SSSR
„Tam fotbal nehraj, trpěli tam lidi.“ Na Čechy pátrající po gulagu čekalo překvapení
Česká expedice zkoumala pozůstatky nikdy nedokončeného Hlavního turkmenského kanálu, který měl v 50. letech díky otrocké práci politických vězňů propojit Moskvu s Kaspickým i Aralským mořem. Na místě ovšem nalezli mnohem víc než pouhé rumiště. Jak popisuje předseda projektu Gulag.cz Štěpán Černoušek, v Uzbekistánu na ně překvapivě čekal i pamětník.
Černobyl? Chtěla bych tam žít, je to jako vracet se domů, říká jediná česká průvod...
Ani po 40 letech, jež v neděli od jaderné havárie uplynuly, nesmíte v černobylské zóně kouřit, sedat si do trávy ani se něčeho dotýkat. Někteří lidé tam ale jezdí vyloženě ničit a brát si věci domů, říká česká průvodkyně Kateřina Vršanská. Návštěva elektrárny prý nebezpečná není, dávka záření za dva dny v Černobylu odpovídá rentgenu zubu.
Soudruzi mlžili a lhali. Inženýr, který se po Černobylu vzepřel Moskvě, za to tvrdě zaplatil
Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení o závažnosti situace dlouho mlžilo před světem i vlastními lidmi.
Obnoví pětiletky? Rusko znovu koketuje se „Stalinovým zázrakem“
Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
„Denacifikace a biolaboratoře.“ Expert popisuje, jak bojovat s ruskými fejky
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
„Souhlasím s Američany.“ Ministryně ohrožené země se opřela do Evropy
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Z drsné vojny fraška? Brancům zakázali kliky, stěžují si sami vojáci
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Nájezd stojí, na most nejsou peníze. Kvůli „trati století“ hrozí konflikt
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
„Jsme jako ježci.“ Země na dohled od Ruska se chystá na válku: bude to stačit?
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Konec války přinese nový problém. Ohrozí i mladé Čechy, varuje odbornice
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
"Bushovy nožičky" a jiné dary. Poslali jste odpad, vytkli Rusové Američanům pomoc
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Prokletá pýcha Sovětů. Ponorku K-19 překřtili na Hirošimu, pohřbívala námořníky zaživa
Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Patriarcha Kirill nechává zatýkat neposlušné kněze. Je to horší než za SSSR, říká socioložka
Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.
Když je politika silnější než fyzika. Příběh prvního muže, který se zřítil z vesmíru
Oficiální sovětské zprávy hovořily o bezproblémovém letu. Ve skutečnosti se však na oběžné dráze odehrávala tragédie. Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova se zřítil z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním a změnila budoucnost kosmonautiky.
Smrt přišla po větru. Sověti 13 let tajili masakr, který způsobil chybějící filtr
Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.
Mozek rudých superpětek, který odmítal diktát i doping. Od Sovětů si vzal to nejlepší
Jako hráč spojil hned několik hokejových období. V 80. letech byl součástí dominantní sovětské mašiny, s níž vyhrál, co se dalo. Po třicítce se prosadil v NHL a na sklonku kariéry pomohl Detroitu ke třem Stanley Cupům. Igor Larionov slaví šedesátku. Dominik Hašek ho zažil jako soka i spoluhráče a vypráví o ruské legendě.
Rusové ho překřtili na polského „Usámu“. Na válku a Putina má jasný názor
Polsko je připraveno „zaplatit cokoli“, aby pomohlo Ukrajině odolat ruské agresi, uvedl v rozhovoru pro TVP World polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který je známý svým tvrdým protiruským postojem. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se dostal do situace, kdy nemůže válku ukončit, a přirovnal současnou situaci k historickému selhání Sovětského svazu v Afghánistánu.
Třetí jezdec apokalypsy. O jaderné katastrofě v Kyštymu se svět neměl dozvědět
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
"Ruský region" je na pokraji krachu. Hrozí v něm obří krize a sjednocení
Minulou zimu separatistické Podněstří kvůli ukončení dodávek bezplatného ruského plynu skoro zmrzlo, ale nakonec jej zachránilo složité schéma. Díky němu moldavský region přežil, ale musel za něj draze zaplatit. Podle Deutsche Welle je letos situace podobná, už od začátku října je plynu málo a nadcházející zima situaci ještě zhorší. Otázkou tak je, zda republika přežije následující měsíce.