Petr Fischer Petr Fischer | Názory
9. 1. 2020 6:30

Přejedené společnosti stačí jen ústa a řiť, hokej už jí nejde

Nebývá zvykem, aby se sportovní trenér po neúspěchu svého týmu pouštěl do sociologického rozboru společnosti. Buďme rádi, že to Filip Pešán udělal.
Čeští hokejisté po čtvrtfinále MS do 20 let Česko - Švédsko
Čeští hokejisté po čtvrtfinále MS do 20 let Česko - Švédsko | Foto: ČTK

Začalo to před dvěma roky. Když se nynější šéftrenér české hokejové reprezentace vracel v roce 2018 s hokejovými juniory ze Spojených států s bramborovou medailí, neodpustil si břitký komentář. "Mladí hráči jsou nevychovaní z domova, nejsou vychovaní od trenérů, nerespektují ani učitele," postěžoval si. Nikomu se na sobě nechce systematicky a dlouhodobě pracovat, kroutil hlavou Pešán. A přidal k dobru zkušenost, podle níž si prý rodiče myslí, že když jejich zpohodlnělí mazlíčci nestíhají, lze je zpět do hry vrátit pomocí peněz.

Filip Pešán.
Filip Pešán. | Foto: Lukáš Filipec

Letos si lamentaci zopakoval. "Jsme přejedená společnost, a to nám nesvědčí, i proto se nám v hokeji nedaří," nechal se slyšet po výsledkovém i herním krachu dvacetiletých hokejistů na mistrovství světa v Ostravě.

Lišejníková společnost

Symptomem přejedené společnosti, o níž Filip Pešán hovoří, je pohodlnost, ztráta vůle, smyslu a směřování. Česko-německo-židovský filozof Vilém Flusser je při jejím popisu nesmlouvavý: "Masová společnost je společností trubic, a to daleko primitivnějších než u lišeje kroužkového, kterému celá vnitřní dutina slouží jako zažívací aparát… v masové společnosti fungují pouze polykací a vylučovací aparáty, pouze input a output… naše žádostivost se utábořila kolem úst a řitě."

Stane-li se takový "trubicový model" základem společnosti - jako se to do značné míry přihodilo nám pro roce 1989 - logicky to ovlivňuje všechny její vrstvy, od politiky až po sport.

V České politice je "ztrubicovatění" patrné již delší dobu. Hnutí ANO sice se systematickým krmením voličů ani zdaleka nezačalo jako první, dovedlo ho ale k marketingové dokonalosti - politika se v jeho pojetí smrskla na uspokojování lidské žádostivosti. Kdybychom to měli poněkud naturalisticky vyjádřit s Flusserem, stala se funkcí řitních a ústních receptorů společnosti.

Ne každá společnost konzumního nadbytku se ale musí nutně stát takto přejedenou, neschopnou čehokoli jiného než pasivního přijímání věcí, které k ní proudí zásobními kanály.

Ostatně ani Flusser vzdor vší své skepsi nezůstává jen temně depresivní: "… přesto zůstaly zbytky niternosti. Ještě nejsme aparáty zcela přeprogramované na kanály," píše.

Také ostrá slova Filipa Pešána jsou důkazem, že i v upadajícím českém hokejovém prostředí lze stále ještě nalézt lidi s vnitřní ambicí hledat příčiny chyb a cestu k jejich nápravě. A s jistou mírou licence můžeme postavu českého hokejového šéftrenéra vnímat i jako svého druhu personifikaci procesů, které se odehrávají také v jiných vrstvách společnosti. Například tam, kde různá rebelující hnutí přemýšlejí, jak odpovědět na problémy, které přinášejí klimatická, migrační či politická krize.

Ve světě čar a mantinelů

Pokud bychom zůstali jen u hokeje, nelze se vyhnout otázce, jak je možné, že "ztrubicovatění" svého systému zdárně odolávají země, jako jsou Kanada, Spojené státy, Švédsko, Finsko či Švýcarsko, které by z čistě materiálního hlediska přece měly být potenciálně mnohem přejedenější než my?

Jedna odpověď se nabízí. V nadbytku, který rozpouští hranice, se svět mění v jednu velkou konzumní šmouhu. Aby pro nás opět získal nějaký uchopitelný tvar, musíme se naučit nabídku filtrovat. Přijmout sebeomezení, protože všechno nabízené pojmout a vstřebat zkrátka nelze. A s filtrací - jinými slovy s hledáním a vytvářením smyslu - mají samozřejmě větší zkušenost ti, kdo do pasti konzumních trubic spadli mnohem dříve než my a žijí v nich dlouho.

Lze to připodobnit k poznání miliardářů (možná i nějakých českých), kteří také teprve s "nepočítaným" bohatstvím přicházejí na to, že samotné hromadění peněz nic zvláštního nepřináší a snaží se pro ně najít nějaké ušlechtilejší uplatnění než přináší vlastní spotřeba.

Pešánova kritika přejedené české společnosti není výzvou k uměřenějšímu konzumu. Spíše k přemýšlení nad tím, jak znovu narýsovat čáry na hřišti a vytvářet mantinely na kluzišti neomezených možností, abychom se na něm neztratili, nemotali a dokázali elegantně, zajímavě a vynalézavě bruslit a také efektivně dávat góly.

Člověk by tuhle výzvu k hledání smyslu ve světě nadbytku možná raději slyšel od nějakého politika, ale když tu žádný takový není, buďme rádi alespoň za slova nekonformního hokejového trenéra. Nakonec, proč ne, hokej přece Češi milují.

Jágr extrémně miluje hokej a chce od něj extrémně hodně - bodů, peněz, úspěchu. Sport je paralela mezi byznysem a životem. Definice úspěchu neexistuje | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Senát USA odmítl námitku, že soudit Trumpa po odchodu z funkce je protiústavní. Podle AP se ale ukázalo, že úspěch ústavní žaloby je nepravděpodobný

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy