Cesta do minulosti je setkání s lidmi, kteří netuší o našem životním stylu a neuvědomují si, že se čas v jejich zemi zastavil před desetiletími.
Uvědomil jsem si to záhy po příjezdu na Kubu. Hledal jsem způsob, jak psát tyto fejetony. V hotelovém komplexu je totiž jen jeden počítač s připojením na internet za dvacet dolaru na hodinu. U monitoru se hromadí fronta lidi. Beznaděj. Musel jsem tedy najit způsob, jak to vyřešit. Recepční mi promptně poradil: Vezmete si tužku a papír a odfaxujte to, jak jinak?
Psát, přemýšlet si nad tím, mazat a jen tak listovat na webu? K čemu? Vrátil jsem se dvacet let zpátky. Do chvil, kdy jsme krasopisem čmárali slohové práce na stupidní témata a pak je profesoři masochisticky museli projet, opravit a známkovat.
Kubáncům mé psaní na papír v kavárně nepřišlo divné. Dokonce se mě ptali: píšete dopis ženě?
Těžko jim vysvětlovat, ze moderní éra se hnula natolik, ze dopisy už se píší jen mailem a papír držíme v ruce častěji na toaletě, než když musíme něco napsat. Bez počítače bychom to ani nesvedli tak rychle a čistě. To je minulost.
Pak padl večer a já seděl nad Cuba Libre s novým známým Juanem.
"Socialismus už je nanic, co? Nebylo by lepší ho uvolnit?" pronesl jsem opatrně.
"Ty vůbec nevíš, jak tady lidé před revolucí žili. Vám se může zdát tenhle život málo, ale tenkrát tady umíraly děti, protože nebyly léky, lidé neměli vzdělání. Hnus. Teď mám zdravého synka, zadarmo léky a péči i na vesnici," ohradil se.
Pomyslel jsem si něco o vymytém mozku, ale pak jsem svůj soud zjemnil. Vzpomněl jsem si na svou prababičku a pradědu z jedné větve, s jakou hrůzou v očích popisovali hopodářskou krizi ve 30. letech minulého století.
Juan a jemu podobní žijí ve výdobytcích, které znamenaly hodně pro minulé generace, ale dnes jsou dechem minulosti.#reklama
Škoda, že Juanové nemají fakta, srovnání a neuvědomí si relativitu času. Že lidi jednoho národa lze uvěznit v jejich minulém strachu a pokrokové věci se jim zdají svěží i po čtyřiceti letech, i když už jinde zevšedněly a lidé mají víc.
Že tužka a papír jsou dobré věci, ale jsou i lepší. Minulost, pokud nemine, je hrozné vězení. Vězení myšlenek.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
