A je to tu zase. Poštovní tiskárna cenin nahodila rotačky, mluvčí Ovčáček Twitter a vyslal jasný vzkaz všem: Do oběhu se chystá nová známka s prezidentem republiky. Náklad pět milionů kusů. Až na jinou barevnost je stejná jako ta minulá z roku 2013, aktualizace podobenky se nekonala. Ale i tak zůstane patrné, že jde o Miloše Zemana (ačkoli to na známce není napsáno).
Prehistorický zvyk, popírající republikánskou povahu české demokracie, se opakuje, nepodařilo se nám od něj oprostit. Vydávat poštovní známky s úřadujícím prezidentem, navíc jakoby na počest jeho zvolení, to v Evropě dělá jen Česko, Slovensko a Estonsko a ve světě pak ještě nějaké ty diktatury a semidiktatury.
Je to přežitek. Prezident není královna, probůh! Trapas republiky.
Nejde ausgerechnet o Miloše Zemana, na poštovní známky nepatří žádný prezident, žádný politik ve funkci. Dotyčnému to propůjčuje jakýsi punc vyvolenosti, čili něco spojeného s monarchií, v českém státním zřízení nonsens. Prezident na známkách je nedotknutelný. Jeho tvář autorizuje ceninu - a naopak.
Nepatřičnost toho všeho vyniká v situaci, kdy je Zeman na Hradě po druhé, drsné a vyrovnané přímé volbě, bez obalu rozděluje společnost, inspiruje kontroverze a útočí. Známka je tím pádem "falešná" - už to, že existuje, přece má být symbolem jednoty, pospolitosti, vzájemné úcty a přijetí statu quo. Nic z toho ovšem nepanuje. Známka "lže". Vznětlivější povahy asi i provokuje. Prezidentův lehký úsměv… Demonstranty nazývá "chudáčky"…
Poštovní známky představují setrvačnou, nastolovanou, vynucovanou úctu k hlavě státu. To se skutečným respektem nemá nic společného. Kdyby se známky s prezidentem prostě přestaly tisknout, na jeho reputaci a vážnosti by to nic nezměnilo. Společnosti by to prospělo. Stačí sebrat odvahu a chtít přežilou tradici ukončit. Tak příště.
