Ivan Kytka | Názory
5. 6. 2006 0:01

Kyanid jako jehla v kupce sena

Londýn je tak rozlehlý, že i dramatické zprávy o vážných incidentech či policejních raziích jsem se naučil vnímat tak trochu jako vzdálené události z jiného světa.

Nejinak tomu bylo s informací, že Scotland Yard podnikl razii v severovýchodní části metropole, v oblasti Forest Gate. Je to oblast s převážně pákistánskými a bengálskými přistěhovalci a také místo, kde se usadili méně movití imigranti z Indie.

Dostal jsem se do této části Londýna snad jednou jedinkrát v životě, když jsem při návratu od pobřeží Severního moře opustil předčasně silnici A13 a proplétal se pak dvě hodiny ulicemi připomínající spíše města a obydlí kdesi na Středním východě než v západní Evropě.

Po páteční časně ranní policejní razii se ocitl dům číslo 46 v ulici Lansdown Road pod lešením zahaleném navíc v plastickém příkrovu. Šlo o největší protiteroristický policejní zásah od loňského července v akci bylo kolem tří set příslušníků Scotland Yardu. Podle informací britské domácí rozvědky MI5 se měla na této adrese skrývat teroristická buňka chystající kyanidový útok na londýnské metro. Stopu měl podle nedělníku Sunday Times poskytnout zpravodajské službě jeden z jejích informátorů z prostředí muslimské komunity.

Těžko soudit, zda šla policejní akce přesně podle plánu, ale příslušník speciálního komanda postřelil jednoho ze dvou podezřelých bratrů do ramene ještě dříve, než si stačil - podle slov své právní zástupkyně promnout v pyžamu na schodech oči a zjistit, co se vlastně v bytě děje. Zřejmě také proto byli na místě ještě během zásahu členové londýnské Komise pro stížnosti na policii, aby měli informace z první ruky.

Počáteční zprávy hovořily o tom, že dvojice bratrů v domku v severovýchodním Londýně připravovala chemickou pumu, jíž měl jeden z nich odpálit v metru. Inspirací prý mohl být podobný útok z tokijského metra v roce 1995, při kterém zahynulo dvanáct lidí.

Postupující vyšetřování však vrhá na původní dramatické oznámení stále hlubší pochyby. Ještě v neděli nemohly podle zdrojů blízkých vyšetřování identifikovat policisté na místě žádnou chemickou substanci naznačující, že by byli na stopě chemické pumy. Někteří experti začali zpochybňovat věrohodnost stopy, kterou poskytl kontrarozvědce informátor a kterou ředitelka MI5 považovala v první fázi za tak závažnou, že o ní informovala bez odkladu i premiéra Tonyho Blaira i ministra vnitra Johna Reida.

Byť je na jakékoliv závěry zatím samozřejmě brzy, nelze úplně vyloučit, že z páteční masivní policejní razie ve Forest Gate zůstane nakonec pouze šetření, za jakých okolností a proč postřelil muže jeden z členů protiteroristickéo komanda. Mimochodem právě v těchto dnech končí šetření smrti Brazilce Joseho Mendeze, kterého zastřelili policisté loni v červenci při zásahu v londýnské stanici metra Stockwell. Kruhy blízké vyšetřování naznačují, že tragický incident z 21. července 2005 povede nakonec k trestními stíhání ředitele Scotland Yardu Iana Blaira.

Bílý dům cenzuruje Blaira

Britští školáci měli v uplynulém týdnu prázdniny uprostřed posledního letošního semestru. Rytmus školní docházky ovlivňuje zprostředkovaně také politický život. Prázdniny mají obvykle také poslanci Dolní sněmovny, což zase umožňuje členům vlády, aby vyrazili nerušeně na zahraniční cesty.

Tony Blair se vydal do Spojených států, vystoupil s přednáškou na Univerzitě v Georgetown a jak zjistili všudy přítomní britští novináři, část jeho projevu cenzuroval Bílý dům. Jednalo se o tu pasáž, v níž zněl předseda britské vlády smířlivě vůči Íránu, navrhoval demokratičtější fungování Světové banky a Mezinárodního měnového fondu a rozhodnější akci proti globálnímu oteplování.

Zní asi překvapivě, že Bílý dům má právo veta nad slovy britského premiéra, jak však poznamenal britský tisk, jde o protokolární praxi uplatňovanou jen v případě přednášky na výše zmíněné Georgetown Univerzity. I když kdo ví. Když se uprostřed přednášky ozval v sále mobilní telefon, Tony Blair přerušil svou řeč a zavtipkoval: "Doufám, že to není Bílý dům s nějakou připomínkou k tomu, co říkám. Tihle chlápci umí být pěkně rychlí..."

Dosáhnou Angličané po 40 letech na zlato?

Horečka před fotbalovým mistrovstvím světa dosáhla o tomto víkendu v Anglii zřejmě vrcholu a postarala se o to částečně svými výkony také anglická fotbalová jedenáctka. V sobotu rozstřílela na hřišti Manchesteru United Jamajku 6:0 a čahoun Peter Crouch na hrotu útoku vsítil svůj první mezinárodní hattrick.

Angličané věří, že mají po čtyřiceti letech na to, aby znovu vyhráli mistrovství světa. Podporu národnímu týmu vyjadřují anglickými vlaječkami za okny či na střechách osobních automobilů, dodávek i nákladních vozů. Ne každý však sdílí předstartovní zápal: profesor z nejmenované anglické univerzity vzkázal všem motorizovaným fanouškům, že fangle zvyšují odpor, který klade karosérie vzduchu, a spotřeba benzínu roste nejméně o litr na sto kilometrů. Z vlastní zkušenosti dodávám, že ještě nebezpečnější je, když se uvolní praporek z vozu před vámi a přistane vám nečekaně na předním skle.

Do Německa se chystají na první zápas s Paraguají příští víkend tisíce anglických fanoušků málokteří ovšem v takovém pohodlí a s takovým servisem jako členové fotbalové jedenáctky parlamentu. Těm totiž zajistila lístky na nejlepší místa na tribuně firma McDonald´s. Sto eur za vstupenku, která se na černém trhu prodává za čtrnáctinásobek nominální ceny. Nelibost fanoušků komentují zákonodárci lakonickým odkazem na to, že distribuci lístků měla na starosti Anglická fotbalová asociace a nikoliv Dolní sněmovna.

[email protected]

 

Právě se děje

Další zprávy