Milan Fridrich | Názory
14. 9. 2006 0:01

O neobyčejnosti 14. září

"Hledáš nějaké přání? Kup tohle. Nevěřil bys, jak lidé rádi prozkoumávají, co významného se stalo v den jejich narození," ukázala kolegyně Veronika na obálky s datem a nápisem Mimořádný den.

Ačkoliv jsme civilizace převážně racionální a snažíme se všemožně vysmívat nemístným symbolům, fakt, že spolu s námi se v určitý den narodil někdo slavný, geniální, mocný nebo inspirativní, nás rozpálí víc než rytmus salsy. Cítíme hřejivou tajemnou spojitost mezi vlastním zrozením a osobnostmi, které se narodily ve stejný den.

Nic se nemění, když se to stalo jiný rok nebo století.

Stejné je to ve chvíli, když se dozvíme, že na veledůležitý den našich narozenin slaví Spojené státy Den nezávislosti nebo Sovětský svaz kdysi VŘSR. Když si přečteme, že Einstein dostal Nobelovu cenu za fyziku, Napoleon prohrál bitvu u Waterloo nebo zemřel Churchill.

Kolikrát v životě si pak vybavíme onu spojitost? Jen stokrát?

Myslím, že mnohem častěji. Data, osudy a události se nám samovolně propojují a snažíme se mezi nimi nalézt nějakou souvislost.

Je to jen jeden ze způsobů, jak přemýšlíme o životě, vypořádáváme se s prchajícím časem, výraz zoufalství, že nedokážeme chápat smysl vesmíru, rozumět koloběhu života a smrti, rození a zániku.

A tak vám, narozeným 14. září, připomínám:
14. září 1929 se narodila herečka Grace Kellyová, monacká kněžna.
14. září 1938 vzlétla největší vzducholoď na světě Zeppelin II.
14. září 1960 byl založen OPEC.
14. září 1881 se narodil zakladatel firmy Bugatti Ettore Bugatti.
14. září 1901 byl zvolen legendární Theodore Roosevelt americkým prezidentem.
A nakonec: 14. září 1937 zemřel československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
14. září je dnes a my, co to víme, žijeme.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT.

 

Právě se děje

Další zprávy