Ve věku 93 let zemřel Antonín Štícha, který za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Až do loňského června byl dlouholetým místopředsedou svazu bojovníků za svobodu.
Ve věku 94 let zemřel v Anglii Arnošt Polák, veterán druhé světové války a jeden z posledních Čechů sloužících v britské RAF. Na webu to uvedlo české velvyslanectví v Londýněa na úmrtí upozornil server Euro.cz. Poláka letos v létě prezident Miloš Zeman ocenil Medailí za statečnost. Válečný veterán zemřel 27. září. "Plukovník Polák sloužil u 311. bombardovací perutě britského královského letectva RAF jako střelec a radiotelegrafista," uvedla česká ambasáda. Připomněla, že Polák byl nositelem mnoha vyznamenání a letos v červnu mu Zeman udělil státní vyznamenání. Poslední rozloučení s válečným veteránem se uskuteční 18. října v krematoriu v Leatherheadu. Od roku 1946 žil Polák v Anglii.
Zemřela česká válečná veteránka Marie Kvapilová, bylo jí 95 let. Kvapilová se v červenci 1942 stala příslušnicí 1. československého samostatného praporu. Jako zdravotnice se účastnila závěrečných bojů u Sokolova. Kvapilová po skončení druhé světové války zůstala v armádě, v roce 1954 byla v hodnosti kapitánky přeložena do zálohy. V roce 2000 byla povýšena do hodnosti plukovnice ve výslužbě.
Připravovaný Památník ticha na nádraží v Praze-Bubnech, kde čekaly na transport smrti tisíce pražských Židů, ke svým aktivitám přidal galerii. Ode dneška jsou v ní k vidění díla několika umělců, která budou záměrně vystavena vlivům okolí a 3. října oficiálně zahájí provoz galerie Vrstvy paměti.
Je to jedna z ojedinělých příležitostí, jak nahlédnout "pod pokličku" skvělému krajinářskému fotografovi Anselu Adamsovi. Na jeho málo známé eseji, kterou nafotografoval za druhé světové války v americkém internačním táboře Manzanar, se totiž dá pozorovat, jak upravoval své fotografie. Zachovaly se jak původní negativy, tak výsledné snímky, zpracované pod jeho dohledem.
Půl roku trvající bitva o tichomořský ostrov Guadalcanal se stala jednou z klíčových epizod druhé světové války. Po střetnutí, které začalo americkým vyloděním 7. srpna 1942 a jež si na obou stranách vyžádalo tisíce životů vojáků, převzali v Pacifiku strategickou iniciativu Američané. Jak to tam vypadalo, si můžete prohlédnout na dobových fotografiích a na kresbách vojáka Howarda Brodieho.
Přestože je Oskaru Gröningovi už 96 let, odpyká si trest za napomáhání k vraždám nejméně 300 000 Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách. Rozhodlo o tom státní zastupitelství v Hannoveru. Někdejší dozorce v nacistickém vyhlazovacím táboře byl v roce 2014 odsouzen ke čtyřem letům ve vězení. Jeho obhájce usiloval o to, aby za mříže ze zdravotních důvodů nemusel.
V anglickém Solihullu poblíž Birminghamu v pondělí zemřel jeden z posledních pilotů britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil bitvy o Británii. Kennethu Wilkinsonovi bylo 99 let. Tento pilot stíhacího letounu Spitfire byl během druhé světové války na začátku 40. let přiřazen nejprve k 616. a potom k 19. peruti. Jeho úkolem bylo chránit průmyslové cíle v oblasti Midlands před útoky německého válečného letectva. Po válce se tento veterán živil jako zeměměřič.
Ostré reakce mezi polskou pravicí vyvolalo nedávné přejmenování už druhé ulice v Kyjevě po čelných představitelích ukrajinského nacionalismu. Romana Šuchevyče nebo Stepana Banderu považují Ukrajinci za hrdiny boje za nezávislost, Poláci naopak za masové vrahy, kteří za druhé světové války páchali etnické čistky na západě Ukrajiny. Kyjevu teď bývalí spojenci z Varšavy hrozí významným ochlazením vztahů. "Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí," prohlásil předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
S myšlenkou, jak přiblížit hrůzy nacismu širšímu okruhu lidí, přišli zástupci muzea na místě bývalého koncentračního tábora v polské Osvětimi. Plánují vyrazit s exponáty z tábora na jihu Polska napříč Evropou a Spojenými státy. Slibují si, že se z pojízdné výstavy stane varování pro moderní evropskou a americkou společnost, která se podle zástupců muzea nachází v "nejistém období". Výstava nabídne artefakty z dob druhé světové války, vagon, ve kterém byli přepravování Židé do tábora, či předměty, které po sobě zanechali jak Židé a ostatní věznění, tak nacisté. První zastávkou na evropském "turné" bude španělská metropole Madrid.
