S další vlnou uvolnění koronavirových opatření přišlo v pondělí i otevření oblíbených zahrádek. Ve slavné pražské hospodě U Pinkasů na něj pozvali štamgasty i novináře. Záběry z akce ukazují mezery v chování návštěvníků i obsluhy, tvrdí epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
"Kdyby nákaza mezi osobami bez domova vypukla, tak by následky mohly být opravdu dalekosáhlé," říká David Varyš, student medicíny a jeden z členů spolku Medici na ulici, který dobrovolně už 4 roky ošetřuje bezdomovce. Nyní je kvůli epidemickým opatřením jejich práce v terénu náročnější. Informovanost bezdomovců je stejná jako v běžné populaci, někteří o situaci ani vědět nechtějí, tvrdí Varyš.
SR-71 Blackbird je legendární špionážní letoun vyvinutý v 60. letech ve Spojených státech. Dodnes jde o nejrychlejší letadlo s lidskou posádkou. V roce 1976 mu naměřili rychlost 3530 km/h. Stroj za víc než 30 let ve službě zanechal hlubokou stopu v dějinách letectví. Připomeňte si nejzajímavější fakta v tomto videu.
Vědci z Oxfordské univerzity od minulého týdne testují vakcínu proti novému typu koronaviru. Do května ji chtějí aplikovat osmi stovkám lidí. Co přesně vakcína v těle člověka dělá a jaké má vedlejší účinky? Podívejte se na video.
Spolumajitel fitness Barbar Gym v pražském Karlíně mohl po několika týdnech znovu otevřít svůj podnik. Cvičení s povinně nasazenou rouškou ale kritizuje a sám některé klienty odrazuje před tím, aby jeho posilovnu navštěvovali. Podle toho, jak jsou ta pravidla pro znovuotevření v době pandemie koronaviru nastavená, zůstaneme ve fitness sami, dodává Tomáš Bartoš.
"U těch, kteří prodělali virus, po 14 dnech odebereme krev a získáme plazmu. Tak bychom měli získat protilátky proti koronaviru," popisuje novou formu léčby Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Takovou plazmu chtějí podávat těžce nemocným pacientům a podle Vašákové by mohla pomoci i tomu, aby infekce neprobíhala tak bouřlivě a tolik neponičila plíce nemocného.
Předseda ČSSD Jan Hamáček je protřelý politik. Před vstupem do nejvyšších pater správy státu vedl mladé sociální demokraty. Do každodenního hledáčku médií se dostal v roce 2013, když podpořil Bohuslava Sobotku v čele ČSSD a získal funkci předsedy sněmovny. Podívejte se v krátkosti, co předcházelo jeho politickému vrcholu v roli šéfa Ústředního krizového štábu.
Kateřinská zahrada v Praze se zaplnila seniory. Mohli se zde dobrovolně účastnit testování kolektivní imunity na nový typ koronaviru v české populaci. Lidé před samotným testem nedodržovali rozestupy, někteří měli problémy s vyplněním dotazníků a osobních údajů, jiní naštvaně odcházeli, protože se na ně první den testování nedostala řada.
“Osobně mě současná situace na jednu stranu strašně těší, ale na druhou si myslím, že ji musíme pozorovat s určitou nervozitou,” říká Jan Vydra, primář jednotky intenzivní péče z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Podle něj by lidé při uvolňování opatření neměli polevit v ostražitosti. Nikdo nemůže říct, jestli v následujících týdnech nedojde k opětovnému zhoršení, tvrdí primář.
"Obyvatelstvo je tak vystrašené, že se bojí chodit s normálními zdravotními obtížemi do nemocnic," říká Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Opatření sice přispěla k tomu, že rozšíření koronaviru není v ČR tak výrazné, ale téměř úplné zmražení zdravotní péče může některé pacienty stát i život, tvrdí předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
"Má určitě smysl používat v roušku, když přicházím do úzkého kontaktu s lidmi, ale uprostřed parku, když venčím psa, je její nošení naprostý nesmysl," říká novinářka Ludmila Hamplová, která se dlouhodobě specializuje na oblast zdravotnictví. Ne všichni lidi vědí, jak s rouškami zacházet, vláda postavila politiku jejich nošení hodně restritiktivně, nabádá to k bonzování, tvrdí.
Jste doma, hrajete videohry a nikdo to nepovažuje za podivnost. Na takový moment čekala spousta nadšenců do videoher. K takovému trávení volného času během pandemie koronaviru dokonce vyzvala i Světová zdravotnická organizace.
Remdesivir viru znemožňuje, aby se v buňce dál množil, vysvětluje funkci experimentálního léku proti koronaviru farmaceut Lukáš Dušek. Podle něj by při léčbě nemoci Covid-19 také mohly pomoci léky proti chřipce, HIV nebo artritidě. Problémem ale potom může být jejich celosvětový nedostatek. V dalším dílu cyklu Život v pandemii farmaceut Dušek také zdůrazňuje, že samotné léky pandemii nezachrání.
V Ústřední vojenské nemocnici v Praze je jedno z odběrových míst pro vzorky na testování nákazy Covid-19. Ve špičce, tedy ráno a kolem oběda, má fronta díky rozestupům až několik stovek metrů. Lidé rozestupy dodržují, výrazně víc je tu těch, které mají žádanky od hygienika, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvčí ÚVN Jitka Zinke.
Ve zvířecí říši koluje celá řada koronavirů, ví se o minimálně o desítkách. Mezi lidmi jich dosud vědci objevili 7, včetně nejnovějšího SARS-CoV-2, který způsobil globální pandemii. Co ale ty ostatní? Zjistěte o nich více v následujícím videu.
Riziko nákazy se může zvýšit, pokud si roušku budeme upravovat, sahat na ní a nemýt si ruce, tvrdí Petr Smejkal, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Podle něj poskytují při správném zacházení větší ochranu látkové roušky. U nich ale není nutné mít několik vrstev látky.
Potřebujeme dárce krve, říká primář oddělení hematologie a krevní transfuze Miloš Bohoněk z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. I když spotřeba krve aktuálně klesla asi o 70 %, dárci jsou vítáni. Přestože nemocnice jsou teď obecně kvůli výskytu koronaviru rizikovým místem, odběrová pracoviště jsou ošetřena a připravena i na prvodárce.
Není jisté, jestli po prodělání nemoci Covid-19 na ni budeme mít protilátky, tvrdí imunolog Zdeněk Zadražil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj může být potom člověk vůči novému typu koronaviru imunní jen pár měsíců. V dalším dílu cyklu Život v pandemii imunolog Zadražil odpovídá i na to, jestli mohou mít pacienti, kteří prodělají onemocnění Covid-19, trvalé následky.
O novém typu koronaviru SARS CoV-2 vědci stále mnoho nevědí. Virus napadá buňky hostitele a využívá je k množení a šíření. Může způsobovat řadu zdravotních problémů, vedoucích ve vážných případech až ke smrti. Klíčovým pro jeho postup v lidském těle je receptor ACE-2. Podívejte se, co přesně se v lidském těle po nákaze děje.
Jestli jste venku, tak si na nos, ústa a uši raději vůbec nesahejte. Pokud dodržujete bezpečnou vzdálenost, je teď přenos dotykem nebezpečnější, na některých površích vydrží viry desítky hodin, varuje ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Kolikrát si člověk sáhne na obličej během dne? A jaké povrchy jsou nejnebezpečnější? Podívejte se na video z cyklu Život v pandemii.
