„Pokud válka skončí rychle, máme šanci se přiblížit původním cenám,“ říká na debatě Aktuálně.cz ekonom Petr Bartoň. „Čistě a pouze z vojenského hlediska se jedná o bezprecedentní úspěch,“ vysvětluje politický geograf Jan Kofroň. A jak se válka promítne do euroatlantických vztahů? „Musíme Trumpa přežít a doufat, že po něm přijde někdo jiný,“ tvrdí Tomáš Pojar z Hudson Institute.
Nevěděl jsem, že existuje nějaké video (rozhovor s prezidentem), tvrdí ministr obrany ke sporu o (ne)publikování rozhovoru s prezidentem Pavlem. Armáda ho podle něj mohla kdykoliv publikovat na společném YouTube kanálu s ministerstvem obrany. S prezidentem problém nemá, znají se od střední školy. S o generaci mladším Karlem Řehkou spolupracuje „technicky“. Jsem loajální ke svým studentům, říká.
Spojenci v NATO jsou „zbabělci“, zachází s námi „velmi špatně“, je to pro USA „velké zklamání“. Smršť kritiky na Severoatlantickou alianci kvůli neochotě pomoci USA ve válce s Íránem korunoval tento týden Donald Trump tvrzením, že „rozhodně zvažuje“ odchod z aliance a že o NATO už 25 let říká, že „je k ničemu a jen nás vysává“. V tom se však Trump mýlí – neříká to 25 let, ale 39 let: od roku 1987.
Postavení Ukrajiny na bojišti se výrazně zlepšilo, ruské ztráty narůstají a Kyjev provádí stále více úderů hluboko za nepřátelskými liniemi. Zkraje týdne to ve Washingtonu uvedl finský prezident Alexander Stubb. Ten je velkým obhájcem Ukrajiny a jedním z mála státníků, kterým naslouchá americký prezident. Stubb totiž dobře hraje Trumpův oblíbený sport – golf. Stubb také načrtnul tři scénáře války.
Nový předseda slovinského parlamentu Zoran Stevanović uvedl, že jeho strana bude trvat na referendu o členství v NATO a na vystoupení ze Světové obchodní organizace (WTO). Stevanović je lídrem malé protestní strany Resni.ca, která vzešla z protestů proti covidovým omezením v roce 2021.
„Kluci z Fideszu u mě bydleli, když přijeli v srpnu 1989 na demonstraci k výročí okupace omluvit se za maďarskou účast. Estébáci je tehdy sebrali a deportovali. A Viktora jsem pak samozřejmě vídával, když jsme po revoluci začali jezdit do Budapešti... Až do války na Ukrajině jsem ho hájil. Třeba s ilegální migrací měl pravdu a dneska je to běžný postoj,“ vzpomíná Saša Vondra na éru Viktora Orbána.
Maďaři už mají opravdu dost korupce a skomírající ekonomiky. Vítěz voleb Peter Magyar ale není žádný liberál a ani vůči Ukrajině nebude jeho politika extra vstřícná. Nebude ale vyloženě protiukrajinská. Tak hodnotí z Budapešti klíčové maďarské volby náš zvláštní zpravodaj Jaroslav Synčák.
Viktor Orbán odchází, Péter Magyar přichází. Pojďme se spolu podívat na neuvěřitelnou politickou kariéru dosluhujícího maďarského premiéra, který je dominantní postavou maďarské politiky už bezmála 40 let. Coby šéf vlády se potkal s Václavem Havlem i s Georgem Bushem ml., ovšem ke konci svého premiérství mířil spíše do Moskvy.
Je to třicetitunový kolos, který odpaluje stokilogramové granáty na vzdálenost až třicet kilometrů. Američané ho poprvé použili ještě ve válce ve Vietnamu. Teď jich několik desítek získali Ukrajinci. Původně jsou z Řecka, ale na Ukrajinu se dostanou díky české muniční iniciativě.
Americká a íránská delegace se setkaly v pákistánském Islámábádu k prvním přímým jednáním obou zemí na tak vysoké úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Detaily zatím nejsou známy, obě strany ale potvrdily, že se jednalo dlouho a intenzivně – devět a půl hodiny. Je svět na dohled dohodě, která nás zbaví přízraku globální recese? Odpověď nabídnou na debatě aktualne.cz tři experti.
