Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
31. 8. 2017 8:00

Zemanův Hrad se mění v superpevnost, pasažéry metra ať vezme čert. Nerovnost jako hrom

Rozpor: sídlo prezidenta je střeženo jak Bílý dům, ale hlava státu zároveň vyráží na výjezdy za občany, kde je její ochrana minimální.
Pražský hrad se za prezidenta Miloše Zemana změnil v pevnost. Jiná místa zůstala nechráněna.
Pražský hrad se za prezidenta Miloše Zemana změnil v pevnost. Jiná místa zůstala nechráněna. | Foto: Jakub Plíhal

Hrozí prezidentu Zemanovi nějaké extrémní nebezpečí? Pražský hrad znovu zostřuje bezpečnostní opatření, nalije do nich další desítky milionů korun. Ale jiné části hlavního města i dalších tuzemských měst zůstávají bez ochrany. Nebo jinak: vládce chráněn totálně, nadstandardně, kdežto "dolních deset milionů" ať případně vezme čert.

Politickou logiku bezpečnostních opatření na Hradě (spustili je v létě 2016 po aféře s červenými trenýrkami jako jakýsi trest národu) známe. Prezident Miloš Zeman touto cestou straší občany, nafukuje hrozbu teroristického útoku, což je v příkrém rozporu s opakovaným ujišťováním bezpečnostních složek i ministra vnitra, že nemají poznatky o hrozícím nebezpečí.

Na druhou stranu je fakt, že riziko útoku v zemi EU a NATO logicky není nulové, nelze je absolutně vyloučit; teroristická organizace Islámský stát prohrává jednu bitvu za druhou, celou svou válku, její bojovníci mohou udeřit v podstatě kdekoliv v Evropě i jinde.

Pokud tedy bezpečnostní složky berou riziko vážně, měla by být preventivní opatření rozumně, rovnoměrně rozložená. Jen v Praze najdeme desítky míst, kde se lidé mohou stát ideálním terčem masivního útoku. Rozhodně sem patří pražské metro, které je dnes prakticky bezbranné.

Začněme Hradem. Loni uzavřen, dovnitř se smí jen přes rámy, přes kontrolní stanoviště, kde vás policisté prohlédnou, tvoří se obří fronty, v nichž stojí tuzemci, kteří přijeli navštívit třeba chrám svatého Víta, spolu s tisíci cizinců ze všech koutů světa, pro které je Praha magnetem a bezpečným městem.

Fronty se táhnou podél silnice u Hradu, stojící jsou prakticky nechráněni, podél chodníku byl vybudován nízký zátaras, který by náklaďák v rukou útočníka hravě překonal a proměnil se v masakrující, smrtící nástroj. Realita je taková, že "bezpečnostní opatření" Hradu ohrožují turisty. (Mimochodem nemusí jít o teror, stačí, aby se tam stala vážnější dopravní nehoda a lidé ve frontě to šeredně odskáčou.)

Pozor, podezřelý pohyb na nádvoří!

Sídlo českých králů je teď pro Pražany těžko přístupné (kdo by byl ochoten zbytečně trčet ve frontě a nechat si kontrolovat tašku či ruksak), nemohou tudy volně procházet, jak na to byli zvyklí celá desetiletí a staletí, chodili tudy dolů do centra města a zase zpátky.

V květnu přibylo další nemilé, zbytečné opatření, už nemůžete pěšinkou z Klárova vstoupit do Jeleního příkopu, dovnitř se nedostanete, vítá vás cedule Vojensky střežený prostor, vstup zakázán. To samé čeká návštěvníky u vstupní brány z ulice Na Opyši. (Každý rok jsem Jelením příkopem několikrát šel, krásná cesta.) Vstupy uzavřeli "do odvolání".

Teď se bezpečnostní úroveň znovu zvedá. Správa Pražského hradu zavádí nový prvek: technologii na rozpoznávání obličejů návštěvníků a na podezřelý pohyb. Desítky milionů korun na speciální software pro kamery a server s dostatečným výpočetním výkonem, který dokáže informace zpracovávat. (Nepochybně ho budou muset obsluhovat další technici.) Dokončují se přípravy pro výběrová řízení na modernizaci kamerového systému.

To znamená, že návštěvníky detailně zkontrolují policisté u rámů a ty zkontrolované, kteří už nemohou mít výbušninu nebo zbraň, ani dejme tomu nůž, pak budou ještě dále překontrolovávat chytré kamery a jejich obsluha, jestli nedělají divné pohyby nebo se podezřele nevracejí na jedno místo atd. (Tahle technika má smysl třeba na letišti, případně v metru, na místech, kam lidé nejdou přes rám.)

Z Hradu se stává superbezpečné místo, zároveň však přestal být prostorem pro Pražany. Jinde, na místech kam Pražané i turisté denně proudí po statisících, se neděje nic. Tam zřejmě teror nehrozí.

Už v dubnu mluvil bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý o tom, že bezpečnostní opatření v pražském metru vyžadují zásadní revizi. "Zatím se v něm, bohužel, nepodnikla podstatnější bezpečnostní opatření," sdělil tehdy. "Kdokoliv do něj přijde, dostane se téměř kamkoliv. Chybí zásadnější kontrola ve vstupních vestibulech. Není sice možné kontrolovat všechny pasažéry, je možné to ale dělat namátkově," vysvětlil.

Hrad versus metro? Disproporce

Pokračoval: "Policii i zaměstnancům metra je úplně jedno, co se kolem nich děje. Moderní kontrola je možná i kamerami, které rozlišují obličeje. V okamžiku detekce lze pak rychle spustit varování nebo ochranu. A stejně tak by neměla být obtížná instalace detektorů trhavin."

Dodejme, že na stanice metra i jeho vestibuly dnes dohlíží asi 1500 obyčejných kamer, které pořizují záznamy, ale neumějí samozřejmě rozeznávat obličeje. Plánuje se vybudování nového centrálního dispečinku. Pokud však někam namontovat chytré kamery, pak mnohem spíše do podzemky než na ostře hlídaný, opevněný Pražský hrad.

Z bezpečnostních opatření na Hradě se stalo volební téma. Prezidentský kandidát Michal Horáček zveřejnil, co by dělal během prvních sto dní ve funkci: "Zrušení kontrolních rámů na Hradě bude mým prvním krokem. Hrad v 21. století nemá sloužit k tomu, aby se v něm někdo opevňoval. Navíc pokud něco skutečně přitahuje teroristy, jsou to fronty, které dnes na Hradě vznikají. Nechci mít na svědomí životy nevinných lidí." Zjevně si uvědomuje, že nemalou část místních obyvatel fronty na Hrad nejen štvou, ale i právem urážejí.

Za zásadní problém ale musíme považovat tu do očí bijící disproporčnost, nevyváženost. Hrad se stává baštou, kam bez kontroly nepronikne ani myš, prezident je chráněn pomalu jak Donald Trump, ale na jiných exponovaných místech (metro) se nedělá nic. Tady hrozba jakoby neexistuje.

Najdeme ještě jeden hrubý rozpor, Hrad připomíná bunkr pro nedotknutelné osoby, ale Miloš Zeman zároveň pravidelně vyráží na své výjezdy za občany, kde je ochrana neporovnatelně slabší, minimální. O to více je zřejmé, že opevňování Hradu slouží jen jako prezidentův politický nástroj, jeho sdělení Pozor, jsme strašlivě ohroženi!

 

Právě se děje

před 56 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy