Poradní sbor amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že lov ohrožených druhů exotických zvířat je pomáhá chránit. V radě ale sedí z drtivé většiny lidé, kteří sami rádi jezdí na lov slonů nebo buvolů.
Když se loni v listopadu postavil na začátek svojí cesty, doufal, že stihne přejet západní část Afriky na kole za necelý rok. Cestu přes Saharu, Mali nebo Kongo nakonec zvládl za sedm měsíců. „Ještě jsem se z toho nevzpamatoval. Všechno kolem mě je teď trochu chaotické, ale zatím si to užívám,“ přiznává šestadvacetiletý Tadeáš Šíma. Na letišti na něj koncem června čekala nejen rodina, kamarádi, pár zvědavých novinářů, ale také řízky. „Pomalu se mi je všichni snažili lidi cpát do pusy, ale já jsem po cestě fakt nestrádal. Je pravda, že mi třeba chyběl český chleba,“ popisuje s odstupem několika dní a dodává, že se kromě rodiny a chleba těšil i na české holky.
Na konci června se šestadvacetiletý Tadeáš Šíma vrátil ze svého sedmiměsíčního cykloputování po západní části Afriky. Jeho trasa vedla přes Saharu, Mali, Kongo, Angolu i Namibii. O překvapivá setkání neměl nouzi. V Mali například potkal učitele a farmaceuta, který studoval v Praze. Horké chvilky zažil naopak v Namibii nebo jihoafrickém Kapském Městě. Podívejte se na cestu jeho očima.
Ke španělským břehům připlulo letos dvakrát více běženců než loni za stejné období. Nevládní organizace ale upozorňují, že země není na podobný nápor připravená.
Rada bezpečnosti OSN vyhlásila zbrojní embargo vůči Jižnímu Súdánu kvůli tamní občanské válce. Pro přijetí příslušné rezoluce hlasovalo devět z 15 členů rady, šest, včetně Ruska a Číny, se hlasování zdrželo. Rezoluce zahrnuje i sankce proti dvěma vysoce postaveným vojenským představitelům Jižní Súdánu. Jižní Súdán je od svého vzniku v roce 2011 zmítán etnickým násilím. V zemi zuří občanská válka od roku 2013, kdy se prezident Salva Kiir, pocházející z etnické skupiny Dinka, rozešel s viceprezidentem Riekem Macharem, který patří k Nuerům. Konflikt si už vyžádal desetitisíce životů. Strany konfliktu nyní usilují o nastolení míru. Minulý víkend se dohodly na návratu Machara do funkce.
Od začátku února stopuje Alena Machálková sama napříč africkým kontinentem. Začínala v Kapském Městě, kde strávila dva roky studiem managementu rozvoje. Nyní se nachází v Ugandě a na kontě má 10 tisíc kilometrů. Do cíle jí přitom zbývá ještě jednou tolik, míří totiž až na nejsevernější cíp Norska a Evropy. Chce lidem ukázat neznámou různorodost afrického života a příběhy lidí z 54 zemí druhého největšího kontinentu. Aktuálně.cz ji zastihlo na pár minut na Skypu.
Ochránci přírody v keňském národním parku Nairobi si vyzkoušeli převoz nosorožce černého. Zvíře dostalo dávku uklidňujících látek, šátek přes oči a vyrazilo na cestu náklaďákem.
Dýdžejing je její vášní, a přestože se mu věnuje pouhý rok, stala se desetiletá dívka z Ghany vítězkou tamní soutěže dýdžejů. Pochvaly se jí dostalo i od americké herečky Gabrielle Unionové. Nicméně přes nesporný talent se v budoucnu chce naplno věnovat medicíně.
Itálie i Malta původně odmítaly loď s asi 230 migranty přijmout.
Speciální fond má přispět ke zlepšení situace v afrických zemích. Podle Federiky Mogheriniové je jej potřeba rychleji doplnit.
Toto opatření má mimo jiné dopředu odradit migranty od nebezpečné cesty po moři.
V přístavu na východě Španělska už zakotvily první dvě ze tří lodí vezoucích přes 600 afrických běženců, které odmítly přijmout Itálie a Malta.
Převaděči udělají kvůli penězům cokoliv, dál budou riskovat životy lidí, upozorňuje Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. Není důvod, aby Evropa nezvládla migraci z Afriky, další uprchlickou krizi si ale nemůže dovolit, míní. Nové napětí mezi evropskými politiky vyvolal krok Itálie, která odmítla do svých přístavů vpustit loď německé neziskové organizace s více než 600 migranty na palubě. Italové udělali zbytečné gesto, loď Aquarius byla součástí oficiálních záchranných operací, tvrdí Schroth.
Nejsložitější byla evakuace lidí ze dvou nafukovacích člunů, z nichž jeden se potopil a ve vlnách skončilo na 40 pasažérů.
Na řece na severozápadě Konga se potopila loď, nehoda si vyžádala zhruba 50 mrtvých. S odvoláním na místní úřady o tom informují zahraniční agentury. Neštěstí, jehož příčina ještě není známa, ale může mít obětí více. "Loď se potopila v noci ze středy na čtvrtek, ve čtvrtek jsme našli 49 těl a dnes ráno další," řekl podle agentury AFP viceguvernér provincie Tshuapa. Dodal, že počet nezvěstných zatím nelze upřesnit. Soukromé plavidlo převáželo po řece Momboyo kromě lidí také velký náklad zboží, uvedli místní obyvatelé. Potopení plavidel na řekách i jezerech je v Kongu poměrně časté. V mnoha případech za to může přetížení a špatný stav lodí, na kterých mnohdy chybějí záchranné vesty.
Burunďané 17. května v kontroverzním referendu rozhodnou, zda bude prodloužena délka prezidentského období. Prezident Pierre Nkurunziza, který zastává post hlavy státu už potřetí za sebou, by mohl od roku 2020 stát v čele státu dalších 14 let.
Devatenáctiletá Noura Hussejnová zabila svého manžela v sebeobraně, když se ji pokoušel znásilnit. Hussejnová si ho vzala nedobrovolně a ještě velmi mladá, což je v její zemi běžné.
Ugandské úřady pátrají po levhartovi, který v pondělí zabil dítě. Šelma na tříletého chlapce zaútočila ve známém národním parku Královny Alžběty, když ho v neohraničené lóži hlídala chůva. Chlapec byl od chůvy jen nedaleko, a jakmile žena uslyšela volání o pomoc, bylo již pozdě. "Levhart zmizel v křoví, ihned jsme začali dítě hledat. Nakonec jsme našli jeho lebku," sdělil Bašir Hangi, mluvčí ugandského úřadu pro ochranu přírody. "Po zvířeti pátráme. Pokud šelma sežere lidské maso, pokušení zabít dalšího člověka je příliš vysoké," dodal Hangi.
Král malé africké země Svazijsko nečekaně změnil jméno své země, která má být nadále známá pod svým historickým názvem jako Království eSwatini. Král Mswati III. tuto změnu oznámil během oslav 50. výročí nezávislosti a svých 50. narozenin, které měl 19. dubna. Jako důvod uvedl, že anglická podoba jména země - Swaziland - je příliš podobná anglickému názvu Švýcarska - Switzerland.
Někdy je těžký být jen fotografem a nebýt člověkem a vnímat to i emocionálně, líčí fotograf Jiří Pasz. Poslední dva roky strávil dokumentováním české zahraniční pomoci v Jordánsku, Iráku nebo na Ukrajině. Viděl jsem operaci srdce tříleté keňské holčičky i to, jak čeští lékaři zachraňují lidem zrak, vzpomíná Pasz. Život mu prý změnila první návštěva Afriky a později i práce v Ugandě, kde se setkal s dětskými vojáky. To, když si takové peklo zažívají děti, je nejvíce emocionální, říká. Fotografie podle něj změnila společnost a má úžasnou moc vyprávět příběhy pomocí metafory a zkratky.
