Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 6. 2015 8:00

Země chlapů: Ženy jsou v Česku považovány za méněcenný druh

Komentář Martina Fendrycha: Jak jsou u nás placeni muži a ženy v produktivním věku? Nerovně, nespravedlivě. A v penzi je to ještě horší. Krásný, mužský svět.
Žena v Česku? Žádná bohyně. Dá se na ní v práci ušetřit.
Žena v Česku? Žádná bohyně. Dá se na ní v práci ušetřit. | Foto: Aktuálně.cz

V pátek jsme neslavili mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Nemohli jsme ho slavit, protože u nás pohlaví rovná nejsou. Sociologický ústav a společnost Gender Studies v Česku začaly sledovat, jak odlišně jsou zde placeni muži a ženy v produktivním věku. Psalo o tom kupříkladu Právo. Sociologové a genderisti vycházeli z dat Českého statistického ústavu (ČSÚ) a Eurostatu z roku 2013. Je to bída. Měli bychom 19. červen nazvat dnem nerovnosti mužů a žen.

V roce 2013 u nás brali muži v průměru hrubou mzdu 29 tisíc korun a ženy 20 tisíc korun. Logicky uvažující občan by čekal, že rozdíly budou klesat s vyšším vzděláním a vyšší funkcí. Jenomže to je naopak. Čím vzdělanější žena a čím zaujímá lepší pozici, tím méně bere než stejně zařazený muž. Zažívá to většina takto situovaných žen. Patriarchát 2015.

Skoro o třetinu (o 30 procent) méně než pánové berou dámy ve věku 35 až 45 let. Vysoce postavení muži mají průměrnou měsíční mzdu necelých 63 tisíc korun, ženy ve stejném postavení 46 tisíc korun. A ještě jeden paradox. Nejvíc jsou bity za to, že odešly z práce na mateřskou dovolenou. Když se z ní vrátí, dostávají podstatně nižší plat než muži na stejné úrovni. Úcta k matce, k rození a výchově dětí, nulová.

V Evropské unii jsme v rovnosti odměňování podle pohlaví pátí nejhorší. Třiadvacet zemí platí muže a ženy spravedlivěji. V celé osmadvacítce rozdíly činí 16 až 17 procent, u nás stabilně, celá léta, pětinu. Žijeme v systému, který automaticky, samozřejmě ženy podhodnocuje (nebo muže nadhodnocuje).

Důvodů najdeme víc. Určitě je to tradice, zvyk zažraný pod kůži, ale taky obyčejný byznys. Když je „normální“ platit ženu za stejnou práci méně, proč jí dávat víc? Proč „vyhazovat“ peníze oknem? A ještě něco. Ženy jsou obvykle méně asertivní, neozvou se a jsou mimochodem pořád ještě zvyklé za muže pracovat. Nejběžnější je to v domácnosti.

Moje známá z malé organizace mi vyprávěla, jak to chodí u ní v práci. Šéf je slušný, nedělá však skoro nic. Nerozhoduje. Neřídí. V práci za něj dělá několik žen, on jenom podepisuje a vzdychá. Když jsem se jí ptal, proč to neřeší, řekla mi: „Mohl by přijít ještě horší ředitel.“

V důchodu ženy často živoří

A ještě jedna do očí bijící nerovnost a nespravedlnost, která s horším a nespravedlivým placením žen souvisí: dostávají v průměru skoro o 40 procent nižší penze. Takže jsou bity v produktivním věku, čím vzdělanější, tím bity více, ale pak ještě živoří v důchodu. Proč? Vychovávaly děti. Dělaly tedy to nejcennější, co mohly. To je odměna.

Podceňování (nejde jen o podhodnocování) žen se, jak dobře víme, projevuje i v politice. Ve Sněmovně ženy zaujímají jen dvacet procent míst, v Senátu devatenáct, v krajských zastupitelstvech dvacet. Nejlépe si vedou „dole“, tedy v zastupitelstvech měst a obcí, tam jich bylo zvoleno 27 procent. Ve vládě zasedají tři ženy (Marksová, Valachová, Šlechtová), premiér a prezident jsou samozřejmě tradičně pánové.

Češi ze srdce nesnášejí nařizování, kvóty, brání se třeba přidělování azylantů z Itálie, protože si je „chceme brát dobrovolně“. S kvótami žen na kandidátkách politických stran je to stejné. Nápad ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera vyvolává odpor a hněv. Lidem vadí diktát, ale zdaleka tolik jim nevadí nespravedlnost. Na tu jsme zvyklí. Přijímáme ji jako samozřejmost. (Hlavně my, muži.)

Do této české reality navrhuje ministerstvo vnitra Milana Chovance spolu s Dienstbierem novelu volebního zákona: ženy by měly zaujmout minimálně dvě pětiny míst na kandidátkách pro sněmovní a krajské volby. To samé platí pro muže. Návrh stanoví, že by obě pohlaví musela být rovnoměrně zastoupena na prvních dvou místech každé kandidátky.

Schopnost a výkon nejsou kritériem

Velký skok. V minulých volbách do Sněmovny a krajů ženy zabraly čtvrtinu míst na kandidátkách. Neplatilo, že by na prvních dvou místech musela figurovat obě pohlaví. Vnitro vymyslelo taky trest za nedodržení pravidla. Týkal by se stran, které by ve volených zastupitelstvech zasedly. Při nedodržení kvót by braly nižší roční příspěvek za mandát o 30 procent (tedy o tolik, o kolik vzdělané manažerky berou méně než muži).

Předpokládám, že návrh neprojde. Kupříkladu předseda hnutí ANO Andrej Babiš už loni v srpnu, když se o kvótách také debatovalo, pravil: „Je to nesmysl, kritériem je schopnost a výkon, ne pohlaví.“ Potíž však nalézáme v tom, že schopnost a výkon, alespoň podle sociologů, kritériem nejsou.

Kdyby kvóty prošly, mohlo by to mít dalekosáhlé následky. Přibylo by zřejmě poslankyň a zastupitelek. Ženy by bylo více vidět a slyšet, přestaly by být neviditelné a neslyšitelné. Najednou by už nešlo tak snadno brát je na hůl v práci, platit je méně za to, že se, smolařky, nenarodily jako muži.

Nenalhávejme si, že se rozdíly v platech a nerovné zastoupení ve Sněmovně nějak přirozeně, automaticky vyrovnají. Za prvé si soutěživí pánové dokážou obhájit svá lídrovská místa. Za druhé je pro firmy milé, když na platech poloviny zaměstnanců ušetří dvacet procent i víc jen tak. Za nic.

Za chybné, hanebné a českou společnost dokonale vystihující ovšem považuji fakt, že důchodkyně berou o dvě pětiny nižší penze. Tohle by se mělo změnit nejdřív. Ale nezmění; státní kasa je na tom stejně jako firma, proč by měla chtít platit více než polovině důchodců o 40 procent vyšší důchod? Vzpomeňme, že poslední zvýšení důchodů má činit 600 korun za rok...

To je totiž smutný a klíčový fakt, že jsou u nás ženy naprosto samozřejmě považovány za jakýsi nižší druh. A mužský systém na tom docela slušně vydělává.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy