Co o sobě (ne)víme
Deník Kurier provedl minulý týden průzkum znalostí o Rakousku a EU u rodilých Rakušanů. Stejný, jakým chce podle nového zákona zkoušet uchazeče o státní občanství.
Z výsledků vyplynulo, že více než jedna třetina by nemohla získat občanství vlastního státu. A co bylo nejvíce poučné na tom všem? Že ti, co nejvíc křičí "máme moc cizinců v zemi", vědí o vlastní zemi nejméně. A bylo jich více než polovina.
Mimo tento oficiální průzkum provedl Kurier i test u prominentních osobností. A tady to nebylo o moc lepší. Slavní sportovci, poslanci, celebrity atd. se potýkali s otázkami velmi složitě a uspělo jen něco těsně přes 40 procent dotázaných. Na odpovědných místech samozřejmě zavládla mírná skepse, kdeže je vlastně zakopán pes. Je to ve formulaci položených otázek nebo je to ve školním systému, kde je velmi málo dbáno na sociální výchovu (v Čechách se to kdysi jmenovalo Občanská výchova) nebo je to v tom, že lidé nemají o věci veřejné žádný nebo jen mírný zájem?
Infobox
Vážení čtenáři,
kromě týdenních přehledů z Polska a Velké Británie vám nabízíme i "dálkový poslech" rakouských debat. František Rudl, který pochází z České republiky a řadu let žije a pracuje v Rakousku, pro vás sestavuje přehled toho, o čem se Rakušané baví u piva nebo kávy a porce štrúdlu se šlehačkou.
Věříme, že i pohled na každodenní rakouský život vám nabídne nová čerstvá témata k přemýšlení.
Vždyť 40 procent dotázaných nevědělo, kolik má sněmovna poslanců, 30 procent nevědělo, že se volí každé 4 roky, 47 procent nevědělo, co je magistrát, 33 procent neznalo rok vstupu Rakouska do EU, 41 procent neznalo počet států Unie.
Všechny spolkové země proto nastartovaly přes internet informační kampaň o historii a správním zřízení Rakouska a EU a daly k dispozici veškeré otázky i s odpověďmi a příslušnými informacemi. Tím se chce dohnat zameškané, což by ale mělo spíš vést k zamyšlením nad školským systémem, který je v současné době u nás zaveden. Dokonce i paní ministryně Elisabeth Gehrer začala uvažovat, že by na školách měl být jakýsi osvětový program. Ale od myšlenek ke skutkům je u nás velmi dlouhá doba, jako všude tam, kde je, mírně řečeno, rozvinutá státní byrokracie.
Zase ten "nepříjemný" atom
Přes dost velkou snahu kancléře Schüssela vyhnout se během předsednictví EU otázkám ohledně energie, došlo i na toto téma. Energetická závislost EU na zemích bývalého SSSR vystoupila nyní zcela na povrch dění a bylo s "hrůzou" konstatováno, že bez jaderné energie ani kroku vpřed.
A teď se o tom má jednat v zemi, která vyhlásila, že se obejde bez proudu z atomových elektráren.
Navíc když se nechaly zcela veřejně slyšet země jako Bulharsko, Finsko, Francie, Česko, Rumunsko, Slovinsko a Velká Británie, že budou výstavbu atomových elektráren i nadále podporovat, a Polsko začíná s jejich výstavbou. Jak prezident Francie Jacques Chirac, tak britský premiér Tony Blair a nenápadně i německá kancléřka Angela Merkelová se nechali slyšet, že věří na rozvoj atomových elektráren a na podporu jejich výstavby z Bruselu. Podobně se vyjádřil i José Manuel Barroso, předseda komisařů, který zdůraznil, že debatu o atomové energii nelze potlačit.
Z rozhovoru s expertem na atomovou energii panem Petrem Haugen vyplývá, že v současnosti pokrývá v Evropě proud z atomových elektráren 35 procent spotřeby a v nejbližších pěti letech stoupne krytí na 50 procent. Dovolil si malou poznámku na Zelené, kteří neustále hovoří o jakémsi čistém uhlí, které však dosud nikdo neviděl. Je to asi to samé jako s kamenem mudrců z Werichova Císaře a pekaře. Nakonec z toho bude kocovina jako po slivovici.
Banka BAWAG
To "nej" nakonec. Případ banky BAWAG-P.S.K. a odborů ÖGB, v čele s panem Verzetnitschem.
V pátek odstoupil prezident Bawagu pan Günter Weninger kvůli ztrátám banky ve spekulacích v Karibiku. Aby se tyto ztráty daly odepisovat na delší dobu, poskytl šéf odborů (byly tehdy jediným majitelem banky BAWAG) pan Fritz Verzetnitsch BAWAGU kredit z peněz stávkového fondu.
Tím se podařilo tyto ztráty držet mimo bilanci banky.
Navíc předsednictvo ÖGB nebylo o tomto kroku pana Verzetnitsche a pana Weningera (zároveň finanční ředitel ÖGB) informováno. Aféra začala téměř nevinně, v září 1998 založila BAWAG s firmou REFCO (firma, zabývající se obchodem s cennými papíry a surovinami) Clearing-Joint Venture pro obchodování na evropských burzách.
V květnu 1999 koupila 10 procent podílů na REFCO, které ale v roce 2004 opět prodala. V říjnu 2005 byl oficiálně vyplacen poskytnutý kredit. Následně se však ukázalo (16. říjen 2005), že BAWAG poskytla REFCU další úvěr ve výši 425 milionů eur, který je v důsledku insolventnosti REFCA (vyhlášeno 18. října 2005 newyorskou burzou) ztracený.
Jenže v dalších dnech se ukázalo, že BAWAG spolu s ÖGB vězí v daleko hlubším bahně, než se předpokládalo. Už se hovoří o 1,5 miliardě eur ztráty (cca 43 miliard českých korun).
Nakonec předseda odborů Fritz Versetnitsch odstoupil.#reklama
Nový šéf BAWAGU pan Ewald Nowotny uklidnil zákazníky prohlášením, že banka je solventní a není důvodů ke znepokojení. Navíc vyplula na přetřes historie z roku 2000, kdy syn tehdejšího ředitele pana Waltra Flöttla, Wolfgang Flöttl junior, na úkor banky prohospodařil (prospekuloval) jistý obnos. Tehdy se hovořilo o částce 1 miliarda šilinků, což je asi 73 milionů eur.
Autor je inženýr chemie a od podpisu Charty 77 žije trvale v Rakousku
