Smlouva o prodloužení pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen byla v pátek v Čáslavi (domovská základna těchto strojů) slavnostně stvrzena, ale jinak není mnoho důvodů k jásotu. Otazníků spíše přibývá. Z původně avizovaného a hojně propagovaného úspěchu, že nový kontrakt má být o jednu třetinu levnější než ten starý dvacetimiliardový, je cár papíru. Nový kontrakt na již deset let staré letouny je dokonce o dvě miliardy dražší než na ty nové.
A dopadlo to mimochodem přesně tak, jak už před několika lety na svém blogu předpovídal bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý: "Nová smlouva na prodloužení pronájmu gripenů bude opět odkládána až do krajní meze, takže pak ´pod tlakem času´ kývneme na řešení, které bude drahé." Na nečekaně ostrou kritiku úředníků ministerstva obrany generál mimochodem nedávno narazil, když znovu polemizoval o tom, že již v podstatě domluvený kontrakt na prodloužení pronájmu gripenů mohl být o několik miliard levnější.
Z oficiálního stanoviska ministerstva obrany vyplývá, že nemohl a že prý bylo při vyjednávání dosaženo maximálně možného cenového optima. Čeho všeho mohlo být při vyjednávání se Švédy dosaženo, mohla ovšem ukázat jen soutěž mezi výrobci stíhaček. A ta s jejich cenou i podmínkami kontraktu dokáže dělat pravé divy. Zbrojní experti zmiňují až třicetiprocentní rozdíly mezi nabízenou a vysoutěženou cenou. Jenomže soutěž na stíhačky se v Česku (již podruhé) nekonala. Z té první odstoupili na protest kvůli její neprůhlednosti a podezření z korupce Američané i Francouzi. Takže zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAE Systems.
O možnost druhé soutěže se ministerstvo obrany ani nepokusilo. Argumenty o jakémsi předběžném marketingovém průzkumu, z nichž měly vyjít nejlépe gripeny, jsou předním českým průmyslníkům nanejvýše k smíchu. Rovněž oni připomínají, že skutečnou cenu dodané výzbroje ukáže jen soutěž.
Gripeny byly podle nich kromě toho už zaplaceny v první fázi pronájmu. Pronájmu, o němž vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tento týden prohlásila, že "skutek korupce se stal", chybí ovšem důkazy k obžalobě, které by obstály u soudu. A stejně tak britská protikorupční služba (BAE) nikdy neodvolala závěry svého šetření, že v Česku byly při dojednávání prvního prodeje a posléze pronájmu gripenů vyplaceny desítky milionů na provizích. Výmluvný je i fakt, že britský premiér dal BAE šanci se ze zmíněného korupčního skandálu "vyplatit" vysokou pokutou.
Česko tedy Švédsku zaplatí celkem přes čtyřicet miliard korun, aby si mohlo čtrnáctku gripenů jen pronajímat. Tahle částka se už hodně přibližuje té, za níž si lze koupit zbrusu nové letouny. A neobstojí příliš podle Jiřího Šedivého argument, že české gripeny se podle nové smlouvy stanou konečně plně kompatibilními s letectvy vyspělých zemí NATO, protože budou "konečně" vybaveny vyspělými komunikačními a naváděcími systémy.
Nelze si tedy nepoložit otázku, proč tak nebylo učiněno už při prvním kontraktu? Dvacet miliard je dost na to, aby toho byly gripeny již dávno schopny. Ke dvaceti miliardám tedy zaplatíme dalších dvaadvacet, aby se jen pronajímané stíhačky plně vyrovnaly například britským či německým strojům. Švédské stroje budou navíc podle smlouvy umět nově bombardovat, čímž se nepochybně zvýší jejich bojová hodnota.
Provoz bitevníků L-159, určených k témuž účelu, pak možná ztratí definitivně smysl. Pokud tedy ministerstvo obrany neplánuje jejich přeměnu ve vyspělé cvičné letouny. Projekt L-159 nebyl mimochodem nikdy kvůli nedostatku financí dokončen, takže letectvo využívá původně velmi perspektivní bitevníky jen s omezeními. Zato na investicích do gripenů se nikdy nešetřilo. A jak dodávají přední čeští experti, doslova se plýtvalo. Snad někdy vyjde najevo, proč a kam všude. Gripeny jsme tak prý nejspíše zaplatili dvakrát. Spekulace leteckých průmyslníků nebude dost možná daleko od pravdy.
