Petr Fischer Petr Fischer | Názory
9. 1. 2020 6:30

Přejedené společnosti stačí jen ústa a řiť, hokej už jí nejde

Nebývá zvykem, aby se sportovní trenér po neúspěchu svého týmu pouštěl do sociologického rozboru společnosti. Buďme rádi, že to Filip Pešán udělal.
Čeští hokejisté po čtvrtfinále MS do 20 let Česko - Švédsko
Čeští hokejisté po čtvrtfinále MS do 20 let Česko - Švédsko | Foto: ČTK

Začalo to před dvěma roky. Když se nynější šéftrenér české hokejové reprezentace vracel v roce 2018 s hokejovými juniory ze Spojených států s bramborovou medailí, neodpustil si břitký komentář. "Mladí hráči jsou nevychovaní z domova, nejsou vychovaní od trenérů, nerespektují ani učitele," postěžoval si. Nikomu se na sobě nechce systematicky a dlouhodobě pracovat, kroutil hlavou Pešán. A přidal k dobru zkušenost, podle níž si prý rodiče myslí, že když jejich zpohodlnělí mazlíčci nestíhají, lze je zpět do hry vrátit pomocí peněz.

ČR - Slovensko, příprava před MS 20: Filip Pešán
ČR - Slovensko, příprava před MS 20: Filip Pešán | Foto: Lukáš Filipec

Letos si lamentaci zopakoval. "Jsme přejedená společnost, a to nám nesvědčí, i proto se nám v hokeji nedaří," nechal se slyšet po výsledkovém i herním krachu dvacetiletých hokejistů na mistrovství světa v Ostravě.

Lišejníková společnost

Symptomem přejedené společnosti, o níž Filip Pešán hovoří, je pohodlnost, ztráta vůle, smyslu a směřování. Česko-německo-židovský filozof Vilém Flusser je při jejím popisu nesmlouvavý: "Masová společnost je společností trubic, a to daleko primitivnějších než u lišeje kroužkového, kterému celá vnitřní dutina slouží jako zažívací aparát… v masové společnosti fungují pouze polykací a vylučovací aparáty, pouze input a output… naše žádostivost se utábořila kolem úst a řitě."

Stane-li se takový "trubicový model" základem společnosti - jako se to do značné míry přihodilo nám pro roce 1989 - logicky to ovlivňuje všechny její vrstvy, od politiky až po sport.

V České politice je "ztrubicovatění" patrné již delší dobu. Hnutí ANO sice se systematickým krmením voličů ani zdaleka nezačalo jako první, dovedlo ho ale k marketingové dokonalosti - politika se v jeho pojetí smrskla na uspokojování lidské žádostivosti. Kdybychom to měli poněkud naturalisticky vyjádřit s Flusserem, stala se funkcí řitních a ústních receptorů společnosti.

Ne každá společnost konzumního nadbytku se ale musí nutně stát takto přejedenou, neschopnou čehokoli jiného než pasivního přijímání věcí, které k ní proudí zásobními kanály.

Ostatně ani Flusser vzdor vší své skepsi nezůstává jen temně depresivní: "… přesto zůstaly zbytky niternosti. Ještě nejsme aparáty zcela přeprogramované na kanály," píše.

Také ostrá slova Filipa Pešána jsou důkazem, že i v upadajícím českém hokejovém prostředí lze stále ještě nalézt lidi s vnitřní ambicí hledat příčiny chyb a cestu k jejich nápravě. A s jistou mírou licence můžeme postavu českého hokejového šéftrenéra vnímat i jako svého druhu personifikaci procesů, které se odehrávají také v jiných vrstvách společnosti. Například tam, kde různá rebelující hnutí přemýšlejí, jak odpovědět na problémy, které přinášejí klimatická, migrační či politická krize.

Ve světě čar a mantinelů

Pokud bychom zůstali jen u hokeje, nelze se vyhnout otázce, jak je možné, že "ztrubicovatění" svého systému zdárně odolávají země, jako jsou Kanada, Spojené státy, Švédsko, Finsko či Švýcarsko, které by z čistě materiálního hlediska přece měly být potenciálně mnohem přejedenější než my?

Jedna odpověď se nabízí. V nadbytku, který rozpouští hranice, se svět mění v jednu velkou konzumní šmouhu. Aby pro nás opět získal nějaký uchopitelný tvar, musíme se naučit nabídku filtrovat. Přijmout sebeomezení, protože všechno nabízené pojmout a vstřebat zkrátka nelze. A s filtrací - jinými slovy s hledáním a vytvářením smyslu - mají samozřejmě větší zkušenost ti, kdo do pasti konzumních trubic spadli mnohem dříve než my a žijí v nich dlouho.

Lze to připodobnit k poznání miliardářů (možná i nějakých českých), kteří také teprve s "nepočítaným" bohatstvím přicházejí na to, že samotné hromadění peněz nic zvláštního nepřináší a snaží se pro ně najít nějaké ušlechtilejší uplatnění než přináší vlastní spotřeba.

Pešánova kritika přejedené české společnosti není výzvou k uměřenějšímu konzumu. Spíše k přemýšlení nad tím, jak znovu narýsovat čáry na hřišti a vytvářet mantinely na kluzišti neomezených možností, abychom se na něm neztratili, nemotali a dokázali elegantně, zajímavě a vynalézavě bruslit a také efektivně dávat góly.

Člověk by tuhle výzvu k hledání smyslu ve světě nadbytku možná raději slyšel od nějakého politika, ale když tu žádný takový není, buďme rádi alespoň za slova nekonformního hokejového trenéra. Nakonec, proč ne, hokej přece Češi milují.

Jágr extrémně miluje hokej a chce od něj extrémně hodně - bodů, peněz, úspěchu. Sport je paralela mezi byznysem a životem. Definice úspěchu neexistuje | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 43 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy