříkladu právnická firma Feng-žuej (Fengrui), která hájí disidenty. Mezi její klienty patří umělec Aj Wej-wej nebo ujgurský profesor ekonomie Ilham Tohti, který byl loni odsouzen na doživotí za údajnou propagaci separatismu. Čínský Lidový deník označil Feng-žuej za „významnou zločineckou organizaci“, která si „nelegálně najímala demonstranty a ovlivňovala soudní rozhodnutí“. Potíže mají organizátoři petic či aktivisté působící na sociálních sítích.

Škodlivá čínománie

To je svět, který propaguje Miloš Zeman. A s ním ostatně i premiér Sobotka a ministr zahraničí Zaorálek. I ti, zřejmě z obav před prezidentem, veřejně podlehli čínománii.

O čínském režimu svědčí i další věci. Hlavní akciové indexy čínské burzy od června padaly. Reakce čínských úřadů? Zatkly okolo dvou set lidí, kteří podle nich propad způsobili, neboť zveřejňovali „nepotvrzené informace“ po internetu. Ekonomický novinář Wang Siao-lu se pak ve státní televizi „přiznal“, že vyvolal „paniku a chaos“ na burze.

Ministerstvo veřejné bezpečnosti ohlásilo, že v rámci policejní kampaně proti internetovým fámám bylo uzavřeno 165 webových účtů. Důvod? Provozovatelé „vyvolávali paniku, klamali veřejnost a působili chaos na akciových trzích i ve společnosti“. To je, panečku, ukázkový svobodný přístup k informacím! Zemanovi se to zřejmě zamlouvá.

Věci pro demokratický stát nepřijatelné se odehrávaly i v souvislosti s vojenskou přehlídkou. Z ulic byla vyhnána auta. Aby se omezil pekingský smog, byly uzavřeny továrny stovky kilometrů daleko (Potěmkinovy vesnice v nové eko-podobě). Bezpečnost hlídalo osm set padesát tisíc policistů a dobrovolníků. Kdo bydlí podél trasy přehlídky, ten se nesměl dívat z okna. Propaganda jela naplno. Tohle všecko svou přítomností na přehlídce, na Tchien-an-men, Zeman podpořil. Ne za sebe, to by nám mohlo být lhostejné, ale za Českou republiku. Pro čínské vedení (nikoli pro EU) to potvrdil i za Evropu. Ostudné.

Jak Hrad vysvětluje, že šel náš prezident na přehlídku? Zeman to vydává „za výraz uznání sedmnácti milionům čínských občanů, kteří padli ve druhé světové válce“. Hynek Kmoníček, Zemanova pravá zahraniční ruka, řekl, že Česko prý musí mít přidanou hodnotu oproti ostatním členským státům EU. „Ve chvíli, kdy jim v zásadě budeme nabízet desetimilionový český trh, musíme mít nějaké speciality, musíme být v něčem jiní než zbytek EU.“

Tou specialitou tedy je, že Zeman zavírá oči před potlačováním lidských práv v Číně a dělá, že jde jen o kšeft. Je to ubohé, nízké. Škodí nám. Sem patří i setkání s Putinem v Pekingu. Jednali o Islámském státu a o obchodu mezi Českem a Ruskem. Podstatné je to, o čem nejednali: o ruské agresi na Ukrajině. Zeman v Číně poněkolikáté zradil českou demokracii i Evropskou unii.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy