Daniel Anýž Daniel Anýž | Názory
25. 10. 2019 11:25

Americký týden: Jak Kubera ve Washingtonu vyvažoval rusko-čínského Zemana

Jaroslav Kubera je svéráz, každému nesedí. Ale v té opravdu zásadní hře, zda budeme patřit k Západu, nebo se budeme do Ruska a Číny jezdit učit, jak manipulovat volby, zavírat novináře a budovat stranou řízený "státní kapitalismus", má senátní předseda jasno.
Paní nezpochybnitelná. Předseda českého Senátu Jaroslav Kubera ocenil bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou.
Paní nezpochybnitelná. Předseda českého Senátu Jaroslav Kubera ocenil bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. | Foto: ČTK/Krumphanzl Michal

Facebook je neúprosný, pro ostré názory tam nikdy není daleko. Konkrétně předseda Senátu Jaroslav Kubera je v mé "bublině" nepopulární, a tak je tam vysmívána i jeho současná návštěva USA, kde byl s několika dalšími senátory minulý týden.

Foto: Aktuálně.cz

Moji facebookoví přátelé k tomu ihned vyrobili řadu "vtipných" komentářů, například, že Kubera, známý jako vášnivý kuřák, si jel do Virginie pro "viržínka".

Jednou ze zastávek českých senátorů byla skutečně návštěva továrny Philip Morris. Nicméně tam nedostali ani krabičku, patrně to odporuje firemní politice.

Ale hlavně, pokud Miloš Zeman létá do Číny a různě omlouvá Putina včetně jeho anexe Krymu a přímé vojenské podpory separatistů na Ukrajině, buďme rádi za každou českou misi, která záměrně, zcela cíleně míří - a to především politicky a ideově - opačným směrem. Na Západ.

Starý pes a jeho kousky

Kubera se ve Washingtonu setkal se třemi senátory, demokratem Joem Manchinem a s republikány Johnem Barrosoem a Ronem Johnsonem. Všem na úvod řekl to, co jsem osobně slyšel v kanceláři senátora Johnsona, kde byli čeští novináři u jednání přítomni.

"Někteří naši politici hledí směrem k Rusku. My jsme zde jako protestní delegace, my chceme posilovat euroatlantické vztahy," řekl Kubera. Možná hranatě, jemu vlastním stylem, ale zcela jasně.

Senátor Johnson na to reagoval trochu udivenou, ale zároveň velmi výmluvnou, protože tou nejlogičtější možnou otázkou: proč by vůbec kdo měl v současném Česku mít důvod hledět do Ruska?

"U nás se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš," odpověděl Kubera. Johnson asi plně nedocenil, co tím předseda českého Senátu myslel, ale tohle vysvětlení je dobrou odpovědí i všem těm, kteří kvůli tomu, že je dráždí Kuberovy řeči o feminismu a politické korektnosti, ho rovnou odmávnou jako ztracený případ.

Cestu do Států si naplánoval, aby vytvořila alespoň nějakou protiváhu Zemanovi a jeho eskadře, kterou opravdu už novým kouskům nelze naučit. Kšeftíčky, vazbičky, ruka ruku myje. Tihle hoši to prostě už jinak neumějí. A nejlépe se s takovou výbavou dnes obchoduje právě v Rusku a Číně. Západ je pro ně nesrozumitelný, podezřelý, vlastně nepřítel.

A protože ryba smrdí od hlavy, berou si Zeman a spol. za rukojmí i republiku jako celek. Je ovšem třeba přiznat, že část společnosti prezidenta následuje: když si to myslí hlava státu, asi na tom Rusku a Číně opravdu něco bude, říkají mnozí. A dodávají: on ani ten Havel vlastně nedělal nic jiného, jen se lísal k Američanům a pro jejich pohlazení by se i zaprodal.

Nevím, jak to má Kubera s Havlem, v mnoha "kulturních tématech" by se asi neshodli. Jenže podstatnější je základní politický a ideový "mindset". Ve Washingtonu předal Kubera čestné ocenění předsedy českého Senátu pražské rodačce a bývalé americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové. Pro celkem padesát nominovaných měl Kubera jen třináct medailí, muselo se složitě vybírat. "Vy jste ovšem byla jediná nezpochybnitelná, tomu si nedovolil nikdo oponovat," říkal Kubera, když americké exministryni zahraničí ocenění předával.

A rovněž jí, stejně jako americkým senátorům, řekl jasně, proč do Spojených států dorazil. Přijel potvrdit to, co stojí v prohlášení k české zahraniční politice, které na své nedávné schůzce u Zemana na Hradě přijali čeští ústavní činitelé. "Nejvyšší ústavní činitelé zdůrazňují nutnost rozvíjení euroatlantických vazeb, a to jak na politické, tak ekonomické úrovni. Podporují zachování principů volného obchodu mezi EU a USA," zní jeden z deklarovaných principů.

Zcela samozřejmý, možná banální, chtělo by se říct. Jenže Kuberovi, jak řekl Albrightové, "trvalo půl hodiny, než jsem je přesvědčil, aby to tam napsali". A svoji aktuální cestu do Washingtonu předseda Senátu Albrightové popsal jako "protitah proti té jednostranné orientaci", myšleno proti zahraničnímu směřování současného Hradu.

VIP non grata

Albrightová, jak známo, nosí brože a dává jimi i znamení. Tentokrát měla na sobě, jak sama řekla, "svoji nejcennější brož". Českého lva, kterého dostala od Václava Havla. Na třicáté výročí sametové revoluce ovšem Albrightová do Prahy nepřijede. Nevěděla by prý ani, co by tady měla říkat.

Což samozřejmě není proto, že by neměla názor, ale nepřišlo by jí patrně vhodné, aby zvenčí foukala do žhavých uhlíků rozjitřené české atmosféry. A její pohled na Zemana je ostatně dobře znám. "Tady je VIP non grata," řekla už v roce 2015 ve Washingtonu českým novinářům.

V obou komorách amerického Kongresu v současnosti probíhá schvalování rezoluce, která "gratuluje lidu České republiky a Slovenské republiky k 30. výročí sametové revoluce".

Pro skeptické Česko je to možná patetické, ale ve skutečnosti je skvělé, že Kongresu, Američanům, stojí za to, aby si společně s Čechy těch úžasných třicet let svobody připomněli. A pokud chceme, aby obdobná rezoluce Kongres vůbec ještě mohla napadnout za deset nebo dvacet let, pomohou k tomu samozřejmě mnohem více návštěvy předsedy českého Senátu v USA než tažení jiných politiků k Východu.

Jaroslav Kubera je svéráz, ale v té opravdu zásadní hře, zda budeme patřit k Západu, nebo se budeme do Ruska a Číny jezdit učit jak manipulovat volby, zavírat novináře a budovat stranou řízený "státní kapitalismus", má jasno.

Prezident by měl vážit slova, ta, která použil včera v Českém rozhlase, nejsou hodná prezidenta, říká Kubera. Podpora od Zemana je prý polibek smrti. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy