Co kdyby Spojené státy napadly Kanadu? Ještě před několika lety by taková otázka působila absurdně, dnes ji však Ottawa bere zcela vážně. Podle expertů je pravděpodobnost takového scénáře stále velmi nízká. Kanada přesto zásadně přehodnocuje svou bezpečnostní strategii a připravila i krizový plán pro případ ozbrojeného útoku. Ten počítá s rychlým americkým vpádem i následným partyzánským bojem.
Je to pár týdnů, co se státní podnik LOM Praha patřící ministerstvu obrany pochlubil modernizací za více než sto milionů korun. Pro výcvik pilotů si pořizuje nový dopravní letoun L-410NG. Když ale redakce deníku Aktuálně.cz začala pátrat po detailech obchodu, jejž musí státní podnik z naprosté většiny financovat bankovním úvěrem, přišlo mlčení. Kupní smlouva je navíc na řadě míst začerněná.
Po celém Německu demonstrovalo více než 45 000 školáků proti možnému znovuzavedení povinné vojenské služby. Nechceme být k ničemu nuceni a nechceme jít do války, uvedli organizátoři z iniciativy „Školní stávka proti vojenské službě“.
Austrálie a Spojené státy potvrdily neobvyklý incident, který může mít vážné důsledky. Zásilka součástek americké stíhačky páté generace F-35 měla letos zamířit z Austrálie k opravě do USA, během přepravy však byla nečekaně odkloněna do Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Číny. Součástky tak údajně získal Peking. Panují i obavy, že jejich rozbor by mohl pomoci oslabit efektivitu stroje.
Ministerstvo obrany pod vedením SPD si přichystalo jeden nečekaný a poměrně citlivý návrat. Už během pár dnů získá významnou pozici v resortu bývalý šéf Vojenské policie a taky známý Jaromíra Zůny. Jde přitom o muže, kvůli němuž Petr Pavel před několika roky málem odešel z čela generálního štábu.
Ozbrojení vojáci se připravovali do akce a vojenská letadla už byla ve vzduchu. Americká armáda se letos na jaře chystala zasáhnout proti čínské lodi, která měla podle zpravodajských informací převážet materiál pro výrobu jaderných zbraní. Krátce před zahájením operace se však ukázalo, že šlo o falešný poplach způsobený chybou umělé inteligence.
Ministr Jaromír Zůna prošel nedávno těžkým prozřením, hlásí jeho spolupracovníci. Do poslední chvíle totiž doufal, že ředitele svého kabinetu přemluví, aby jej neopouštěl. Jak ale deník Aktuálně.cz informoval v létě, Karel Kortánek byl dlouhodobě rozhodnutý, že z ministerstva obrany odejde. Už tak vyprázdněný resort přišel 11. září o člověka, který byl se Zůnou od úplného začátku.
Vláda Andreje Babiše vymyslela vskutku originální řešení. Aby armáda mohla obsluhovat leteckou záchranku v Plzeňském a Karlovarském kraji po roce 2028, nasadí staré vrtulníky EC-135, jichž se bude zbavovat policie. Jak už deník Aktuálně.cz informoval, kvůli narychlo změněné koncepci totiž ozbrojené síly nedokážou včas své stávající stroje zmodernizovat nebo pořídit nové. Obrana na to peníze nemá.
Střídají se po směnách a nepřetržitě střeží ulice své obce. Obyvatelé ruského Bašmakova v Penzenské oblasti organizují sousedské hlídky, které mají zabránit násilným únosům mužů na ukrajinskou frontu. Do neobvyklé iniciativy proti praktikám vojenských verbířů se zapojilo už přibližně 250 obyvatel.
Pytle na mrtvé, figuríny představující padlé vojáky, kněz pronášející poslední modlitby či zátěžové testy chladicích zařízení. I tak vypadá příprava Švédska na případný válečný konflikt. Země, která byla po více než dvě století neutrální, se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě vrací k plánování scénářů, které ještě před pár lety působily téměř nepředstavitelně.
Jen dva měsíce poté, co koncern Czechoslovak Group (CSG) v Paříži pokřtil čtyřkolovou verzi obrněnce Tadeas, musí řešit jeho nehodu. Mnohatunové vozidlo, ve kterém sedělo pět lidí, se poslední prázdninovou sobotu během předváděcí jízdy převrátilo. Jak nyní zjistil deník Aktuálně.cz, policie začala věc prověřovat pro podezření z trestného činu. Několik lidí museli záchranáři ošetřit.
Polsko na svém území nechce rozmístit americké jaderné hlavice. Ve čtvrtek to řekl náměstek polského ministra obrany Pavel Zalewski na dotaz, zda by plánovaná další americká vojenská přítomnost v Polsku mohla zahrnovat jaderné zbraně.
Do vzduchu se vrátily vrtulníky Viper a Venom na základně v Náměšti nad Oslavou. ČTK to sdělil mluvčí armády Vladimír Holas. Už v pondělí armáda oznámila obnovení provozu českých vrtulníků platformy H-1, které působí v Polsku. Stroje se do provozu vrátily po červencovém pádu armádního vrtulníku Venom na náměšťské základně. Vojáci tehdy pozastavili provoz všech svých helikoptér platformy H-1.
Jedním z kroků, jak chce současná vláda Andreje Babiše posílit obranné výdaje, jsou investice do letišť. To karlovarské tak bude převedeno pod ministerstvo obrany, které ze svého rozpočtu zajistí jeho provoz i rozsáhlou modernizaci. Splní se tak dlouholeté přání regionálních politiků z Babišova hnutí. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz z neveřejných dokumentů, sami vojáci letiště odmítají.
Ani po dvou a půl letech není zřejmé, proč se ministerstvo obrany vedené tehdy Janou Černochovou (ODS) k tomuto nákupu rozhodlo. Bez otevřeného výběrového řízení si přes českého prostředníka chtělo pořídit malé drony pro pyrotechniky za 36 milionů. Doteď však nemá techniku ani peníze. Zda desítky milionů resort získá zpátky, není zřejmé.
Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to v pondělí řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
Při návratu armádního vrtulníku z výcviku na Třebíčsku zemřela vojačka, další čtyři příslušníci se při nehodě zranili, informovali na tiskové konferenci zástupci armády. Generální štáb z bezpečnostních důvodů všechny helikoptéry tohoto typu vyřadil z provozu, dokud nebude incident důkladně prošetřen.
„Pokud nebudu mít jinačí možnost, budu o tom uvažovat,“ zamýšlí se František Kaluža, čerstvý maturant, nad otázkou, jestli po téhle zkušenosti zamíří do armády. Je jedním ze stovek středoškoláků, kteří letos v červenci strávili čtyři těžké týdny v uniformě na dobrovolném vojenském cvičení. Ozbrojené síly se tak už třetí rok v řadě zkouší dostat mezi mladé a najít mezi nimi budoucí profesionály.
Dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028. Ve čtvrtek to řekl ministr obrany Jaromír Zůna. Spojené státy dodají do Česka šest bojových vrtulníků AH-1Z Viper a dva přepravní vrtulníky UH-1Y Venom jako kompenzaci za pomoc Ukrajině. USA také uhradí většinu nákladů na modernizaci vrtulníků.
I v pátek zůstávalo všech zbylých jedenáct vrtulníků systému H-1 na zemi. Po tragédii víceúčelového stroje Venom, v jehož troskách zahynula mladá vojákyně, generální štáb jejich provoz zakázal. To se nezmění do doby, než skončí vyšetřování zřícení vrtulníku u Náměšti. České vrtulníkové letectvo je tak nyní odkázáno pouze na starší stroje. Chybějící Venom je pro armádu velkou komplikací.
Kromě špičkově vycvičené mladé vojačky přišla armáda ve čtvrtek také o jeden z osmi svých nejmodernějších víceúčelových vrtulníků. Přitom je to jen pár týdnů, co se stroj vrátil ze zahraniční mise u běloruských hranic. Vyšetřovatelé teď zjišťují, co přesně předcházelo zřícení helikoptéry UH-1Y z výšky padesáti metrů. Pravděpodobně šlo o nebezpečnou situaci nazývanou LTE.
