Miliardové zakázky na novou vojenskou techniku s sebou nepřinášejí jen příjemné starosti. Česká armáda musí řešit i to, že nakupované tanky či pásová bojová vozidla jsou o mnoho tun těžší než její současné zbraně sestrojené během studené války. A když se s nimi chce vydat na cestu, musí si pokaždé nechat vypracovat znalecký posudek, kudy a přes které mosty může extra těžký náklad projet.
Dlouhá léta se tu o tom příběhu nemluvilo. Mlčelo se i proto, že nacistickou posádku v Hostouni, kousek od německých hranic, později vystřídali sovětští okupanti. Přitom je to téma jak z hollywoodského filmu. Ve zdejších vojenských hřebčínech se během války nahromadilo mnoho vzácných koní. Aby přežili, přesně před osmdesáti lety je američtí vojáci v rámci operace Cowboy odvedli za hranice.
Alstom hledá spoustu výmluv. Tak hodnotí Michal Krapinec, generální ředitel Českých drah, probíhající vyjednávání. Po uplynulé zimě, kdy sníh a námraza bezdůvodně zastavovaly lokomotivy vybavené zabezpečovačem ETCS, národní dopravce požaduje, aby francouzská firma zjednala rychlou nápravu. Řešení se podle Krapince nehledá tak rychle, jak by České dráhy potřebovaly.
Co nezvládli nacisté, dokázala rudá totalita. Hned když 10. května 1945 přistálo v pražských Kbelích letadlo s exilovou vládou, zvaná též jako Košická, vedenou sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem a Klementem Gottwaldem, lídři Pražského povstání vnímali, že jejich osobnosti i hrdinské činy z konce války nebudou pro Československo žádoucí. Přečtěte si jejich smutné a mnohdy i tragické příběhy.
Byť už oficiálně panoval mír a nacističtí vojáci byli pryč nebo alespoň prchali v kolonách, pro řadu českých měst a obcí zůstávají 9. a 10. květen 1945 nejkrvavějšími dny jejich historie. Desítky tisíc tun leteckých pum shozených sovětskými letadly vedly k masakrům. Několik pilotů bylo za nálety na civilisty, při nichž například v Mladé Boleslavi umíraly i děti, oceněno ruským řádem Rudé hvězdy.
Spoje Českých drah loni přepravily 169 milionů cestujících, což je o čtyři a půl milionu více než v roce 2023. Osobní doprava si navíc připsala i nejlepší výsledek v historii - 635 milionů korun před zdaněním. Přesto je velmi pravděpodobné, že letos v prosinci opět stoupne cena jízdenek. "Vychází to z toho, co se na trhu děje," reaguje v rozhovoru Michal Krapinec, generální ředitel Českých drah.
Ještě neodbila půlnoc, když se 7. května 1945 na okraji československé metropole, v Řeporyjích, objevují první vozidla americké 16. obrněné divize. Noční Prahou se kolona s vyvěšenými bílými prapory pohybuje několik hodin, cíl má ale jinde. Míří dál na Hradec Králové do Velichovek. Veze tam důležitý vzkaz polnímu maršálovi Ferdinandu Schörnerovi, veliteli Hitlerovy skupiny armád "Střed".
Ministerstvo obrany potvrdilo, že osm starších vrtulníků H-1 pro českou armádu za více než deset miliard korun nebude modernizovat jejich výrobce Bell Helicopter. Zakázku, za niž má Praha zaplatit necelé čtyři miliardy korun, získala jiná americká společnost DLF. Český průmysl se o lukrativní zakázku mohl ucházet, ale neudělal to. Proč? Státní podnik LOM Praha prý nemá dostatečné schopnosti.
Během nacistické okupace ztratila obec Sedliště na Frýdecku osm mužů. Je paradoxní, že čtyři z nich zahynuli až v momentech, kdy vesnici osvobozovala sovětská armáda. Před osmdesáti lety - ve středu 2. května 1945 - nacisté v místní restauraci bezdůvodně zastřelili místního oblíbeného řídícího učitele Karla Janoška. Jen proto, že jim tlumočil vzkaz, aby zavčasu opustili okupované Sedliště.