Je to zvláštní dohoda o příměří. Obě strany ji označují jako vítězství. Podle Trumpa Američané splnili, ba překonali své vojenské cíle. Írán to vidí úplně obráceně. Režim přežil a Hormuzská úžina je pevně pod kontrolou Teheránu. Ten za průjezd začal vybírat poplatky.
„Po válce všichni říkají, že zvítězili, ale uvidíme za dva až pět let. Nikdo nedokáže předpovědět, co se stane v Íránu. Jestli za půl roku nevyjdou Íránci do ulic,“ říká analytik Tomáš Pojar z Hudson Institute. „Cílem Donalda Trumpa bylo maximálně omezit íránský jaderný program. A ten dnes rozhodně není v lepším stavu, než byl před šesti týdny,“ hodnotí.
„Kdyby to bylo na mně, vzal bych tu ropu (íránskou). Nechal si ji a vydělal na tom hodně peněz.“ Takhle v pondělí šokoval Donald Trump. Dodal také (ještě před tím, než se s Íránci ve středu dohodl na příměří), že zvažuje obsazení ostrova Chárg, kde je hlavní terminál, přes který teče 90 procent exportované íránské ropy. Trump je v tomto překvapivě konzistentní – totéž žádal už v roce 1980.
Byla to ještě komplikovanější operace, než se původně zdálo. Američané si hluboko v Íránu na nevyužívaném zemědělském letišti vytvořili předsunutou základnu, kde přistála jejich transportní letadla. Ta přivezla malé útočné vrtulníky, které poskytovaly palebné krytí při záchraně sestřeleného pilota. Nakonec ale na místě zůstaly jejich trosky, stejně jako ohořelé vraky letadel. Co se stalo?
Takhle otrávený výraz už ruský prezident dlouho nenasadil. Arménský premiér Nikola Pašinjan mu v přímém přenosu dal lekci z demokracie a vypadalo to, že si to užíval. S úsměvem ve tváři upozornil Putina na to, že v Arménii jsou svobodné volby, je tam svobodný internet a v zemi není ani jeden politický vězeň. Putin na oplátku kritizoval, že se Arménie přibližuje Evropské unii.
„Máme ho!“ Donald Trump oznámil záchranu druhého pilota letounu F-15, který byl v pátek sestřelen nad jižním Íránem. „Je v pořádku a v bezpečí,“ napsal americký prezident. Podle něj šlo o jednu z nejdramatičtějších záchranných misí v historii. Co o ní víme?
Tomáš Halík s ním diskutoval na Fóru 2000. Developer, filozof a mecenáš Luděk Sekyra ho označil za zřejmě nejvýznamnějšího muslimského intelektuála na Západě. Učil v Oxfordu a často vystupoval v médiích. Teď se dlouho budovaná image Tárika Ramadána zhroutila, pařížský soud ho poslal na 18 let do vězení za znásilnění tří dívek.
Dusík, amoniak, močovina – to vše se ve velkém vyrábí tam, kde je hodně levného zemního plynu, tedy v zemích Perského zálivu. Slouží jako základ pro umělá hnojiva. Jenže jak zemní plyn, tak jednotlivé sloučeniny zůstávají kvůli íránské blokádě v přístavech. A čím déle bude válka trvat, tím víc se rostoucí ceny nafty (pro traktory a kombajny) nebo plynu (na hnojiva) promítnou do ceny potravin.
„Původní podání senátorů k Ústavnímu soudu ve věci konkordátu bylo vlastně takový kavalírský návrh,“ vysvětluje advokát Jakub Kříž. „Shrnoval některé pochybnosti ohledně smlouvy a předkládal je Ústavnímu soudu, aby je posoudil. Byl takový až neurčitý. Pan prezident se ale vyjádřil podstatně tvrději, razantněji než senátoři.“
Ministr kultury Oto Klempíř se rozčílil, že Fond audiovize rozdává dotace bez toho, aby to mohl nějak ovlivnit. Vadí mu milion korun na film o queer komunitě. „Proč stát financuje aktivismus?“ ptá se. Jeho předchůdce Martin Baxa z ODS mu napsal, že „je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin“, a vyzval ho k omluvě.
