


V Kremlu se šíří obava. Roztržka Trumpa se Zelenským má nečekaný dopad
Rozpory mezi USA a Ukrajinou by mohly zmařit potenciální dohodu mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml se toho podle ruského opozičního deníku The Moscow Times stále více obává.




Rozpory mezi USA a Ukrajinou by mohly zmařit potenciální dohodu mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml se toho podle ruského opozičního deníku The Moscow Times stále více obává.



Všichni hlavní poradci pro národní bezpečnost souhlasili s rozhodnutím Donalda Trumpa pozastavit Ukrajině veškerou vojenskou pomoc. Amerického prezidenta k tomuto kroku přiměla slova jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského o tom, že si myslí, že konec války je daleko.



Balistická střela Iskander vypálená na cvičiště připravila Ukrajinu zřejmě o desítky vojenských rekrutů. Vrchní velitel zahájil vyšetřování a slibuje přísné tresty. Pro zemi, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je to o to bolestnější, protože se její armádě nedostává lidí.



Kreml požaduje, aby se Ukrajina vzdala velkých měst, jako je Záporoží, Cherson a Kramatorsk. Podle Institutu pro studium války (ISW) je není schopna dobýt, a tak se je snaží získat prostřednictvím politického nátlaku a vyjednávání.



Po třech letech obětí a ztrát desetitisíců spolubojovníků jsou ukrajinští frontoví vojáci stále odhodláni bojovat. "Dosáhli jsme bodu, z něhož není cesty zpět. Najdeme způsob, i kdyby mělo dojít na partyzánský boj. Budeme bojovat až do konce, nebudou schopni nás všechny zabít," prohlásil v reportáži agentury Reuters voják s volacím znakem "Aladin".



Střet o letiště v Hostomelu zásadně ovlivnil průběh ruské invaze na Ukrajinu. Pokud by se Rusům podařilo obsadit letiště podle jejich plánu, měli podle vojenských expertů reálnou šanci rychle dobýt Kyjev, svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského a následně ovládnout celou zemi.



Rusko-americké jednání o válce na Ukrajině je velkým úspěchem pro ruskou diplomacii. V rozhovoru pro opoziční deník Meduza to řekl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev s tím, že to není poprvé v dějinách světa, kdy silní rozhodují za ty, které považují za slabé.



Kreml nařídil svým propagandistům, aby do 24. února 2025, tedy do třetího výročí plnohodnotné invaze, vyhlásili takzvané "vítězství" Ruska ve válce proti Ukrajině. S tímto zjištěním přišlo ukrajinské Hlavní ředitelství zpravodajské služby (HUR).



Severní Korea už tři měsíce dodává Rusům pásové houfnice Koksan M1989 a Ukrajincům se podařilo jedno z těchto samohybných děl poprvé najít a zničit. Překvapeni byli ale z místa, kde na něj narazili.



Lidé kolem ruského vůdce Vladimira Putina opět dokázali, jak silným cynismem vládnou. Ministr Lavrov americké protistraně v den společného jednání o ukončení války tvrdil, že Rusko útočí jen na zařízení sloužící ukrajinské armádě. Jen o něco později se v propagandistickém pořadu chlubila moderátorka masivními útoky na průmyslové podniky. V den rijádské schůzky útoky ale směřovaly i na civilisty.



Američané v saúdskoarabském Rijádu zasedli s Rusy k jednomu stolu bez Ukrajinců. Podle šéfredaktora deníku Kyiv Post Bohdana Nahayla mají Ukrajinci z jednání delegace USA vedené ministrem zahraničí Marcem Rubiem pocit, že byli zrazeni a "bodnuti do zad".



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro britský deník The Guardian prozradil, že jeden pokus o atentát na jeho osobu skončil zabitím lidí přímo v prezidentské kanceláři. Mělo k tomu dojít na začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022.



Ruská armáda utrpěla na Ukrajině těžké ztráty a ty navíc neustále rostou. Západ si ale podle spojenců v NATO nesmí oddechnout. Válečná mašinerie Kremlu se podle nich roztočila a Rusko je nebezpečnější než kdy předtím.



Zatímco americký prezident Donald Trump zahajuje mírová jednání s Vladimirem Putinem o Ukrajině, analytici agentury Bloomberg nastínili možné scénáře, jak by mohla ruská agrese skončit.



Drony významně ovlivňují válku na Ukrajině a obě znepřátelené strany se snaží popohánět jejich vývoj. Tentokrát Rusové jako první vybavili své bezpilotní stroje optickými vlákny a Ukrajinci je musí dohánět.



Bez ohledu na to, zda Rusko na Ukrajině vyhraje, nebo prohraje, jedno je jisté: bude muset obnovit svoji armádu. Podle nové studie washingtonského think-tanku RAND se nejpravděpodobnější možnosti pohybují od návratu k masové armádě sovětského typu až po přijetí menší, ale flexibilnější armády západního typu.



Česká dobrovolnická skupina Aerorozvědka se pochlubila důkazem, že Ukrajinci jejich modifikovaným bezpilotním letounem ARZC08 sestřelili další ruský průzkumný dron. Bezpilotní stroje Aerorozvědce dopravuje na bojiště podřízená skupina Vozíme drony na Ukrajinu, která záběry z úspěšného zásahu operátora ukrajinské 710. brigády zveřejnila na sociální síti X.



Mezi předními Rusy, kteří podporují agresi na Ukrajině, začínají vznikat ostré spory. Vrchní kremelská propagandistka Margarita Simonjanová před inaugurací Donalda Trumpa navrhla "kompromis" k řešení ruské invaze, zastánci tvrdší linie ji okamžitě obvinili z příchylnosti k Západu.



Ruský program mezikontinentálních balistických raket (ICBM) stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.



Ruští vládní politici a podnikatelé přestali být hybateli politického života v zemi. Alexandra Prokopenková z Carnegie Russia Eurasia Center se je proto zdráhá označovat za elitu. Tato novodobá ruská „šlechta“ podle ní nyní spoléhá na jednoho člověka - a tím je paradoxně Donald Trump.