Praha byla ještě zcela tichá a prázdná, když ve středu v půl šesté ráno do jejího centra dorazila vojenská tatrovka s těžkým a vzácným nákladem. Historici přivezli do metropole německý stíhač tanků Hetzer. Ten před osmdesáti roky ukořistili Češi a stal se jednou z jejich hlavních zbraní - a později i symbolem - Pražského povstání.
Třicet povstalců padlo přímo v ulicích, dalších jedenadvacet nacisté odvezli na střelnici a tam popravili. Přerovské povstání z 1. května 1945 sice ještě jednotky wehrmachtu potlačily, ale zdejší odpor zahájil sérii regionálních nepokojů, které později vyvrcholily revolucí v Praze. Jaké události v následujících dnech připomenou Pražské povstání, najdete v přehledné grafice uvnitř článku.
Osmdesáté výročí Pražského povstání a konce druhé světové války se v tomto týdnu připomíná hned na několika místech a mnoha akcemi. Redakce deníku Aktuálně.cz sestavila pro své čtenáře interaktivní mapu, kde je přehled vybraných událostí.
Byť se loni rozpočet obrany několikrát zvyšoval a ještě v prosinci vláda Janě Černochové (ODS) přilila 2,9 miliardy korun, útrata resortu činila "jen" 1,99 procenta HDP, požadovanou hranici tak nepřekročila. Číslo ministerští úředníci potvrdili v úterý poslancům. A jen díky tomu, že do českých obranných výdajů se nově započítávají i další úřady, mohla Praha do NATO reportovat o něco vyšší výdaje.
Silné deště uplynulých dnů jí přidělávaly další starosti. Díky teplému počasí se totiž rozlité tuny rakovinotvorného benzenu z půdy a vody vypařovaly a mizely, ale kvůli ochlazení se to mohlo změnit. "Doufám, že se během jednoho dne nezničí všechno, co se dosud udělalo," tíží Júlii Vozákovou, starostku Hustopečí nad Bečvou. Obce, kterou letos 28. února zasáhla ekologická katastrofa.
Aš a Cheb. Dvě města s atmosférou silného sudetoněmeckého fanatismu, jak dnes připomínají historikové, právě před 80 lety zpomalila postup amerických osvoboditelů západními Čechami. Hrdinství desítky padlých západních vojáků teď připomíná konvoj historické techniky nazvaný Final Strike, který oblastí právě projíždí a kopíruje cestu Pattonovy armády.
Pavel Rogl a jeho konvoj americké vojenské techniky z druhé světové války se připravuje na seřadišti na cestu do Aše na oslavy osvobození města americkou armádou a na následnou jízdu s názvem Final Strike.
Poslední dny Praze opět ukázaly, jak složitou diplomatickou disciplínou je obchodní vyjednávání se Stockholmem. Byť je Česko velmi důležitým zákazníkem švédského obranného průmyslu - opačným směrem tahle rovnice tak dobře nefunguje. Dlouhé vyjednávání o osmiletém prodloužení pronájmu gripenů ministerské úředníky vyškolilo. A není to zdaleka poprvé.
Nejdřív nepříjemná situace při jednání vlády, kde Jana Černochová překvapila bleskovým a neprodiskutovaným návrhem na plošné zvyšování platů v armádě, teď schůze v Senátu. Tam si vedení obrany a armády vyslechlo nespokojenost některých zákonodárců. "Nejde o to utratit dvě procenta hrubého domácího produktu na obranné výdaje. Ale jde o to zabezpečit obranyschopnost státu," řekl třeba Pavel Fischer.
Jedním z devatenácti vytesaných do mohutného památníku na kraji vesnice je i Oldřich Ohera. Konec války jej zastihl jako sedmatřicetiletého otce tří dětí. Pozdě večer 18. dubna 1945 držel s jedním ze sousedů noční hlídku, když do Zákřova vtrhli gestapáci s ruskými kozáky. Oldřicha postřelili a po několika dnech s dalšími osmnácti muži zavraždili. Jeho dcera je dnes v malé obci poslední pamětnicí.
Zatímco ve Slezsku gradovala krvavá Ostravsko-opavská operace, při níž si Rudá armáda pomalu otevírala cestu k osvobození Moravy a Čech, na opačné straně hranic, u Aše, hranice poprvé překročili američtí vojáci. Bylo krátce před desátou dopoledne, když se 18. dubna 1945 na "čáře" objevili první příslušníci průzkumné čety US Army.
