Ondřej Soukup Ondřej Soukup | Názory
16. 8. 2019 11:30

Tajní Putinovi říkají: děláme sice problémy, bez nás byste ale skončil špatně

Protesty v Moskvě neutichají. Obyvatele ruské metropole nepřestává štvát rozhodnutí úřadů, které odmítají pustit ke komunálním volbám kohokoli z řad neparlamentní opozice. V sobotu budou demonstranti v ulicích zase. A do zářijového hlasování toho nejspíš nenechají. Pendrekům a zavírání navzdory. Skandály zmítané bezpečnostní složky se toho snaží využít ve svůj prospěch.
Protivládní protesty v Rusku, které rozehnala policie.
Protivládní protesty v Rusku, které rozehnala policie. | Foto: Reuters

Razance, s níž policie a tajné služby na poklidné protesty reagují, je více než jen "rozhodná", jak se v Rusku s oblibou říká. Za mřížemi skončilo přes deset lidí, čelí tam obvinění z organizace masových nepokojů. Podle stejného paragrafu byli souzeni demonstranti, kteří se účastnili protestů v zimě 2011/2012. A odnesli si tehdy od tří do pěti let kriminálu. Že by dnes někoho mohli obvinění zprostit, nikdo soudný nepředpokládá. Oficiální statistika je neúprosná. 99,67 procenta rozsudků končí verdiktem vinen. V případě politických případů je to pak fakticky stoprocentní.

A nejde jen o vězení. Zadržené prověřují, zda se nesnažili vyhnout službě v armádě. Pokud ano, vojenská správa jim doručuje povolávací rozkazy rovnou do cely. Jeden moskevský demonstrant zase zjistil, že před patnácti lety nezaplatil pokutu za špatné parkování ve čtyři tisíce kilometrů vzdáleném Krasnojarsku. Kdyby se nenechal zatknout, žil by v blažené nevědomosti dodnes. Policie si našla čas i na to, aby zaměstnavatelům sebraných doručila informace o tom, co jimi placení lidé dělají o srpnových sobotách. A nejméně v jednom případě to přišla říci i majiteli bytu, který si zatčený pronajímal.

Podle všech indicií přitom nejde o nějakou shora nařízenou kampaň. Okolnosti nasvědčují spíše tomu, že iniciativa vychází v tomto případě zdola. Tedy aby bylo jasno: Kreml zjevně vydal rozkaz nepustit k volbám nikoho, kdo by zpochybňoval stávající systém, ale nepřidal instrukce, jak to mají místní úřady konkrétně udělat. A jak reagovat na případné protesty. Znalci moskevského politického zákulisí tvrdí, že ze strany silových složek jde o snahu ukázat Vladimiru Putinovi, že jsou užitečné. Ba přímo nezbytné.

Ivana Golunova chtěli zastrašit, rozplétal korupci kolem moskevské radnice, kde létají miliardy, říká šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka.
14:47
Ivana Golunova chtěli zastrašit, rozplétal korupci kolem moskevské radnice, kde létají miliardy, říká šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. | Video: Martin Veselovský

Každé z nich totiž teče máslo po hlavě. Moskevská policie má za sebou aféru s investigativním novinářem Ivanem Golunovem. Tomu se pokusila podstrčit drogy tak okatě a ledabyle, až to vyvolalo vlnu pobouření. Celá akce pak skončila fiaskem: žurnalista je na svobodě a obviněni jsou policisté, kteří celou kauzu zfabrikovali. Tajná služba FSB se zase snaží, aby upadl v zapomnění skandál s plukovníkem dohledu nad bankovním sektorem Kirillem Čerkalinem, u něhož doma se našlo v hotovosti dvanáct miliard rublů (přes tři miliardy korun). Vyšetřování přitom ukázalo, že šlo jen o zlomek peněz, který plukovník ještě nestačil vyprat…

Vcelku významná motivace pro demonstraci síly a schopností. Policie a tajné služby jinými slovy říkají: "Ano, občas máme své problémy, trochu se u nás krade a za peníze se dá leccos objednat, ale pořád nás potřebujete." Takže z řadového demonstranta se dělá vůdce protestů placený Sorosem, Washingtonem či Deutsche Welle (možností je na vybranou).

Ti rozumnější v Kremlu si to jistě uvědomují, na výběr ale příliš nemají. Pětiletý pokles reálných příjmů porušil v Rusku společenskou smlouvu, podle níž se obyvatelé výměnou za růst blahobytu nepletou do politiky. Pokud by se sociální protesty spojily s těmi politickými, mohlo by to být pro Vladimira Putina víc než jen nepříjemné.

Zastupitelé v Moskvě nemají vůbec žádné pravomoci, je to důležité ze symbolického hlediska, říká komentátor Hospodářských novin. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 3 minutami

Lichtenštejnové neuspěli u Ústavního soudu ve sporu o 600 hektarů lesa u Říčan

Nadace knížete z Lichtenštejna neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Soud odmítl stížnost nadace proti předchozímu verdiktu o nevydání 600 hektarů říčanského lesa Lichtenštejnům. V tiskové zprávě to oznámil mediální zástupce nadace Michal Růžička. "Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička.

Lichtenštejnský knížecí rod se snaží získat zpět majetek, o který přišel na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle dřívějších informací Hospodářských novin jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů.

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů. Nadace, která spravuje část majetku Lichtenštejnů, ale uvádí, že kníže byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve válce neutrální. Kritizuje proto zamítnutí ústavní stížnosti. "Nadace shledává, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku," sdělil dnes za nadaci Růžička.

Další zprávy