Staré případy navíc ztrácejí na přitažlivosti, i když jsou sebedůležitější.

Tak asi dopadne i kauza Ratka Mladiče, obžalovaného ze zločinů proti lidskosti.

Na světě není horší zločin, než z jakého obvinili Mladiče. Tato tři slova skrývají vraždy, mučení, masakry, etnický sadismus, mstivé násilí.

Mladič přitom býval hrdinou bosenské války. Stal se symbolem úspěšných vojenských akcí. Jedni tvrdí, že krvavých a útočných, druzí, že obranných a krvavých. Mezinárodní tribunál v Haagu je proto jako na trní při zprávě, že by Mladič byl zadržen a mohl být vydán do Nizozemska.

Je mi smutno z představy, že až se Mladič dostane do Haagu, bude tam dvaašedesátiletý muž, který vyvolá v lidech lítost. Není to fér vůči mužům zabitým v bosenské válce, znásilněným ženám a zabitým dětem muslimů a Chorvatů. Vůči vyhnaným a spálené zemi.

Ano, také Srbové mají své zavražděné, znásilněné a mučené. Mladič je ale symbolem srbského zla vůči jiným etnikům v Bosně.

Vidím Mladičův případ následovně. Proces se potáhne léta. Bývalý generál bude popírat svou vinu, hrát šachy se Slobodanem Miloševičem, vzpomínat na staré časy a nadávat na Spojené státy a Evropskou unii.#reklama

Žalobci budou těžko dávat dohromady důkazy, budou se opírat o svědectví dvanáct až patnáct let starých událostí, hádat se s obhájci o detaily a popisy vojenských akcí. Bude to hotové soudní peklo.

V případě Srebrenice to bude vůbec nejtěžší oříšek.

Až proces skončí a bude vynesen rozsudek, bude u soudu starý muž, v němž bychom jen těžko hledali někdejšího pyšného vojáka střílejícího ze samopalu a udílejícího rozkazy. Bude to smutný konec tragédie.

Proč jsou váleční zločinci u soudu vždy na konci sil?

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT