Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 3. 2015 12:20

Zeman v USA: Jsem Žid. Ale přesnější by bylo: Ich bin Putin

Komentář Martina Fendrycha: S Izraelem se Zeman ztotožňuje. S Tibetem nebo Ukrajinou ne.
Obama Zemana nepřijal. K Putinovi má český prezident blíž.
Obama Zemana nepřijal. K Putinovi má český prezident blíž. | Foto: ČTK

Miloš Zeman navštívil USA, Washington. To je pro hlavu malé evropské země důležitá zahraniční cesta. Mluvil na konferenci AIPAC (American Israel Public Affairs Committee, Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti). Vlivná americká proizraelská lobby. Největší organizace prosazující izraelské zájmy. Ovlivňuje i politiku. Zemanovi, který je mimořádně kontroverzní, mohlo vyhovovat, že AIPAC sám vyvolává kontroverze, je považován za spolek jestřábů. Na konferenci Zeman slavil velký úspěch.

Než se dostaneme k projevu českého prezidenta na AIPAC, musíme zmínit jeden smutný, leč zásadní fakt. Nikdo významný, nikdo na vysoké úrovni (míněna funkční úroveň) z americké strany Zemana nepřijal. Přitom Zeman o své cestě do Washingtonu hojně mluvil, dával najevo její důležitost. Výsledek: se Zemanem se nesetkal prezident Barack Obama (podle některých diplomatů se s ním dokonce odmítl setkat), viceprezident Joe Biden, ani ministr zahraničí John Kerry.

Takže na jedné straně je AIPAC a potlesk vestoje pro Zemanův jestřábí projev, na druhé straně chlad, nezájem, dokonce odstup od české hlavy státu. Důvod je, bohužel, notoricky známý: Miloš Zeman je putinista, více méně veřejně podporuje politiku ruského prezidenta Vladimira Putina. A takový státník možná může „zazářit“ v Kazachstánu nebo Jordánsku, ale těžko bude vítán Obamou ve Spojených státech. Ještě jeden fakt: Zeman byl jediný prezident evropské země na konferenci.

Loni koncem listopadu napsal americký list The Washington Post, že se Zeman stal faktickým mluvčím ruského prezidenta Vladimira Putina, když vulgárními výrazy odsoudil ruské politické vězeňkyně (Pussy Riot) a popřel ruskou agresi na Ukrajině. List zdůraznil, že se současná česká vláda odtáhla od Havlova důrazu na ochranu lidských práv a opustila program, jehož smyslem byla demokratická transformace diktatur.

Po Zemanově řeči na AIPAC však The Washington Post napsal, že Zemanovy výroky byly zajímavější než slova jiných řečníků, stálé velvyslankyně USA při OSN Samanthy Powerové nebo bezpečnostní poradkyně amerického prezidenta Susan Riceové. Zemana tedy nechválili jen lidé z AIPAC, ale i noviny.

Už je s tím profláklý

Zpět k odmítání, jež se Zemanovi dostalo od americké administrativy. Jeden český diplomat mi napsal: „O prezidentu Zemanovi je známo, že se snaží Rusy vtáhnout do hry, ať už prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN, nebo nějakých protiteroristických koalic. Ale je už s tím profláklý. Pro Američany je to navíc modelový antihrdina.“

Na konferenci AIPAC antihrdina hovořil o nebezpečí mezinárodního terorismu a o Islámském státu, který považuje za hlavní světovou hrozbu. „Vlna mezinárodního nebo - jak já říkám - islámského terorismu je stále větší. Abychom jí mohli čelit, musíme si vzájemně vyjádřit solidaritu. Všichni znáte citát Ich bin ein Berliner. Nyní musíme všichni říct: Jsem Žid.“ (Jsem Berlíňan, řekl 26. června 1963 v tehdy rozděleném Berlínu John Fitzgerald Kennedy. Ztotožněním se s Berlíňany dal najevo, že Spojeným státům není jejich osud lhostejný.)

Zeman si za větu Jsem Žid vysloužil „standing ovation“. Dále pokračoval: „Vaše diskriminace je naše diskriminace, vaše oběti jsou naše oběti.“ Vyzval ke koordinovanému boji proti základnám islámského terorismu, pokud možno pod záštitou Rady bezpečnosti OSN. „Islámský terorismus je společným nepřítelem nás všech,“ pravil. Proti islamistům by velmoci měly bojovat s pomocí dronů, speciálních jednotek a tajných služeb, nikoli tanků či dělostřelectva.

Když se ho tázali, proč právě Česká republika vyjadřuje solidaritu Izraeli, odvětil, že Češi a Židé sdíleli tutéž historii. „Byli jsme obklopeni nepřáteli, diktaturami. Bývalé Československo bylo jediným ostrovem demokracie v srdci Evropy, Izrael je na tom podobně na Blízkém východě. Musíme se podporovat.“

Proč Zeman neřekl: Jsem Němcov

Dobře. Věta Jsem Žid jistě účastníky konference AIPAC potěšila. Jen by bylo zajímavé vědět, jak by Zeman reagoval, kdyby se někdo zeptal: Pane prezidente, náš drahý příteli, a kolik dronů dá Česká republika? Kolik speciálních jednotek pošle? Kolik lidí mají její tajné služby v oblasti Islámského státu a okolí? – Najednou by se ukázalo, že to byly jen řeči. Že Zeman sice je jestřáb, ale do boje posílá jiné.

Další věta: „Vaše diskriminace je naše diskriminace, vaše oběti jsou naše oběti.“ Dobrá věta, opět ztotožnění se s neustále atakovaným, pronásledovaným „lidem v diaspoře“, s Izraelem. Ale co další diskriminovaní? Co Tibet? Mluvil takhle Zeman na návštěvě v Číně? Nemluvil. Tam nasadil úplně opačný přístup: od Číny by se chtěl učit „stabilizovat společnost“. – Stejné je to s Ukrajinou. Čelí hybridní válce, kterou podporují řádově silnější Rusové. Ale kdy řekl Zeman Ukrajincům „vaše oběti jsou naše oběti“? Nikdy.

Takže ta silná slova, jež si vydobyla nadšení přítomných, najednou vyznívají krutoprázdně. Hluše. Slova, slova, slova. Pomiňme, že je to levné, ale když Zeman ve Washingtonu řekl: Jsem Žid, proč o tři dny dříve, když byl zavražděn ruský opoziční politik Boris Němcov, neřekl nahlas: Jsem Němcov? Proč tu vraždu Putinova kritika v těsné blízkosti Kremlu nechal bez odezvy?

Ne, opravdu není divu, že Obama Zemana nepřijal. Zeman, k naší velké škodě, není Havel. Jestliže Kennedy řekl: Ich bin ein Berliner, Zeman by měl poctivě říct: Ich bin Putin.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě během pátku zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva podle Lavrova zveřejní seznam osmi amerických činitelů, proti kterým hodlá zavést odvetné sankce. Bude se jednat o jedince, "kteří reprezentují vládnoucí struktury washingtonské administrativy," dodal ruský ministr zahraničí.

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy