Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně se nám oklikou vrátila. Když jsme ji pro malý zájem v létě tohoto roku vyřadili z Top 100 českých NEJ, protože získala nejméně vašich hlasů, nominovali jste ji opět - alespoň za Olomoucký kraj. Tentokrát vyhrála takříkajíc na celé čáře.
A kdo se umístil na dalších čtyřech místech? Vítězů bude více. Druhé místo obsadila tradiční pochutina - olomoucké tvarůžky. O třetí místo se dělí Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci a významný vědec Otto Wichterle, jen o příčku níže se umístila hora Praděd a secesní stavby v Prostějově. Páté místo patří hradu Helfštýn.
Rodáci z Prostějova (Edmund Husserl) a Přerova (Jan Blahoslav) získali naopak hlasů nejméně. Ještě méně se jich dostalo markýzi la Fayettovi. Markýz, vlastním jménem Gilbert du Motier (1757-1834), v Česku známý též jako generál Lafayette, byl francouzským aristokratem, který se zúčastnil americké války za nezávislost a počátečních fází francouzské revoluce. Je francouzským a americkým hrdinou, v Olomouci byl vězněn v letech 1794 až 1797, má zde pamětní desku. Z českých NEJ však vypadává, svými hlasy jste jej nepodpořili.
Místo něj jsme do výběru zařadili v tzv. "druhé šanci" unikátní střešní zahradu zámku v Lipníku nad Bečvou, protože jste o ní však nehlasovali, nechali jsme ji symbolicky na posledním místě.
Olomoucko tak mezi svých dvacet nej nominovalo osm pamětihodností, čtyři rodáky, čtyři přírodní zajímavosti, jednu technickou zajímavost a dvě tradiční kulturní speciality.
Elektrárna Dlouhé Stráně
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně je vybudována v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky na severu Moravy. Velká část jejích objektů je umístěna do podzemí, ty pak, které jsou na povrchu, jsou ohleduplně začleněny do okolní přírody.
Elektrárna byla budována od roku 1978 a do provozu byla uvedena v roce 1996. Svůj věhlas si získala zajímavým splynutím s okolím - vrchol v masivu Mravenečníku byl zarovnán a v něm postupně vyhloubena horní nádrž elektrárny. Vytváří tak dojem, že je vrchol seříznutý a zvláště z ptačí perspektivy je na tuto zajímavou technickou stavbu krásný pohled.
20 olomouckých NEJ
- 1. místo
Elektrárna Dlouhé Stráně
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách. Budována od roku 1978, do provozu uvedena až v roce 1996. Mnohé její objekty jsou ukryty pod zemí, samotná zatopená plocha je pak ohleduplně začleněna do okolní přírody.
- 2. místo
Olomoucké tvarůžky
Olomoucké tvarůžky, vyrábí se jen v ČR a pro svou jedinečnou chuť jsou vyhledávanou pochoutkou i mezi turisty.
- 3. místo
Otto Wichterle, rodák z Prostějova
Otto Wichterle (1913-1998), rodák z Prostějova, významný vědec, vynálezce kontaktních čoček (1961).
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, velkolepý monument z let 1716-1754. Tzv. morový sloup. Jeho autoři byli olomouckými občany, stavba sloupu byla tedy chápána jako výraz lokálního patriotismu. Zařazen na seznamu UNESCO.
- 4. místo
Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku
Praděd, 1491 m n. m., nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a českého Slezska vůbec a pátá nejvyšší hora České republiky. Drsné podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na vrcholu stojí 162 m vysoký televizní vysílač, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.
Prostějov, unikátní soubor secesních staveb
Prostějov, unikátní soubor secesních staveb, kromě známého skvostu od Jana Kotěry (Národní dům) také radnice či dvě vily od architekta Emila Králíka stavěné pro bratry Kovaříkovy.
- 5. místo
Hrad Helfštýn
Hrad Helfštýn, rozsáhlá zřícenina středověkého hradu s hradbami a baštami, údajně jeden z největších hradů v Evropě.
- 6. místo
Hranická propast
Hranická propast, nejhlubší propast ve střední Evropě v nevelkém krasovém území Hranický kras. Na dně je "bezedné" jezírko, dosud změřená hloubka dosahuje 329,5 m, sestoupit až na dno se dosud nikomu nepodařilo.
Hrad Bouzov
Hrad Bouzov, romantický hrad, na přelomu 19. a 20. století upraven pro velmistra řádu německých rytířů.
Ruční papírna Velké Losiny
Ruční papírna Velké Losiny, unikát v rámci Evropy. Založena na panství moravského rodu pánů ze Žerotína na sklonku 16. století, patří tak mezi nejstarší ruční papírny v Evropě. Národní kulturní památka.
- 7. místo
Haná
Haná, území na střední a severní Moravě v nížinách okolo řeky Moravy, významná zemědělská oblast. Hanácké nářečí, hanácký kroj (ručně vyšívaný, snoubí v sobě malebnost s bohatstvím a patří k nejhonosnějším na Moravě).
Velké a malé mechové jezírko u osady Rejvíz
Velké a Malé mechové jezírko u osady Rejvíz v největším rašeliništi Moravy a Slezska - v národní přírodní rezervaci Rejvíz (350 ha). Roste tu typická rašeliništní vegetace.
Soubor šesti barokních kašen v Olomouci
Olomouc, unikátní soubor šesti barokních kašen, výjimečný v celé střední Evropě.
- 8. místo
Svatý Kopeček u Olomouce
Svatý Kopeček u Olomouce, poutní místo s barokním chrámem Navštívení Panny Marie.
Eduard Konrad Zirm
Eduard Konrad Zirm (1863-1944), vídeňský rodák, primář očního oddělení fakultní nemocnice v Olomouci, provedl 7. prosince 1905 v Olomouci první úspěšnou transplantaci oční rohovky na světě.
Arcidiecézní muzeum Olomouc
Arcidiecézní muzeum Olomouc, zahrnuje tisíciletý historický a kulturní vývoj Moravy. Sídlí v někdejším Přemyslovském hradu a objektech kapitulního děkanství. Areál této národní kulturní památky je svým významem srovnatelný v rámci českých zemí pouze s Pražským hradem.
Javoříčské jeskyně
Javoříčské jeskyně, jeskynní soustava s rozlehlými dómy a bohatou krápníkovou výzdobou, která vyniká nejen pestrostí tvarů, ale také obrovskými rozměry. Jeskyně byla objevena v roce 1938, délka chodeb je přibližně 5 kilometrů.
- 9. místo
Jan Blahoslav, rodák z Přerova
Jan Blahoslav (1523-1571), rodák z Přerova, spisovatel a biskup Jednoty bratrské, jeho dílo lze považovat za předchůdce díla J. A. Komenského. Svým dílem Gramatika česká umožnil, nebo se alespoň velkou měrou zasloužil, o vydání Bible kralické.
Edmund Husserl, rodák z Prostějova
Edmund Husserl (1859-1938), rodák z Prostějova, německý filozof a zakladatel moderní fenomenologie.
- 10. místo (tzv. Druhá šance)
Střešní zahrada na zámku v Lipníku nad Bečvou
Unikátní střešní zahrada v zámeckém parku, postavená jako první v zemích severně od Alp. V roce 2006 zrekonstruovaná a zvoucí turisty k příjemnému posezení.