Ruské jednotky v záporožském směru budují rozsáhlou síť podzemních tunelů. Pohybují se v nich nepozorovaně, zásobují velitelská stanoviště a řídí dronové útoky z podzemí, mimo dosah ukrajinských zbraní.
Zatímco se vzdušné síly připravují na přílet prvního z dvojice brazilských transportních letounů za celkových 14 miliard, najevo vychází další detaily, jak se nákup bez soutěže vyvíjel. Deník Aktuálně.cz zjistil, že Praha měla k dispozici i mnohem levnější nabídku od evropské konkurence. Nevyužila ji a bez znaleckého posudku, který by finální cenu zhodnotil, nakoupila jihoamerické stroje.
VÚ 6192. To je název skryté základny, kterou Československá lidová armáda budovala v severní části Drahanské vrchoviny od poloviny minulého století. V nízkých stavbách rozesetých podél lesních cest za dvojitým plotem se tu desítky roků skladovala munice do těžkých zbraní. A i když je tahle historie už dávno pryč, teď se granáty do přírody u Skřípova vrátí. Areál koupil miliardář Michal Strnad.
Za kulisami návštěvy finského prezidenta Alexandera Stubba v Praze se rozjela byznysová hra o desítky miliard korun. Dosud vyčkávající Seveřané se hlasitě přihlásili o zásadní zakázku české armády. Aby ve strategickém obchodu snížili šance miliardáře Michala Strnada a jeho firem, domluvili Finové spolupráci hned s několika českými podniky. Ministr Jaromír Zůna se i proto sešel se Stubbem.
Ve vyhrocenou debatu se v úterý proměnilo sněmovní jednání o sociálních sítích české armády. Hlavním a jediným bodem diskuse se velmi rychle stal „zakázaný“ podcast generálního štábu s Petrem Pavlem. A byť ministerstvo obrany chtělo věc tutlat a neřešit, náčelník generálního štábu hodil do téhle strategie vidle. Detailně poslancům popsal, proč údajně resort zastavil rozhovor s prezidentem.
Jedním z hlavních motivů, proč premiér Andrej Babiš chce, aby nová nemocnice v pražských Letňanech byla vojenská, je patrně nadbíhání Severoatlantické alianci. Praha má totiž dlouhodobě problém s výdaji na obranu a tato miliardová investice by je mohla navýšit. Jenže spojenci po Česku žádný nový armádní špitál nežádají. Samo vojsko navíc dlouhodobě řeší, co s prázdným zařízením v Orlických horách.
Veřejný spor, ve kterém uvízlo vedení ministerstva obrany a generální štáb, bude mít dohru. Prezentaci armády na sociálních sítích a okolnosti toho, proč vojáci nemohli odvysílat podcast s Petrem Pavlem, jak si naplánovali, chtějí řešit poslanci výboru pro obranu. Ve sněmovně se tak chystá střetnutí ministra Jaromíra Zůny s končícím náčelníkem Karlem Řehkou.
Jak už deník Aktuálně.cz informoval, Ján Gurník, nový český vrchní zbrojíř, v 80. letech coby člen KSČ usiloval o odborné studium v Sovětském svazu. Otazníky vzbuzuje i jeho nynější nástup na ministerstvo obrany. Nemá potřebnou bezpečnostní prověrku a navíc nebyl jediným, kdo uspěl v tendru na vrchního ředitele. I přesto si Jaromír Zůna do jedné z nejvyšších resortních pozic vybral právě jeho.
Ministerstvo obrany letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 350 milionů korun včetně DPH, sdělil mluvčí ministerstva Petr Pešek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v pátek při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit tři tisíce dronů.
Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností. Na alianční konferenci CASE26 to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.
Po tlaku od samotné vládní koalice, kterému musel Jaromír Zůna (za SPD) překvapivě čelit hned po svém nástupu na ministerstvo obrany, se před vysloužilým generálem objevilo další úskalí. Postavily se proti němu jak opoziční strany, tak Hrad. Důvodem, proč se nyní stále hlasitěji mluví o Zůnově konci, je video s Petrem Pavlem, k jehož odvysílání nezískal generální štáb od resortu obrany povolení.
Poté, co ministr zahraničí v úterý večer na svých sítích zveřejnil podcast s Petrem Pavlem, který předtím obrana nedovolila armádě odvysílat, přestal mlčet generální štáb. Jeho mluvčí deníku Aktuálně.cz řekl, že ozbrojené síly nebyly informovány o tom, kde jejich video skončí. A že vojsko pod vedením Karla Řehky už nechce být s věcí jakkoliv spojováno.
Situace kolem natočeného rozhovoru s Petrem Pavlem, který ministerstvo obrany vedené SPD a jejím nominantem Jaromírem Zůnou nedovolilo armádě odvysílat, graduje. Prezidentův mluvčí Vít Kolář mluví o cenzuře. Vyplývá to z vyjádření, které v pondělí poskytl deníku Aktuálně.cz. Ten už dříve upozornil na to, že za nepovolením interview zveřejnit je nejspíš současný spor mezi vládou a Hradem.
Stačilo pár dnů ve funkci a hned si popudil řadu voličů SPD i její politiky, když mluvil o své cestě na Ukrajinu nebo nákupu letounů F-35. Po několika týdnech, když představoval dříve naplánovaný astronomický růst obranného rozpočtu pro příští roky, zase naštval premiéra Andreje Babiše. A byť se od té doby Jaromír Zůna snaží mluvit a neříct přitom nic, jeho ministerská pozice je stále slabší.
Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu.
Zbrojní skupině CSG miliardáře Michala Strnada to skřípe. A teď nejde jen o škrty v českém obranném rozpočtu, které dopadají i na zakázky Strnadových firem. Daleko větší vrásky jeho byznysu už několik týdnů dělá chování investorů, kteří ztrácí o akcie CSG zájem. Citelně se tak snižuje nejen Strnadův majetek, ale i hodnota holdingu. Svůj podíl na tom může mít i zatajování citlivých informací.
Ukrajina zabila až 150 ruských vojáků pomocí informací, které jí poskytl voják z Novosibirsku. Posílal znepřátelené zemi souřadnice o své vlastní jednotce. Prozradil to v rozhovoru s ukrajinským youtuberem Dimitrijem „Apostolem“ Karpenkovem.
Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.
Armádní cvičiště v Severní Koreji zažilo scénu hodnou slavného Tankového praporu. Místo hrdinů Škvoreckého románu však byla hlavní „herečkou“ Kim Ču-e, dcera vůdce KLDR Kim Čong-una. Vojenské cvičení se tak proměnilo v rodinnou show pro fotografy.
Situace s nedostatkem nafty a benzinu ve Slovinsku je vážná, krize se zásobováním paliv u čerpacích stanic Petrol pokračuje. Tato síť je přitom v zemi dominantní, zejména na dálničních tazích nemají motoristé moc na výběr.