Svatováclavský seznam, který čítá 471 jmen a vznikal tři roky, četli dobrovolníci při významných událostech jako připomínku obětí nacismu. Teď tento seznam doplněný o několik vět popisujících osud katolických duchovních vychází knižně s předmluvou Miroslava Kalouska. Výtisky poputují do rukou českých farářů.
Dunkerk nabízí jedinečný zážitek nekonečného nádechu. Každý okamžik je v tomto filmu o válečné operaci z roku 1940 koncipovaný jako vrcholně dramatický moment. Režie Christophera Nolana dochází svého naplnění v čistotě záměru: postavit před diváka ten nejlepší možný film. Tak preciznímu dílu nicméně ve výsledku chybí trocha "lidskosti".
Nacistický režim v Německu třicátých let nepronásledoval jen politické oponenty a Židy, terčem se stalo i nevhodné umění. Před 80 lety, 19. července 1937, Goebbelsovo ministerstvo propagandy v Mnichově ukázalo, co je to "zvrhlé umění" (neboli Entartete Kunst). V Archeologickém institutu diváci viděli na 650 děl od 120 výtvarníků, například Marca Chagalla, Maxe Ernsta, Oskara Kokoschky a dalších avantgardistů - výtvarníků "bolševicko-židovských" směrů, jejichž díla si podle nacistů zasluhovala odsouzení a likvidaci. Expozice byla nakonec k vidění až do konce listopadu 1937. Do roku 1941 putovala po dalších německých a rakouských městech a viděly ji celkem tři miliony lidí.
S tím, jak při druhé světové válce začaly spojenecké armády získávat převahu ve vzduchu, začali nacisté své vojenské objekty stěhovat do podzemí. Jeden takový podzemní bunkr zřídili i v Praze na Divoké Šárce. Celkem zhruba 400 metrů chodeb je zalito úplnou tmou.
Maďarskem se šíří kampaň placená vládou, která útočí na miliardáře maďarsko-židovského původu George Sorose. "Nenechme Sorose, aby se smál jako poslední," stojí na plakátech, které se objevily na mnoha místech v zemi. Některé billboardy byly záhy počmárány nadávkami jako "hnusný Žid". Budapešť ve sporu s filantropem navíc získala na první pohled nečekaného spojence - Izrael.
Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.
Kolem 80 lidí evakuovala v sobotu odpoledne policie v Klimkovicích na Ostravsku kvůli nálezu nevybuchlé munice z druhé světové války. Munici našli lidé při výkopových pracích na pozemku rodinného domu. Na místo přijela pyrotechnická služba, která konstatovala, že jde s největší pravděpodobností o leteckou pumu ruské výroby o váze 50 kilogramů. "Po zneškodnění byla munice pyrotechnikem odvezena k likvidaci," uvedla policejní mluvčí Lenka Sikorová. Nevybuchlá válečná munice se v Moravskoslezském kraji nachází poměrně často zejména v oblasti, kde se odehrávaly boje Ostravsko-opavské operace.
V kostele svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově zemřelo 18. června 1942 po boji se stonásobnou přesilou nacistů sedm československých parašutistů. Bojovali osm hodin až do samého konce.
Vypálení středočeské vesnice Lidice 10. června 1942 se stalo globálním symbolem hrůz druhé světové války. Vedle francouzského Oradour-sur-Glane jde zřejmě o světově nejznámější vesnici vyhlazenou německými nacisty. V sousedním Polsku i jinde na východě bylo přitom podobných tragických příběhů daleko víc. Kromě pár pamětníků a historiků o nich ale ví jen omezený počet lidí. „V (polském) Generálním gouvernementu se příběh Lidic opakoval několiksetkrát,“ napsal britský historik Norman Davies. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o tzv. heydrichiádě před 75 lety.
Dobrá zpráva pro fanoušky puristické architektury Adolfa Loose: na plzeňské Klatovské třídě se v rámci Evropského dne židovské kultury 17. června otevře jinak nepřístupný interiér v popisném čísle 19. Prohlídka bude spojená s výstavou dětských kreseb Helgy Weissové - Hoškové, která byla za druhé světové války vězněná v Terezíně.
