Reagoval na text o pokrocích genetiky (viz Jaké geny chcete, maminko?). A narážel na americký film z roku 1997 (režie Andrew Niccol), který se odehrává ve společnosti, kde se už nerodí téměř nikdo z lásky, mimo dohled genetických inženýrů.

V dnešní realitě je to ale přesně naopak. Společnost dělá psí kusy, jen aby probůh lidi udržela ve stavu, kdy se dítě musí narodit téměř naslepo.

Legální početí po mejdanu

Žena dnes může mít dítě třeba po divokém mejdanu s mužem, na kterého si nemůže pořádně vzpomenout.

Anebo se mohou partneři rozhodnout počkat s rodičovstvím na dobu, kdy budou na dítě připraveni. Těší se na něj, žena v těhotenství nekouří, nedotkne se ani kávy, natož alkoholu, netahá nic těžkého, hodně spí, jí vyvážená jídla. To proto, aby dítě mělo šanci narodit se co nejzdravější.

Oba přístupy jsou úplně legální a rodiče si je mohou - s více či méně jasnou hlavou - sami zvolit.

Ovšem pozor. Blíží se doba, kdy vědecké poznání umožní lidem mnohem víc.

O svém dítěti laskavě nerozhodujte

Přestože je poznávání jednotlivých genů teprve v úplných začátcích, už dnes vědci znají genové varianty, které vedou ke vzniku dědičných nemocí.

Tyto poznatky se využívají při umělém oplození ve zkumavce. Takto se dnes v Česku rodí dvě až tři procenta dětí. Z lidského zárodku, vzniklého ve zkumavce, je dnes možné ještě před jeho implantací do dělohy matky odebrat buňku a tu podrobit genetickým testům. Když se ukáže, že embryo má vysokou pravděpodobnost některého onemocnění, lékaři pro implantaci vyberou jiné.

Současně je při tomto genetickém testu velice jednoduché zjistit pohlaví dítěte, takže by si rodiče mohli vybrat, jestli chtějí chlapečka nebo holčičku.

Ve Spojených státech je to možné. Zato v Česku, Británii nebo třeba Španělsku se podle zákona smí pohlaví zjistit pouze tehdy, když se v příbuzenstvu rodičů vyskytuje dědičná nemoc, jejíž přenos závisí na pohlaví dítěte.

Neboli, evropská společnost svým občanům říká: nemáte co rozhodovat o vlastním dítěti.

Dnes gen paměti, zítra...

Avšak vědci poznávají stále víc: poznají genetické předpoklady sportovních výkonů, uměleckých sklonů a zřejmě i inteligence. Právě minulý měsíc výzkumníci popsali lidský gen, který člověku ovlivňuje paměť. Kdo jej má, lépe si zapamatuje nová fakta, takže se i snadněji a rychleji učí.

Genetickým testem tedy půjde zjistit, zda má lidský zárodek takové či onaké vlastnosti. Třeba zda obsahuje zmíněný gen posilující paměť.

Zdá se také, že brzy dokážou lékaři jednorázově vyňat ženě z vaječníku spoustu vajíček a nechat je dozrát v laboratoři. Přichází tedy doba, kdy půjde umělým oplozením vytvořit najednou desítky, možná dokonce stovky embryí. A pak bude - teoreticky - možné, aby si rodiče na základě genetického testu vybrali takové embryo, které budou považovat za nejlepší.

Zákaz svobodné volby

Pro někoho to bude nezajímavé, protože počne dítě na divokém mejdanu.

Jiní rodiče nebudou chtít své děti vybírat, protože jim to nepřijde správné. Na to pochopitelně mají plné právo.

Avšak ti rodiče, kteří budou chtít, aby jejich děti měly jen to nejlepší z jejich genů, a budou k rozpoznání chtít využít genetické testy, by postupovali nezákonně.

Zákony v evropských zemích, které to zakazují, ovšem půjde v praxi obejít. Takže kdo ví, kam to nakonec opravdu povede.

Abych se vrátil na začátek. Říkáte, že Gattaca se stává realitou, milý čtenáři? No, jen v tom smyslu, že si stát skutečně osobuje právo rozhodovat o způsobu rodičovství svých občanů. Dělá to ovšem tak, že rodičům už předem zakazuje svobodnou volbu a nutí je držet se jen všeho starého a zaběhnutého.

To taky není nic moc.