Poté, co ministr zahraničí v úterý večer na svých sítích zveřejnil podcast s Petrem Pavlem, který předtím obrana nedovolila armádě odvysílat, přestal mlčet generální štáb. Jeho mluvčí deníku Aktuálně.cz řekl, že ozbrojené síly nebyly informovány o tom, kde jejich video skončí. A že vojsko pod vedením Karla Řehky už nechce být s věcí jakkoliv spojováno.
Situace kolem natočeného rozhovoru s Petrem Pavlem, který ministerstvo obrany vedené SPD a jejím nominantem Jaromírem Zůnou nedovolilo armádě odvysílat, graduje. Prezidentův mluvčí Vít Kolář mluví o cenzuře. Vyplývá to z vyjádření, které v pondělí poskytl deníku Aktuálně.cz. Ten už dříve upozornil na to, že za nepovolením interview zveřejnit je nejspíš současný spor mezi vládou a Hradem.
Stačilo pár dnů ve funkci a hned si popudil řadu voličů SPD i její politiky, když mluvil o své cestě na Ukrajinu nebo nákupu letounů F-35. Po několika týdnech, když představoval dříve naplánovaný astronomický růst obranného rozpočtu pro příští roky, zase naštval premiéra Andreje Babiše. A byť se od té doby Jaromír Zůna snaží mluvit a neříct přitom nic, jeho ministerská pozice je stále slabší.
Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu.
Zbrojní skupině CSG miliardáře Michala Strnada to skřípe. A teď nejde jen o škrty v českém obranném rozpočtu, které dopadají i na zakázky Strnadových firem. Daleko větší vrásky jeho byznysu už několik týdnů dělá chování investorů, kteří ztrácí o akcie CSG zájem. Citelně se tak snižuje nejen Strnadův majetek, ale i hodnota holdingu. Svůj podíl na tom může mít i zatajování citlivých informací.
Ukrajina zabila až 150 ruských vojáků pomocí informací, které jí poskytl voják z Novosibirsku. Posílal znepřátelené zemi souřadnice o své vlastní jednotce. Prozradil to v rozhovoru s ukrajinským youtuberem Dimitrijem „Apostolem“ Karpenkovem.
Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.
Armádní cvičiště v Severní Koreji zažilo scénu hodnou slavného Tankového praporu. Místo hrdinů Škvoreckého románu však byla hlavní „herečkou“ Kim Ču-e, dcera vůdce KLDR Kim Čong-una. Vojenské cvičení se tak proměnilo v rodinnou show pro fotografy.
Situace s nedostatkem nafty a benzinu ve Slovinsku je vážná, krize se zásobováním paliv u čerpacích stanic Petrol pokračuje. Tato síť je přitom v zemi dominantní, zejména na dálničních tazích nemají motoristé moc na výběr.
Reprezentační ples české armády se ani letos neobešel bez milionové finanční podpory od zbrojních firem, jimž resort dává milionové zakázky. Kromě toho ale vrcholná společenská akce na Pražském hradě zaujala i oblečením, které zvolil ministr obrany Jaromír Zůna. Ten totiž na bál vyrazil ve slavnostní vojenské uniformě, kterou ten večer na sobě měli jen aktivní armádní důstojníci a generálové.
Po nekonečných debatách o tom, kam upíchnout Filipa Turka, řeší vláda Andreje Babiše další problematickou personálii Motoristů. Tentokrát jde o ministerstvo obrany. Náměstkem Jaromíra Zůny se má stát blízký kolega Petra Macinky z jižní Moravy. Jenže i čtvrt roku po jmenování kabinetu zůstává jeho křeslo na obraně stále prázdné. Lubor Novák totiž tvrdí, že je pracovně vytížený. Navíc nemá prověrku.
Po dlouhém lavírování, kdy se ministerstvo obrany ani Moravskoslezský kraj nechtěly vyjadřovat k tomu, jaký osud čeká armádní logistické centrum za 2,5 miliardy na letišti Mošnov, je jasno. Ministr Jaromír Zůna a ostravský hejtman Josef Bělica se definitivně dohodli, že odstupují od memoranda z července 2022. Na základě toho měla vzniknout základna, kde by našly práci až tři stovky lidí.
Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ve čtvrtek oznámila výměnu celého vrchního vojenského velení země. Informovala o tom dnes agentura AFP. Učinila tak den po odvolání ministra obrany.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.
Po celé roky čínská armáda nechávala přelétat své vojenské letouny prakticky denně v blízkosti Tchaj-wanu. Na konci února s tím ale na téměř dva týdny prakticky přestala a analytici netuší proč, napsal zpravodajský server The New York Times (NYT).
Byť je globální bezpečnostní realita stále kritičtější a státy pro svou obranu potřebují víc zpravodajských informací než kdy dřív, Babišova vláda nastolila jiný trend. V návrhu letošního obranného rozpočtu snížila balík peněz pro Vojenské zpravodajství o miliardu korun. „Jaký je důvod?“ diví se bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Resort se k citlivému škrtu nechce obšírně vyjadřovat.
Střelecký nácvik 4. brigády rychlého nasazení poznamenala tragédie. V Doupovských horách, kde mají české ozbrojené síly rozsáhlý výcvikový prostor Hradiště, zahynul jeden z příslušníků žatecké posádky. Vojenská policie naznačuje, že voják si smrt způsobil sám.
Masová záležitost to zatím není, nicméně některé automobilky pomalu pronikají do vojenské výroby. Renault bude v Le Mans dělat drony, i když bez bojové výbavy, teď se k němu přidává Volkswagen. Ten vojenskou technikou zaměstná jednu ze svých nevytížených továren.
Návrh rozpočtu, se kterým pro letošek pracuje ministerstvo obrany, je o 21 miliard korun nižší, než se plánovalo ještě na konci roku 2025. Ministr Jaromír Zůna a jeho úředníci tak mimo jiné omezili řadu modernizačních kontraktů. Několik miliard škrtli i v zakázkách důležitých pro firmy miliardáře Michala Strnada. Právě s ním má premiér Andrej Babiš dlouhodobě velmi vyhrocené vztahy.
