Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 9. 2015 12:10

Zeman v Číně opět zradil českou demokracii a Evropskou unii

Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman se na Tchien-an-men klaněl čínským tankům a komunistům. Je mu úplně fuk, že jsou v Číně stále dál pošlapávána lidská práva, nyní s větší silou.
Vojáci na náměstí Tchien-an-men v Pekingu.
Vojáci na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. | Foto: Reuters

Miloš Zeman se při probíhající státní návštěvě Číny ve čtvrtek osobně zúčastnil vojenské přehlídky v Pekingu na náměstí Nebeského klidu. Byl nejvyšším představitelem Evropské unie i Západu na této zřetelně militární akci. Poté se setkal, letos podruhé, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Vojenská paráda byla oficiálně oslavou 70. výročí konce druhé světové války. Už letos v květnu Zeman odjel do Moskvy, aby i tam slavil konec války. Tehdy podlehl tlaku veřejnosti i politiků a na přehlídku, jež byla, stejně jako v Pekingu, demonstrací síly, nešel. Zřejmě to později vyhodnotil jako slabost a ve čtvrtek se pompézní akce Číňanů účastnil.

Co vadilo evropským politikům v Moskvě, víme. Rusové vojensky podporují válku na Ukrajině. Proto špičkoví evropští státníci na ruskou přehlídku demonstrativně neletěli. V Pekingu je to podobné, panují obavy, že Čína ukazuje svaly Japonsku, se kterým vede územní spory.

Zeman se na Hradě projevuje jako rusofil a čínofil. Je s podivem, jak dobré má vztahy s Putinem a jak nadbíhá čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Oba viděl v poslední době dvakrát, zatímco třeba s prezidentem USA Barackem Obamou se nesetkal ani jednou. Zemanova orientace je prokazatelně východní, nezápadní. Tahá nás k autoritářským režimům. Proč? To není jasné. Každopádně mění trend, který po listopadu 1989 nastolil Václav Havel.

Přítomnost prezidenta Zemana na přehlídce, jež se odehrála na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men Kuang-čchang), nám škodí v Evropské unii. Tamní pozorovatelé považují Zemanův postoj za „sobecký“. Pravidelně a záměrně nabourává společné postoje Unie. Viz přehlídky v Moskvě a Pekingu, ale i jeho styky s putinovci na ostrově Rhodos, výroky na summitu NATO atd.

Jenomže nejde jen o Evropskou unii, nýbrž také o Čínu, kde vládne komunistický, diktátorský režim. V roce 1989 čínská armáda krvavě potlačila protivládní demonstrace na Tchien-an-men. Tehdy tam demonstrovali hlavně studenti toužící po svobodě a reformách. Dodnes nevíme, kolik obětí pekingský masakr stál. Podle čínské vlády bylo zabito mezi 200 a 300 civilisty; sedm až deset tisíc jich mělo být zraněno. Podle vyjádření studentské organizace a Čínského červeného kříže zemřely dva až tři tisíce demonstrantů. A na tomto místě Zeman sleduje přehlídku čínské armády.

Test pro prezidenta Si

Dodnes nebyly rodiny odškodněny. Prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny v jedné osobě Si Ťin-pching mluví o „vládě zákona“. Ve skutečnosti podle znalců pouze posiluje svoji pozici uvnitř Komunistické strany Číny a potlačuje občanské iniciativy.

Co se dnes děje v Číně? V jaké zemi se Zeman chce učit „stabilizaci společnosti“, jak pravil při minulé návštěvě? Loni si aktivisté chtěli připomenout události na Tchien-an-men. Stovky lidí byly zadrženy, skončily v domácím vězení nebo na policejním výslechu. Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International, tehdy řekl: „Dvacáté páté výročí Tchien-an-men byl rozhodující test pro prezidenta Si, který o sobě tvrdí, že přináší do čínské společnosti otevřenost. Prezident Si však místo reformy zvolil represi.“

Pětadvacet let po pekingském masakru komunistická vláda využila veškeré represivní prostředky, aby zabránila čínským občanům vyjadřovat své názory. Na základě lživých a vykonstruovaných obvinění věznila aktivisty a užívala násilí proti komukoli, kdo usiluje o ochranu lidských práv ve stávajícím systému.

