V roce 1919 se dva dny před Štědrým dnem ve čtyři hodiny odpoledne vydali na Moravě do Lichtenštejnských lesů u Bílovic nad Svitavou tři muži.  Byli to: soudní oficiál Josef Tesař z Brna, redaktor Lidových novin Rudolf Těsnohlídek z Bílovic a posluchač Akademie výtvarných umění v Praze, studující u profesorů Štursy a Thieleho malbu, František Koudelka. Od původního lupu jedličky pro kamaráda je v lese, nedaleko Palackého údolí asi dvě stě kroků od cesty, odradil podivný nářek. Bez dlouhého rozmýšlení se vydali za zvuky, které jim připomínaly sténání dokonávajícího srnčí. Jenže místo zvířete našli pod štíhlým osamělým smrčím uprostřed podrostu v malé dolince maličké robátko. Leželo schouleno na rozvinuté peřince, v odkopané košilce a tenkém kabátku, pěstičky přimknuté k očím. Bylo patrno, že robátko bylo úmyslně odloženo, tak aby ho nikdo zaživa nenašel. Zavinuli je a pospíchali do dědiny. Tak popsal událost v předvečer Štědrého dne v Lidových novinách v článku Betlém našich dnů redaktor Těsnohlídek, autor Lišky Bystroušky, kterou zhudebnil Leoš Janáček.

Těsnohlídek si po této události vzpomněl na rok 1914 v Dánsku, kde o prvních válečných Vánocích světové války viděl, jak rozsvítili na náměstí před kodaňskou radnicí obrovskou jedli se stovkami žároviček. Tradici Stromů dobré vůle, u kterých stály kasičky, do kterých se vházely peníze pro postižené, se rozhodl zavést i u nás.

Dál už to znáte: První takový strom se rozsvítil na brněnském náměstí Svobody v roce 1924. Symbolicky pocházel z bílovického polesí, kde byla malá holčička nalezena. Při jeho rozsvícení zazněla československá a dánská hymna. Pod stromem byla umístěná kasička, do které přispívali jednotlivci i firmy. Za vybrané peníze byl postaven brněnský dětský domov Dagmar. Už v témže roce se po vzoru Brna rozsvítily stromy republiky v dalších moravských městech. O rok později již svítily po celé republice v četně Prahy, Bratislavy a Užhorodě. Některé ozdobené stromy byly dokonce připevněny na korby nákladních aut, která s nimi zajížděla i do zapadlých vesnic.

Zvyklost zdobení vánočních stromků je však mnohem starší: Rytina Carla Augusta Schwerdgeburtha zachycuje protestantského reformátora Martina Luthera s rodinou před rozsvíceným vánočním stromkem. A ten žil v letech 1483 až 1546. Historici ho považují za zakladatele této tradice, která se nejprve rozšířila v protestanských oblastech. U nás se poprvé rozsvítil vánoční stromek v Praze v roce 1812 a někdy v té době se stalo zvykem obdarovávat o Vánocích členy rodiny i chudé lidi. Po roce 1989 oživila tradici vánočních stromů, pod kterými se vybírá na dobročinné účely, Olga Havlová. Později se přidala společnost Člověk v tísni, přes kterou i letos můžete poslat 200 korun na poukaz pro děti v Africe, 1000 korun na obnovu Ukrajiny či 15 000 na krávu v Asii. A po sto letech existence Stromů dobré vůle ani k obdarování nepotřebujete hotové peníze, platbu můžete poslat chytrým telefonem.

Napsáno pro ČRo Plus.