"Češi mají na evropské poměry silnou komunistickou stranu a Slováci zase nacionalistickou stranu. Obojí je bizarní věc a dokazuje, jak rozdílné historické dědictví si neseme a proč si můžeme nerozumět," odpověděl jsem tehdy udivenému pragmatickému Angličanovi.
Ta událost se stala před asi šesti lety. Pak přišla jiná doba.
Slovenští nacionalisté se možná v důsledku euforie v době začleňování země do EU nedostali do parlamentu. Slovensko začalo vypadat jako dospělejší země než Česká republika. Bylo co závidět. Ján Slota se ale nevzdal, nemá nic jiného na práci, a vrací se s fenomenálními dvanácti procenty.
Obraz Slovenska se změnil. Jakoby se vrátily staré frustrace.
Nemá smysl se ptát, jak může uspět ve volbách člověk, který vyhlašuje fyzický boj prostitutkám a vyhrožuje jim nářezem, plive na homosexuály, Maďary a Evropu vůbec, nahání ženy zpátky k plotně. Není potřeba mudrovat, jak je možné, že muže, který chtěl posílat tanky na Budapešť, někdo bere vážně. Má bohužel sympatie.
Je potřeba se ptát, zda existuje síla, která by takového extremistu vyhnala z myslí. Znemožnila by zvolení člověka bez tolerance a úcty k jiné bytosti. Znemožnila by volit arogantní, xenofobní typy, jako je Slota.
Když mluvíte s lidmi, kteří rozumějí evropské integraci, řeknou vám, že jejím největším přínosem byl útlum politického extremismu. Lidé ztratili potřebu věřit šíleným manipulátorům, kteří klidně mluvili o vyhánění různých etnik, byli rasisty, nacionalisty, populisty a občas násilnými bandity.
Spolu s rostoucím vzděláním přestali důvěřovat i extrémně levicovým ekonomickým slibům.
Všichni čekali, že k témuž dojde v postkomunistických zemích. Hlavně ve střední Evropě. Děje se ale spíš opak.
Nacionalisté získávají body v Polsku, nyní se vrátili na Slovensku, na české politické scéně nadále bodují komunisté, kteří mají silnou voličskou základnu v nostalgicích po totalitního režimu a rovnostářství.
Lidé mají pro jejich zvolení různé důvody. Většinou jsou zhnusení z neúspěchu, nezaměstnanosti.
Je ale smutné, že je mají. Že absolutizují svůj vztek a rádi by trestali jiné.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