To samé letos. V červenci 2015 se rozpoutala nová vlna represí. Od nástupu prezidenta Si do úřadu považují pozorovatelé rozsah represí za bezprecedentní. Maya Wang z organizace Human Rights Watch řekla: „Vláda prohlásila občanský aktivismus za ilegální. Nevládní organizace teď zřejmě pro jistotu výrazně omezí aktivitu. Výsledkem bude krotší občanská společnost.“

Podle organizace China Human Rights Lawyers Consern Group v červenci probíhaly zátahy v Pekingu, Šanghaji, Kantonu. Lidé mizeli, byli mučeni. Napadena byla kupříkladu právnická firma Feng-žuej (Fengrui), která hájí disidenty. Mezi její klienty patří umělec Aj Wej-wej nebo ujgurský profesor ekonomie Ilham Tohti, který byl loni odsouzen na doživotí za údajnou propagaci separatismu. Čínský Lidový deník označil Feng-žuej za „významnou zločineckou organizaci“, která si „nelegálně najímala demonstranty a ovlivňovala soudní rozhodnutí“. Potíže mají organizátoři petic či aktivisté působící na sociálních sítích.

Škodlivá čínománie

To je svět, který propaguje Miloš Zeman. A s ním ostatně i premiér Sobotka a ministr zahraničí Zaorálek. I ti, zřejmě z obav před prezidentem, veřejně podlehli čínománii.

O čínském režimu svědčí i další věci. Hlavní akciové indexy čínské burzy od června padaly. Reakce čínských úřadů? Zatkly okolo dvou set lidí, kteří podle nich propad způsobili, neboť zveřejňovali „nepotvrzené informace“ po internetu. Ekonomický novinář Wang Siao-lu se pak ve státní televizi „přiznal“, že vyvolal „paniku a chaos“ na burze.

Ministerstvo veřejné bezpečnosti ohlásilo, že v rámci policejní kampaně proti internetovým fámám bylo uzavřeno 165 webových účtů. Důvod? Provozovatelé „vyvolávali paniku, klamali veřejnost a působili chaos na akciových trzích i ve společnosti“. To je, panečku, ukázkový svobodný přístup k informacím! Zemanovi se to zřejmě zamlouvá.

Věci pro demokratický stát nepřijatelné se odehrávaly i v souvislosti s vojenskou přehlídkou. Z ulic byla vyhnána auta. Aby se omezil pekingský smog, byly uzavřeny továrny stovky kilometrů daleko (Potěmkinovy vesnice v nové eko-podobě). Bezpečnost hlídalo osm set padesát tisíc policistů a dobrovolníků. Kdo bydlí podél trasy přehlídky, ten se nesměl dívat z okna. Propaganda jela naplno. Tohle všecko svou přítomností na přehlídce, na Tchien-an-men, Zeman podpořil. Ne za sebe, to by nám mohlo být lhostejné, ale za Českou republiku. Pro čínské vedení (nikoli pro EU) to potvrdil i za Evropu. Ostudné.

Jak Hrad vysvětluje, že šel náš prezident na přehlídku? Zeman to vydává „za výraz uznání sedmnácti milionům čínských občanů, kteří padli ve druhé světové válce“. Hynek Kmoníček, Zemanova pravá zahraniční ruka, řekl, že Česko prý musí mít přidanou hodnotu oproti ostatním členským státům EU. „Ve chvíli, kdy jim v zásadě budeme nabízet desetimilionový český trh, musíme mít nějaké speciality, musíme být v něčem jiní než zbytek EU.“

Tou specialitou tedy je, že Zeman zavírá oči před potlačováním lidských práv v Číně a dělá, že jde jen o kšeft. Je to ubohé, nízké. Škodí nám. Sem patří i setkání s Putinem v Pekingu. Jednali o Islámském státu a o obchodu mezi Českem a Ruskem. Podstatné je to, o čem nejednali: o ruské agresi na Ukrajině. Zeman v Číně poněkolikáté zradil českou demokracii i Evropskou unii.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy