Milan Fridrich | Názory
13. 1. 2006 0:01

O divném chápání náboženství

Četl jsem pozorně včerejší diskusi k mému blogu o fanatismu a musím přiznat, že mi některé názory přišly jako ze špatného filmu.

Začnu tedy odzadu, abyste pochopili, proč nemám rád lidi, kteří jsou ochotni rozumět palestinskému teroru. Tvářit se, že nemají na výběr a že lze sebevražedným útokům rozumět, je podle mě selháním rozumu.

Neřeším Palestince. Jen pokřiveně tolerantní Evropany.

Obhájce Palestinců nenapadlo podívat se na problém z hlediska faktu, jakou plní náboženství ve společnosti roli. Házeli na stůl vysvětlení, jak je něco psáno v koránu a proč je tedy postoj dané matky jasný.

Není jasný ani náhodou. Náboženství je především součást moci. Duchovní moci nad společenstvím a politické moci. Islám tady plní roli politického nástroje. Kdyby nebyl ráj a v něm ti, co padnou za boží věc, museli by si ho dnešní fanatici vymyslet a do koránu připsat. Hodí se.

Jak by jinak našli podobné bojovníky? Jak by jinak dokázali přesvědčit matky, že ztráta jejich syna nic není, protože se teď už válí v ráji. Kde ten ráj je při dnešním povědomí o hmotě, duši a řádu vesmíru sice nedokáže nikdo vysvětlit, ale když jsme schopni věřit horoskopům v ženských časopisech, proč se divit myšlence ráje?#reklama

Je jasné, že víra v Boha má své duševní, podvědomé a duchovní motivy, ale když se začne organizovat v náboženství s písmem svatým, začne se projevovat mocensky. Víru začne využívat politická moc a to jsou především konkrétní LIDÉ. Ti kdysi sepsali písmo z určité potřeby k nějakému účelu. Je to tisíciletí starý dokument, který když někdo bere jako návod k žití, chová se jako blázen.

V Písmu svatém je hodně životní a duchovní moudrosti, ale také jen popis světa starých časů. Kdyby někdejší písmáci žili dnes, asi i oni by byli v šoku, kdybychom jejich výklad a slova brali dogmaticky vážně.

Václav Bělohradský kdysi řekl, že pravdy a lži naší společnosti jsou jen pravdami a lžemi lidí v určitém čase a prostoru. Ptal se: Jak si asi představuje Boha pes? Jaké náboženské pravdy a lži by sepsaly ryby a nosorožci? Lze se skutečně tvářit, že když má někdo nějakou knihu, jíž říká Písmo svaté a zabíjí v jejím jménu, že jedná ve jménu Boha?

Kdyby před dvaceti tisíci lety existovalo písmo, asi by Písmo svaté bylo plné mamutů. Kdyby to někdo sepisoval dnes, vzal by do úvahy i svět počítačů a široký vesmír. Možná i s hvězdnými válkami.

Nikdy v životě nebudu mít pochopení pro někoho, kdo ve jménu špatného výkladu nějaké víry zabíjí. Pak lze totiž chápat i upalování čarodějnic nebo vybíjení Židů. Na to všechno si lze najít bič třeba v bibli.

Vždycky budu ve sporu náboženství a rozumu na straně rozumu, tolerance, lidskosti, umírněnosti, laickosti. Nesnižuji význam víry, jen si nemyslím, že její role v životě je fatální a nesporná.

Možná si někdo ve slepé víře myslí opak. Ta víra je ale slepá.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT

 

Právě se děje

Další zprávy